Zříceninu hradu Radyně můžete navštívit nedaleko Plzně na stejnojmenném kopci. Ačkoliv hrad Radyně byl založen samotným Karlem IV., byl v pozdějších obdobích často opuštěný a zpustlý, a zřejmě i proto se kolem něj objevilo tolik pověstí.
Co víme z historie
Hrad Radyni, resp. Karlskrone (Karlova koruna), založil Karel IV. kolem roku 1360, hrad měl strážit obchodní cestu z Prahy do Řezna a zároveň na něm sídlil popravčí. Jméno Karlskrone se však neujalo, a tak se hradu říkalo podle kopce, na kterém stojí. Kolem roku 1500 získali hrad Šternberkové ze Zelené hory a jedním z nejvýznamnějších majitelů byl hrabě Kristián z Valdštejna v 19. století, který se aspoň částečně pokusil o obnovu hradu.
Jak hrad původně vypadal
Hlavní část hradu měl podobu čtverhranu, přičemž jeden konec byl zaoblen a na druhém konci stála mohutná věž, v níž se nacházelo vězení. Zajímavé je, že hrad neměl téměř žádné opevnění.
Mohlo by Vás zajímat
Co můžeme na zřícenině vidět dodnes
Zřícenina je přístupná veřejnosti, která může obdivovat obvodové zdi i obě věže. Ta mohutná hranolovitá, která sloužila jako vězení, je přestavěna na rozhlednu, ze které je překrásný rozhled na celé okolí včetně města Plzeň. Krom toho zde naleznete expozici o historii hradu i s modelem jeho původní podoby.
Pověst o Radenovi
První pověst, která se k Radyni váže, je pověst o Radenovi (ostatně vrch Radyně je názvem pro vrch Radenův). Raden byl bohatý rytíř žijící na hradě, měl však jednu zvláštnost – a to znetvořené uši. Jakmile se zamiloval do nějaké dívky a vzal si ji za ženu, každá mu porodila dítě se stejně šerednýma ušima. Raden se vždy rozčílil a ženu i s dítětem zabil. Proto byl později zaklet do svého hradu a musel tam denně strašit a přitom hlídat poklad, který během života nashromáždil. Tento poklad prý hlídá černý pes, který leží na železné truhlici. Pokud byste náhodou psa s truhlicí našli, je potřeba mít s sebou slepici, kterou vyhodíte do vzduchu, a než ji pes rozsápe, můžete si nabrat z pokladu, kolik unesete a stihnete. Ovšem: ani to není tak snadné, neboť zde straší ještě jeden duch…
Pověst o černém Hanušovi
Hanuš byl údajně synem černocha a bělošky, proto měl tmavou pleť. V jedné nedaleké vesnici provedl nějaký zločin a vesničané jen chtěli na místě popravit. Zachránilo jej pět bratrů a sestra, kteří v té době bydleli na opuštěné Radyni. Ale protože Hanuš se zamiloval do oné dívky, bratři jej z Radyně vyhodili. Hanuš se vrátil se svému povolání kolomazníka – rozvážel na trakaři po vesnicích kolomaz. Avšak po celou tu dobu přemýšlel, jak by se bratrům pomstil. Jednoho dne je našel v lese spící po nějaké namáhavé práci a 4 bratry zabil. Pátému se podařilo uprchnout. Avšak Hanuš se zmocnil jejich sestry a ve mdlobách ji odvážel na trakaři na hrad. Tam však dívku zachránil duch Radena a Hanuš byl zaklet do ducha, který bude do konce světa bloudit po hradbách s trakařem.
