Pokud rádi navštěvujete zajímavá místa, neměli byste si nechat ujít prohlídku slatiňanského zámku.V zámku slatiňany si milovníci koní přijdou na své.
Město Slatiňany se nachází na úpatí Želených hor, konkrétně cca 4 km jižně od známého okresního města Chrudim. A jak už je známo o Pardubickém kraji, který je městem dostihu a sportu, je koňskou tématikou zasaženo i okolí. Vám se tak nabízí ojedinělá podívaná prostřednictvím návštěvy Státního hipologického muzea, které se nachází ve zdech zámku.
Zámek, jenž byl původně tvrzí
Předchůdcem zámku byla středověká tvrz, prvně připomenuta v roce 1371 v držení Zbyňka Otháje ze Slatiňan. Pozůstatkem jsou gotické sklepy pod západním křídlem a nádvořím zámku. Zámek je nejvýznamnější budovou města Slatiňany. Charakteristické je trojkřídlý půdorys v podobě k severu otevřeného písmene U a od severozápadní strany vybíhá k západu dodatečně přistavěné další křídlo. Největší architektonický počin byl zaznamenán na zámku v 19. století, kdy se majitelem stala knížecí rodina Auerspergů.
Roku 2001 byl zámek na základě rozhodnutí vlády ČR prohlášen za národní kulturní památku. V roce 2017 byl zahájen projekt v rámci revitalizace zámku a parku. To však nemění nic na tom, že prohlídky zámku nejsou narušeny. Stejně tak právě i návštěva Státního hipologického muzea.
Zámek se pyšní dobovou kuchyní
Slatiňanský zámek nabízí ojedinělou ukázku tehdejší dobové zámecké kuchyně, nechybí ani typická velká kachlová kamna se starobylou kuchyňskou výbavou. K tomu dokonce je možné i nahlédnout do kotelny z přelomu 19. a 20. století doplněné o soustavu zámeckého ústředního topení.
Hipologické muzeum aneb vývoj vztahu člověka a koně
Státní hipologické muzeum bylo slavnostně otevřeno v říjnu 1950. První část, která se nazývá vědecká, srozumitelnou formou mapuje vývoj druhu a znázorňuje anatomii i fyziologii koně domácího, včetně kosterních exponátů a vycpanin. K vidění je tu klisna Minka a hřebec Ali, kteří jsou zakladatelským párem koní v zajetí. Za pozornost stojí doslova raritní exponát prvního známého předka koně Eohippa, který žil více jak před padesáti miliony let a pocházel z Ameriky. Spatřit lze i obsáhlou podkovářskou sbírku.
Druhá část je zaměřená na umělecké expozice znázorňující různé podoby ztvárnění elegance, noblesnosti, půvabu a krásy koně ve výtvarném umění. Na ochozech zámku můžete obdivovat rytiny a malby věhlasných evropských umělců. Je mylné se domnívat, že je vše specializováno na malířské umění, není tomu tak. Spatřit zde můžete i kopie soch Adriana de Vriese ze zahrady Valdštejnského paláce v Praze či dekret císaře Rudolfa II. z roku 1579, jímž sám císař udělil hřebčínu v Kladrubech nad Labem státu císařského dvorního hřebčína.
Doslova skvostnou záležitostí je hipologická knihovna, která obsahuje více jak čtyři tisíce českých a zejména zahraničních svazků orientujících se na chovatelskou a sportovní tématiku. Však samozřejmě v muzeu není opomenuto ani sportovní a zejména dostihové využití koní. Doslova lahůdkou v prostorách zámku je k vidění nejstarší dres vítěze Velké liverpoolské, který se kdy vůbec zachoval. Nechybí ani dres jednoho z nejslavnějších českých žokejů a to Josefa Váni.