Ačkoliv dnes je Rabí „pouhou“ zříceninou, ve středověku se jednalo o jeden z nejpevnějších hradů, které na našem území byly vystavěny. O jeho mohutnosti svědčí i to, že když jej Jan Žižka podruhé dobýval, nebyl úspěšný a navíc zde přišel o jediné zdravé oko.
Kdo hrad založil a vlastnil
Hrad v jeho románské podobě zřejmě založili Wittelbachové během 13. století. Když se oblast navrátila českému státu, stali se majiteli hradu páni z Velhartic. Poté hrad získali Švihovští z Rýzmberka, kteří nechali hrad rozšířit a opevnit. I díky tomu odolal husitským obléháním. Jedním z pozdějších majitelů byl i bohatý Vilém z Rožmberka. Hrad byl nejvíce poničen za třicetileté války a od té doby prakticky už jen chátral, protože žádný z jeho dalších majitelů nesehnal peníze na tak rozsáhlou obnovu.
Obrovská rozloha
Hrad byl ve středověku, zejména po gotické přestavbě, charakteristický svou obrovskou rozlohou. Kolem ústředního paláce s donjonem (věž) byly postaveny další budovy (Staré a Nové pokoje), dvě předhradí, postupem času tři věžovité brány, opevnění s baštou a střílnami, bateriová věž, kolem hradu byl postaven val a do hradu se vstupovalo padacím můstkem. To všechno je již dnes zachováno jen částečně nebo náznakem, například ve zříceninách je vidět spára pro padací mříž.
Mohlo by Vás zajímat
Pověst o tajemné studně na hradě
Protože hrad Rabí stojí na skále, bylo velmi těžké zde vykopat studnu. Nicméně právě Švihovští se pustili do díla. Studna byla samozřejmě důležitou součástí hradu zejména při jeho obléhání, kdy nebylo možné dostávat vodu odněkud zvenčí. Vyhloubení studny však stálo Švihovské více než samotný hrad. Nejzajímavější na studni bylo, že nikdo nevěděl, kde končí a odkud se v ní bere voda. A tak prý obyvatelé hradu jednoho dne vzali kachnu, uvázali jí na krk červenou stužku a spustili ji do studny. Kachna prý vyplavala na rybníce u Žichovic (sousední vesnice – rybník je zde dosud, zatímco studna je již dávno zasypána padajícím kamením a zdivem).
