V Jeseníkách, nedaleko Pradědu, se nachází uskupení skal, nazývající se Petrovy kameny. Byly vyhlášeny přírodní rezervací, nachází se zde vzácné rostliny a endemické druhy. Mají také svou temnou minulost, podle legend zde probíhaly čarodějnické sabaty a schůzky s ďáblem.
Petrovy kameny se nachází na hřbetu Hrubého Jeseníku. Skalní útvar se vypíná do výšky 7 m a do šířky přibližně 25 m. Oblast Petrových kamenů byla vyhlášena přírodní rezervací. Najdeme zde jesenické endemické druhy, zvonek jesenický a lipnice jesenická, ale i jiné vzácné rostliny. Z toho důvodu není povoleno chodit přímo do skal a je nutné se držet vyznačených tras.
Čarodějnice a čarodějnické procesy
Ke skálám se váže i řada pověstí a legend. Měly se tu konat čarodějnické sabaty. Různé hody a tancovačky za přítomnosti ďábla. Petrovy kameny byly spjaty s tehdejšími čarodějnickými procesy. Procesy vedl obávaný inkvizitor Jindřich František Boblig z Edelstadtu. Nebyl však pouze zaslepeným fanatikem, z čarodějnictví obviňoval často na základě osobních pohnutek či majetku.
Lidé se skalnímu uskupení vyhýbali nejen ze strachu z temných sil, ale i pouhá přítomnost u kamenů mohla znamenat obvinění z čarodějnictví a jistou smrt. Přiznání si nelítostný inkvizitor vynutil za krutých podmínek. Známý román o čarodějnických procesech, Kladivo na čarodějnice, sepsal Václav Kaplický.
Jak přišly skály ke svému jménu?
Existuje několik verzí. Podle jedné se kovář Petr zamiloval do dcery správce sovinského panství. Otec však lásce nepřál, milenci museli utéct a schovali se právě v těchto skálách.
Jiná pověst praví, že naopak kovář Petr měl krásnou dceru, po které zatoužil správce Sovince. Přikázal kováři dceru přivést. Ta ze zoufalství skočila ze skály. Kovář ve hněvu správce zabil a ukryl se ve skalách, odtud pomáhal lidem a ti jej na oplátku chránili. Po jeho smrti skály pojmenovali po něm.
Svahy pod Petrovými kameny jsou v zimním období vyhledávanou lokalitou pro lyžování. Lyžařský vlek končí těsně pod skálami.
