Vysoké hory a hluboké kaňony si jako symbol utažské divočiny vybaví snad každý. Ovšem Národní park Zion – to už je jiná káva. A přitom právě tady se tyhle přírodní krásy koncentrují ve skutečně nevšedním počtu.
VIDEO:
Porůstají je husté lesy, takže pro nejkrásnější výhledy (a přívětivé počasí) lze určitě k návštěvě doporučit měsíce září a říjen. V létě tu naopak teploty mohou vystoupat až ke 38 °C, což rozhodně není dobrý čas na horské túry a treky.
Zion a jeho typická červená
I když leží národní park Zion prakticky na dohled pouště, nedominuje mu žlutá či bílá barva, ale červená – podle minerálů, jež daly vzniknout zdejším skalám. Jde o poměrně rozsáhlou oblast, takže pěšky byste vše zdolali jen stěží. Můžete si proto dovnitř vzít vlastní auto (platí se za vozidlo, nikoli za počet osob v něm) anebo využít „ekobusů“, jejichž zastávky jsou rozesety po celém parku. Nic za ně neplatíte a lze je použít, kolikrát chcete.
V parku je však mnoho míst, kam se ani tahle vytuněná vozítka nedostanou. Není divu, některé cesty totiž vedou přímo koryty řek – doslova. Budete se muset namočit, abyste se dostali na nevšední vyhlídky či do těch nejkrásnějších soutěsek. Vyplatí se proto dávat pozor na déšť – jakmile se hladina vody začne zvedat, raději to otočte.
Co určitě neminout
Máte-li v plánu vícedenní návštěvu, určitě si nenechte ujít Angels Landing. Výšlap na tuto horu trvá asi hodiny a půl a část je nutné absolvovat za pomoci řetězů, ovšem díky šikovným řešením ji zvládne i méně zdatný turista se strachem z výšek. Odměnou vám pak bude ničím neomezený rozhled po okolí.
Dalším neopomenutelným bodem jsou vodopády Emerald Pools. Obojí se dá zvládnout za jeden den – výchozím bodem pro vaše cesty je totiž vždy Grotoo Picnic Area, kam se po shlédnutí těchto přírodních zajímavostí zase vrátíte. A nenechte se překvapit přítomností mnoha zvířat – třeba legendárních chipmunků. Ale pozor, jejich krmení je zakázané.
zdroj foto: envato