Zámek Telč a historické centrum jsou známé z mnoha filmů. Patří k nejcennějším městským komplexům na Moravě. O tom svědčí i fakt, že do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO byly zapsány už v roce 1992.
Telč najdeme na jihozápadě Moravy, téměř na půli cesty mezi Prahou a Vídní, což je opravdu symbolické. Dominantou tohoto půvabného města je zámek, který patří k nejvýznamnějším architektonickým památkám širokého i dalekého okolí. Vznikl rekonstrukcí původního hradu v 16. století a na jeho fasádě se mísí více stylů. Může za to zejména jeho první majitel – Zachariáš z Hradce, který díla renesančních mistrů velmi obdivoval.
Dodnes se tu na něj vzpomíná. Každý srpen můžete navštívit Historické slavnosti Zachariáše z Hradce a Kateřiny z Valdštejna. Pokud chcete poznat historickou Telč se vším všudy, pak máte právě tehdy jedinečnou příležitost.
Mohlo by Vás zajímat
Zámek Pyšné princezny
Pokud jste alespoň jednou tuhle nádhernou pohádku viděli, musíte ho poznat. Najdete tu ukázkové příklady renesančních i gotických prvků. Pokochat se můžete třeba štukovou výzdobou, sgrafity typickými pro novorenesanci, ale i stylově zařízenými interiéry (většina z nich je dobová, doplňovány byly jen minimálně) a cennými sbírkami. Ne nadarmo je zámek v Telči označován jako klenot moravské renesanční architektury.
Nejzajímavější je asi Zlatý sál, procházející severním křídlem paláce. Působí honosně i díky minimálním historickým zásahům do jeho členění. Zajímavé jsou i sklípkové klenby, v nichž se uchovala původní dekorativní výzdoba – v ČR doopravdy vzácná.
A zapomenout nesmíte ani na prohlídku Kaple Všech svatých, jež si díky své nádherné pozlacené výzdobě se Zlatým sálem rozhodně nezadá. A po prohlídce hradu si můžete odpočinout na krásném nádvoří pod arkádami, v pečlivě udržované zámecké zahradě nebo v přilehlém zámeckém parku, hostícím mnohé vzácné rostliny.
A co otevírací doba a vstupné?
V pondělí je tradičně zavřeno. A od ledna až do března též, jinak zámek zpravidla otevírá mezi 9-10 hodinou a jeho brány se o víkendu zavírají mimo sezónu již v poledne a v sezóně okolo 18. hodiny. Dospělí pak zaplatí 160 Kč, děti 110 Kč a zvýhodněné rodinné vstupné získáte za 420 Kč. K dispozici jsou dva okruhy – Renesanční sály a Obytné místnosti posledních majitelů zámku. A samozřejmě i zámecká galerie.
Kostel sv. Jakuba Většího a vyhlídková věž
Dalším oblíbeným turistickým bodem je rozhodně trojúhelníkové náměstí, obklopené nádhernými měšťanskými domy, vzájemně propojenými arkádami. Centrum města má opravdu jedinečnou atmosféru – historie tu na vás dýchá doslova na každém kroku. Mezi nejzajímavější památky patří určitě hned dvě kamenné fontány, morový sloup a kostel sv. Jakuba a jezuitský kostel a kolej.
Nejzajímavější je určitě pro turisty Kostel sv. Jakuba Většího, na jehož věž se dá bez překážek vystoupat. Nabízí se z ní krásný výhled na město a okolí. První písemná zmínka o kostelu pochází z roku 1372. Ví se také, že v 15. století byl doslova v havarijním stavu, ale farníci si ho nakonec sami opravili a později přestavěli do současného gotického vzhledu. Věž sv. Ducha stojí hned vedle kněžiště. Měří 53 metrů, vyhlídkový ochoz je však o 20 metrů níže. A překonat k němu musíte celých 162 schodů.
V sezóně (červen-srpen) se můžete nahoru podívat každý den, mimo sezónu (září) pouze o víkendu. Ve zbývajících měsících roku je věž zavřená. A počítejte i se vstupným, které činí 30 resp. 20 Kč.
Věděli jste, že: Telč si oblíbil i malíř Jan Zrzavý? Dřív byste tu jeho díla i našli, dnes se nacházejí v Národní galerii. Jeho sochu dodnes najdete na nádvoří telčského zámku.
A když vás výstupy omrzí, určitě vám doporučujeme také procházku podél břehů Staroměstského rybníka nebo podniknout výlet až k rozhledně Oslednice s výškou 36 metrů, odkud budete mít celou Telč jako na dlani. Vznikla ze starého vysílače a její ochoz se nachází ve výšce 31 metrů nad zemí. Ale pozor, při nepříznivém počasí je uzavřena a za vstup zaplatíte 15 nebo 10 Kč.
Nejznámější telčská pověst – Babí hora
Severně od města Telče leží město Mrákotín a u něj kopec poněkud záhadně pojmenovaný Babí hora. A proč se o ní tolik mluví? Kdysi tu prý žila stará žena a jejími jedinými obránci a společníky byli dva velcí chundelatí psi. Obyvatelé města brzy začali mít podezření, že psy nemá žena pro nic za nic a že ve skutečnosti hlídají přístup k nějakému pokladu.
Jedna chamtivá selka se rozhodla tento poklad získat. Otrávila psy a potom zabila i stařenku. Poklad však nenašla a tak chalupu nakonec zapálila. Dodnes tu můžete vidět zbytky zahrádky, které se říká „Na krchůvku.“ A pokud se sem odvážíte, budete určitě okouzleni zdejší krásnou přírodou a malebnou krajinou.
Regionální specialita Vysočiny? Bramborové placky
Oblast Vysočiny je po staletí známá zejména pěstováním brambor. Dlouho proto byly pro zdejší obyvatele základním zdrojem potravy. A o tom se můžete přesvědčit i dnes, jsou totiž stále ještě součástí mnoha typických regionálních pokrmů. Skvělé jsou zejména bramborové placky s uzeným masem, bramborové knedlíky s dozlatova vypraženou cibulkou nebo bramborové placky plněné švestkovými povidly. Vůbec se téhle netradiční kombinace nebojte.
A dorazíte-li sem v období již zmíněných historických slavností, poznáte na vlastní kůži typických jídel ještě mnohem víc. Stačí v sobě jen objevit trochu zvědavosti a vrhnout se do netradičních zážitků po hlavě.
