Ano, tak se Slupsku někdy říká, i když s velkou porcí nadsázky, protože ve skutečnosti tu ze středověkého městského opevnění zůstaly už jen zbytky hradeb a pouhé dvě – ovšem o to krásnější – vstupní brány. Slupsk můžete mít při cestě, pokud se vydáte na sever Polska k moři, což je v současné době stále populárnější, zejména kvůli nízkým cenám a menší jazykové bariéře.
Po druhé světové válce to vypadalo, že je turistický potenciál města prakticky zničen. Sovětští „osvoboditelé“ totiž prakticky celé staré město zlikvidovali, a to nikoli v rámci nějakých vojenských operací, ale pravděpodobně pouze „z principu“. Ovšem ty středověké (zejména gotické) památky, které ve městě zbyly, byly později v plné parádě zrestaurovány a leckdy znovu využity. Například bývalý norbertinský klášterní kostel sv. Mikolaje byl přeměněn v městkou knihovnu. I tak ho však stojí za to vidět. A o mnoha památkách lze bez obtíží říct totéž.
Pokochejte se nádhernými výhledy na Slupsk
Nejkrásnější pohled na místní Staré Město se vám naskytne z vysoké věže novogotické radnice, postavené na počátku 20. století, ovšem velmi dobře zachovalé a udržované. Některé prameny ji dokonce označují za nejkrásnější stavbu tohoto typu v Polsku. Původně označovala nové centrum města – mimo dosah původního opevnění, naproti městské bráně ze 14. století.
Hned za branou stojí mohutný trojlodní kostel Panny Marie ze stejného období a vlevo od něj lze ještě zahlédnout čtvercovou věž bývalého norbertinského kostela. Na pravé straně si můžete jako na dlani prohlédnout gotické jádro Starého Města. A když se podíváte dobře, zahlédnete i nízký zámek Pomořanských vévodů (resp. jeho renesanční věž), který z větší části zakrývá vysoký jednolodní kostel sv. Jana.
Slupské památky se představují
A takto jedinečně – v jednom pohledu – obsáhnete veškeré významné památky Slupsku. A teď hurá na prohlídku. Vstupte na náměstí Starého Města bývalou branou městského opevnění. Projdete hned vedle Galerie výtvarného umění a jejího obchodu se suvenýry – ten se mimochodem nacházel na stejném místě, kde míval v minulosti stůl úředník, prodávající cizincům povolenky pro vstup do města. Samotná brána byla postavena ve druhé polovině čtrnáctého století a v roce 1650 ji obohatila barokní střecha z červených tašek.
Samotná Galerie výtvarného umění má ještě pestřejší historii. Ve 14. a 15. století to bylo vězení, pak domek pro vojáky a po druhé světové válce Městské muzeum. Vaším dalším cílem by měl být blízký kostel Panny Marie. Tato masivní třílodní gotická stavba, postavená ve druhé polovině 19. století, byla v roce 1500 rozšířena, poté částečně zničena během druhé světové války a nakonec kompletně přestavěna v roce 1948. Poslední úpravy ji pak čekaly v roce 2003 v podobě rekonstrukce věže a střechy.
Většina původního gotického vybavení interiéru byla nenávratně ztracena během války, ovšem stále je tu co obdivovat. Může se pyšnit například klenutou klenbou kostelní lodi a moderními okny z barevného skla. Na trojkřídlém hlavním oltáři najdete sochu Madony s dítětem a na bočních křídlech biblické scény. Zaujme vás i bohatě zdobená renesanční kazatelna, zavěšená na jednom ze sloupů a samozřejmě i typické barokní epitafy.
Čarodějnická věž a ještě další zajímavosti
U řeky protékající městem pak najdeme pozůstatky středověkých obranných zdí města. Dominuje jim Čarodějnická věž z 15. století, opředená hávem legend a tajemství a především tragédiemi mnoha žen, obviněných z čarodějnictví, pro které byla v 17. století vězením a místem výslechů a mučení před samotným soudem a popravou: svůj život končily utopením v řece nebo upálením na hranici. Poslední soud se zde konal ještě v roce 1701.
V Čarodějnické věži, přestavěné v roce 1974, nyní sídlí Baltská galerie současného umění. Téměř bezprostředně za ní najdeme i tři zbývající nejstarší památky města: gotickou pětipodlažní mlýnskou bránu ze 14. století, zámecký mlýn z roku 1310 (mimochodem stále funkční) a kostel sv. Jana.
Zámecký mlýn rozhodně k návštěvě doporučujeme. Dnes jsou v něm umístěny etnografické sbírky Slupského muzea. Většinu jeho exponátů však najdete v Pomořanském zámku, postaveném v roce 1507, později přestavěném v renesančním stylu. Pýchou muzea jsou sbírky antického umění a největší sbírka děl Stanisława Ignacy Witkiewicze – „Witkacy“.
Nechybí ani četné umělecké kousky, přemístěné sem z mnoha staveb ve městě. A také sarkofágy posledních významných obyvatel zámku, přemístěné sem z presbytáře kostela sv. Jana, princezny Anny de Croy a jejího syna Ernesta Bogusława de Croy. V suterénu hradu se nachází také stylová restaurace.
A nakonec je tu samotný kostel sv. Jana. Je to jednolodní cihlová gotická stavba ze čtrnáctého století s krásnou siluetou. V současné době patří mezi jeho nejcennější a nejzajímavější exponáty renesanční oltář a polychromovaná kazatelna, náhrobní epitaf vévodkyně a pohřební výklenek již zmiňovaných slupských šlechticů.
Do Slupska nejen za památkami
V kostele sv. Jana se pravidelně pořádají nejrůznější koncerty. Dorazit můžete i na Polský klavírní festival, pořádaný už téměř půl století nebo na Festival varhanní a komorní hudby, jazzový festival Komeda, festival orientálního umění „Uniform Orientalia“ a mnoho dalších. S trochou štěstí tak svůj výlet vždy naplánujete tak, že si ve Slupsku užijete mnohem víc, než „jen“ zajímavé návštěvy historických památek a muzeí. Stačí sledovat oficiální stránky města.
