Pyramidy v Gíze nabízí fascinující podívanou. Nachází se 8 km od hlavního egyptského města Káhiry na západním břehu Nilu. Místo v poušti, které je pravděpodobně nejimpozantnější nekropolí, která kdy byla vůbec postavena.
Pro lepší porozumění aneb návrat v čase
Ve starém Egyptě lidé byli přesvědčeni, že jejich vládce, tj. faraon, je samotným ztělesněním boha. Z tohoto důvodu samozřejmě musel být i náležitě po smrti pohřben. Tehdy byla silná víra v posmrtný život. Faraon se svou smrtí navracel tam, odkud přišel, tj. zpět k bohům. A jelikož pro tuto cestu muselo být posmrtné tělo faraona dokonale zachováno, byla snaha o co minimální přístupnost míst posledního odpočinku.
K tomu sloužila pohřební komora, kde byla uchovávána balzamovaná mrtvola a to se vším, co by mohl faraon potřebovat, jako například oblečení, potraviny, šperky i zbraně. Záměrně byla volena západní strana řeky Nilu, neboť tam zapadá slunce, tudíž se podle starých Egypťanů, zde nachází říše mrtvých.
Této dominantě vládne největší a nejstarší z egyptských pyramid a to Cheopsova či taktéž známá jako Chufevova. Pyramida tyčící se do výšky 138 metrů, přestože v době postavení dosahovala výšky 148 metrů. Pyramida, která zaujímá plochu o něco málo více jak 5 hektarů. V základu pyramidy jsou použity kamenné kostky, které člověku dosahují až k hrudníku.
Uprostřed se nachází pyramida Kefrenova, která je pozoruhodná tím, že na její špici zůstala část vápencového obložení. Původně byly pyramidy hladké celé a obložené vápencem. Pyramida nese název po jednom z Cheopsových synů, Kefrena. Nejmenší z pyramid se nazývá Mikerínova. Vyjímá se tím, že byla obložena růžovou žulou, což byl tehdy velmi drahý stavební materiál.
Několik podivuhodných faktů
Je až zarážející, že uvnitř pyramid se nenachází žádné malby, vyjma několika poznámek tehdejších dělníků, které přímo odkazují na jméno faraona Cheopse, ale už neříkají nic o tom, zda to byl on, kdo nechal postavit pyramidu. Existuje totiž jistá skupina lidí, která zastává názor, že na stavbě těchto pyramid se podílela mimozemská civilizace.
Velká pyramida v Gíze je zároveň nejstarší ze sedmi divů světa a jako jediná doposud existující. Odhaduje se, že na stavbě pyramid v Gíze pracovalo minimálně 100 000 osob. Jde o pyramidy, které chrání rovněž Velkou sfingu, což je největší monolitní socha na světě a předpokládá se, že tvář sfingy vystihuje tvář faraona Rachefa.
Uvádí se, že výstavba každé pyramidy mohla trvat okolo 200 let. Dodnes není znám přesný počet pyramid patřící do tohoto komplexu. Některé totiž byly doloženy prostřednictvím písemných pramenů, ale ve skutečnosti nebyly objeveny nebo identifikovány.
