Monument Yonaguni: Něco, co nemá obdoby ani vysvětlení. Jde o nejstarší výtvor pod vodou vytvořený člověkem? Co praví legenda o tomto podmořském monumentu? A kde se vůbec nachází? Místo, které i přes hrozbu nebezpečných proudů je vyhledávaným cílem potápěčů.
Prastaré skalní město či pozoruhodný geologický útvar?
U japonských břehů, poblíž ostrova Yonaguni, se nachází v hloubce více jak 5 metrů pod mořem kamenný komplex. Pozoruhodností je nejen samotný útvar, ale záhadou je, o co se jedná. Někteří odborníci razí názor, že tento neobyčejný a unikátní skvost není výtvorem lidských rukou. Koho tedy a proč je oblast vyhledávaným místem pro potápěče?
Yonaguni je nejzápadnější ostrov Japonska. Nachází se 108 km od východního pobřeží Taiwanu. Leží mezi Čínským mořem a Tichým oceánem. Na zdejší pevnině není nic, co byste shledali zvláštním. O to mnohem větší a nevysvětlitelná záhada se ukrývá pod hladinou přilehlého moře.
Objev neobyčejného podmořského útvaru
Stalo se tak v roce 1987, kdy místní potápěč Kihachiro Aratake při sledování žraloků, objevil něco zcela netypického a to monument Yonaguni v podobě geometricky tvarovaného komplexu kamenných bloků, které jsou poskládané a zapadají do sebe jak puzzle. Je až zarážející, že by šlo o přírodní úkaz. Těžko uvěřitelné, že by příroda byla schopna „postavit“ takto podmořské schody s přesností, jako jsou v tomto monumentu. Odhaduje se, že dílo pochází z let více jak 8000 lety. Zpráva o objevení se neuvěřitelnou rychlostí rozšířila do celého Japonska a na místo se začaly sjíždět davy z řad zvědavců i odborníků.
Pozůstatky dávné civilizace, které připomínají pyramidy, ve skutečnosti v minulosti s největší pravděpodobností představovaly terasy a tesané schodiště, jsou vyhledávanou atrakcí potápěčů a dobrodruhů, a to i na úkor toho, že se zde vyskytují nebezpečné proudy. Kamenný podmořský komplex je lidským či přírodním útvarem?
Verdikt na základě prvního odborného průzkumu
První odborný průzkum byl proveden až v roce 1996. Na základě potápěčského týmu bylo sděleno, že skála je vysoká 27 m a její vrchol se nachází pouze 5 m pod hladinou moře. Na délku měří necelých 150 m a na šířku zhruba 40 m. Celý monument vypadá jako ručně opracovaný. K tomuto poznatku tým došel na základě toho, že v kameni se nachází pravoúhlé stupně, výklenky i celé ulice, které se lámou přesně v pravém úhlu. Což je těžko vysvětlitelným faktem, že by toto dokázala příroda. V kameni byly nalezeny i vyryté značky, které evokují obrazy zvířat a lidí. Taktéž potápěči objevili část skály, která je opracovaná a připomíná lidský obličej.
Přestože dle prvotního průzkumu dle odborníků vyplývá, že se jedná o výtvor vytvořen lidskou rukou, tak na druhou stranu zarážející je doba, kdy byl celý komplex pod vodou, aby mohl být opracován lidmi, spadá totiž až do poslední doby ledové. Jenže dle převládajících historických tezí nebyli lidé v té době natolik zruční a vybaveni potřebnými nástroji, aby mohli takto opracovat velké kameny. Jde totiž o kameny gigantických rozměrů.
Podmořské pyramidy jsou dílem přírody či Egypťanů, Mayů, Feničanů…
Některé názory se přiklánějí k tomu, že podmořský komplex či starodávné město, může být jen pouhým střípkem světadílu Mu či dokonce bájné Atlantidy. Obyvatelé Mu mohli být údajně předky Mayů.
Jedná se o pozůstatek nějakého ztraceného kontinentu? Jeden z britských archeologů uvedl, že v 19. století někde v oceánu zmizel kdysi údajně ostrov, jenž náležel ke kontinentu Mu. A jelikož jiné zdroje uvádí, že přeživší obyvatelé zmizelého Mu stojí u zrodu mayské civilizace, mohou to být tak právě oni, kdo pak začali s touto monumentální stavbou na americkém území? Kdo ví…Každopádně podmořský útvar budí náležitou pozornost.
V dokumentu, který šel v televizi bylo jasně řečeno, že úplně stejná struktura horniny pokračuje na souši. Je to normální horotvorný proces, ale tahle “stavba” zvaná Yonaguni je už pod hladinou.
Přesně. To bylo první čeho jsem si všimnul. “Záhada” se nekoná 😉
Tento monument byl kdysi normální součástí suchozemského města nebo jak to přesně definovat. Jenže v době docela nedávné došlo 2x k prudkému zvýšení hladiny moří (doloženo rozborem mořských usazenin), takže se tento monument stal vlastně šelfem. Akorát si vědci nechtějí připustit, že prudké ochlazení v těch dvou dobách má za příčinu “přílet” zmrzlé vody z vesmíru, Ivo Wiesner píše, že šlo o vodu z Marsu, kterou strhla prolétající Nibiru a led prostě zakopl o Zemi. Jo, je to docela přitažené za vlasy, ale Wiesnerův popis události nebyl vycucán z prstu, ale získán na základě dlouholetého pátrání pomocí systémové analýzy.