Kutná Hora je dodnes jedním z nejkrásnějších měst České republiky, jehož historické centrum je dokonce zapsáno na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Ve středověku se jednalo o tak významné město, že soupeřilo s Prahou o prvenství.
Něco málo z historie
Kutná Hora dostala samozřejmě své jméno podle „kutání“ stříbra v okolí města, o kterém se vědělo již od 10. století, kdy se zde razily první mince. Ve 13. století zde vzniká Vlašský dvorec, tedy místo, kam byli povolání vlašští (italští) mincíři, aby zde razili pražské groše. Později zde byl vybudován i královský palác (nejvíce v něm pobýval král Václav IV.) a také sněmovna, kde se asi 200 let scházel český sněm.
Mohlo by Vás zajímat
V roce 1409 byl právě v Kutné Hoře vydán slavný Dekret kutnohorský, který zaručoval více hlasů českým učencům na univerzitě nežli německým.
Kutná Hora byla významně poškozena za husitských válek i za války třicetileté a její sláva poklesla definitivně v roce 1726, kdy byla zrušena zdejší mincovna.
Pověst o kováříčcích
Město s tak bohatou historií je samozřejmě neméně bohaté i na pověsti. Jedna z nich vypráví o kováříčcích, což byli malí mužíčkové, kteří střežili zásoby stříbra, ale zároveň i pomáhali horníkům nové žíly nalézt. Měli však za to požadavek: každý rok dostat nové červené kabátky.
Dokud horníci dávali skřítkům nové kabátky, stříbra bylo dost. Jakmile ale zapomněli, kováříčkové jim prováděli nepříjemnosti: zhasínali jim lampy, zaváděli je hluboko do štol, odkud se havíři nemohli dostat ven. Jestliže horníci neposlouchali varování kováříčků, mohli být i navždy ztraceni anebo zatopeni v dolech.
Co navštívit v Kutné Hoře dnes
Nejprve určitě stojí za vidění již zmiňovaný chrám svaté Barbory. Byl zasvěcen patronce horníků – svaté Barboře. Jedná se o pětilodní baziliku, která je krásná ve dne i nasvícená v noci. Při vstupu do chrámu na vás dýchne neskutečná nádhera i esoterično, aniž byste museli být nutně věřící.
Nezapomeňte navštívit také původní gotickou tvrz Hrádek nad údolím říčky Vrchlice. Byl prvním šlechtickým a královským sídlem ve městě (ještě před Vlašským dvorem) a dnes v něm naleznete i České muzeum stříbra.
Ještě minimálně jeden kostel stojí za povšimnutí, a to kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele. Jedná se o monumentální kostel, který byl konventním kostelem cisterciáckého kláštera v obci Sedlec (nyní součást Kutné Hory). Ač původně gotický, byl přestavěn do barokní podoby architektem Santinim-Aichelem, který do něj důmyslně včlenil šnekovitá schodiště.
Ulicí tzv. Ruthardkou se dostanete od Hrádku až k Vlašskému dvoru. Ulice je pojmenována podle nejslavnějšího rodu Ruthardů, kteří vlastnili několik domů v Kutné Hoře a mnoho bohatství. Ovšem také existuje pověst o lakotě jednoho z členů rodiny, který aby nemusel provdat svou dceru Rozinu a dát jí věno. Raději ji zazdil do zdí svého domu. Sám brzy nato zemřel a duch Roziny se ještě po několik let zjevoval v domě, než se dům definitivně zřítil.
Jiná pověst ale vypráví o tom, že Rozina byla pyšná a rozmařilá a nechtěla si vzít nikoho jiného než šlechtice. A tak za dob Václava II. zradila město a nechala bránu otevřenou pro císaře Albrechta Habsburského v domnění, že tak získá nějakého bohatého šlechtice z jeho družiny. Nestalo se tak, Albrecht byl nakonec poražen a Rozina odsouzena k smrti.
A konečně Vlašský dvůr, to je poslední významná památka na stříbrné doly a ražení mincí. Z interiéru se zachovala zasedací místnost i mincovní dílna. Krásná je rovněž vstupní brána, rozlehlé nádvoří a architektura, která v sobě spojuje prvky gotiky, renesance i baroka díky mnoha přestavbám.
