Krátery na Sibiři: Dříve senzace spekulující o mimozemšťanech, dnes hrozící riziko

0
sibir krater
Zdroj foto: www.dailymail.co.uk

Záhadné krátery na Sibiři před pár lety vyvolaly senzaci. Tajemství jejich původu bylo nakonec vědci odhaleno. Dříve senzace, dnes spíše hrozící hrozba exploze.

Záhadné krátery na Sibiři a jejich první objev

V létě roku 2014 se doslova letem světem rozlétly letecké záběry ze sibiřského poloostrova Jamal vzbuzující úžas. Proč? Zachytily totiž tajemnou jámu s pozoruhodně hladkými okraji zející ve stále zmrzlé půdě. Ve víru spekulací o mimozemšťanech se na místo vydali vědci, aby odhalili zdejší tajemství a rozluštili tak tuto záhadu.

A co vědci na místě odhalili? První takto objevený kráter měl průměr 80 metrů a hluboký byl 16,5 metru. Na jeho dnu se nacházelo zmrzlé jezero, které mělo podle tehdejšího měření hloubku cca 10 metrů. Vědci tento kráter pojmenovali Jamalská černá díra. O pár týdnů později se nedaleko objevily další 2 podobné útvary.

Rozrůstající počet je alarmující

Tyto a další vzniklé krátery, kterých se dnes odhaduje na počet okolo 30 a o kterých se vede řada spekulací, kdy někteří lidé v nich vidí mimozemský původ. Jaká je realita? Co způsobuje vznik těchto kráterů? Jsou za tím tajné armádní zbraně či neidentifikovatelné létající objekty?

Dané krátery prozkoumali ruští vědci. Sami byli velmi překvapeni, protože všechny krátery byly téměř dokonale kruhové a jejich vnitřek byl tvořen hladkými stěnami. Vědci zastávají teorii, že otvory byly vytvořeny výbuchy nahromaděných plynů vyvolaných podzemním teplem či při změně teplot vlivem klimatu.

Jako hlavní tvůrce kráterů se tak jeví metan. Plyn, který se vlivem stoupajících teplot uvolňuje z ledu a vytváří pod zemí kapsu, která tak tlačí na půdu. Působením externí síly je umožněno vzdouvání na povrch v podobě vln či pahorků. V krajních případech pak může explodovat a prorazit zem, čímž vytvoří zmíněný kráter. Stejný efekt může mít rovněž sirovodík.

krater
Zdroj foto: www.dailymail.co.uk

Proces obdobný vzniku tzv. „ping“

Tento proces se podle odborníků podobá vzniku tzv. „ping“ neboli odborně řečeno podle hydrolakolitů. Výduť vytváří vzedmutí ledu pokrytého vrstvou půdního krytu. Na rozdíl od pinga jsou „metanové kopce“ menší a hlavně jsou pro vědce zcela novinkou. Kolik z nich obsahuje metan či případně jiný plyn, není přesně známo. Zjištění by bylo složité a především nebezpečné, neboť by se do útvaru muselo vrtat, jako když se zkoumá právě klasické pingo, což ovšem u hořlavého a prudce výbušného metanu je velmi riskantní.

Průzkum jednoho ze sibiřských kráterů určil koncentraci metanu na šest procent a to bylo v době rok po výbuchu. S takovou koncentrací může vzplanout i samotný vzduch, jak varoval jeden z odborníků.

Je jasné, že jámy tak zde vznikají táním věčně zmrzlé půdy a uvolňováním plynu z půdy. Když rozmrzá led, uvolňuje se metan a dochází k explozi. Je to obdobné jako při výbuchu sopky. Krátery na Sibiři vznikají v Jamalo-něneckém autonomním okruhu, jenž náleží k největším nalezištím zemního plynu na světě a odkud vedou plynovody do západního Ruska. Rusové tvrdí, že v jednom případě se jáma nachází velmi blízko plynového naleziště, tudíž značí hrozbu masivní exploze. Krátery vznikaly již dříve, ale nyní se jejich tvorba urychluje a je jich více. Někteří se domnívají, že jich může být ještě více, ale už se zaplnily vodou, takže je nebude snadné poznat.

Tajuplná záře nad Sibiří

Vznik každého jednotlivého kráteru provází podivuhodné jevy, které vystrašily zdejší obyvatele a to až v okruhu několika desítek kilometrů. Místní obyvatelé ve vzdálenosti až 100 km od kráterů, které jsou zatím v neobydlené oblasti, tak prohlásili, že vždy byl slyšet zvuk připomínající explozi a na obloze bylo vidět jasné světlo

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Vložte Váš komentář
Please enter your name here