Zřícenina hradu Bezděz má opravdu co nabídnout

Pestrá minulost, křížová cesta, pověsti o čertech, vězení pro panovníky i předloha pro umělce – takový je hrad Bezděz ve vší své kráse, který se nachází v okrese Česká Lípa nedaleko Máchova jezera. Ještě dnes se vyplatí jej navštívit, protože atmosféra kolem hradu dosud nepohasla.

Proč se kopec Malý Bezděz dříve jmenoval Čertův vrch

Tentokrát začněme pověstí, která nám přiblíží původní jméno kopce nedaleko Bezdězu. Dnes se sice kopec nazývá Malý Bezděz, avšak v dobách dřívějších nesl jméno Čertův vrch. Stalo se tak prý proto, že kdysi dávno se čert vsadil se samotnou Pannou Marií o to, kdo postaví vyšší kopec. Oba pracovali celou noc, Panna Maria poctivě vršila lopatu hlíny za lopatou, čert si vypomáhal kamením a občas i Panně Marii nějakou tu hlínu ukradl. Přesto když ráno kohout zakokrhal, byla hromada Panny Marie vyšší… Dnes se tento vyšší kopec nazývá Velký Bezděz, a ten menší Malý Bezděz.

Čertova zeď

Čerti si zřejmě Bezděz oblíbili, protože další útvar v blízkosti hradu nese jméno Čertova zeď. Ve skutečnosti se jedná o čedičovou zeď sopečného původu. Avšak pověst praví něco jiného: Jeden potulný rytíř na bílém koni se vsadil s čertem, že čert nedokáže postavit zeď tak, aby mu četl myšlenky. Čert však číst myšlenky uměl, a tak stavěl před rytířem zeď a rytíř jej nemohl předhonit. Krátce před úsvitem byl však čert stavením zdi tak unaven, že jej rytíř nakonec předjel. Čertovu zeď můžete navštívit i dnes, táhne se od Bezdězu k Ještědu a na jejích jednotlivých úsecích spatříte ještě Čertovu hlavu (kámen, který má podobu čerta) a Čertovu bránu (ta byla prokopána uměle, neboť zeď překážela na cestě mezi Smržovem a Zábrdím).

Skutečná historie je mnohem prozaičtější

Podle pramenů však víme, že hrad Bezděz byl založen králem Přemyslem Otakarem II. jako královský hrad. Později na něm byla vězněna královna Kunhuta se synem, pozdějším Václavem II. Kunhutě se podařilo z vězení uprchnout do Opavy, poté jí nabídl své služby Záviš z Falkenštejna. Zřejmě v tom sehrála roli vysoká politika a on byl velmi prozíravým. Jako spousta dalších hradů byl i Bezděz zastaven (asi Janem Lucemburským), následně vykoupen Karlem IV. a poté opět zastaven Václavem IV. Od té doby se již nejednalo o královský hrad a měly jej v držení různé šlechtické rody (nejznámější jsou Valdštejnové).

Křížová cesta

Málo se ví o tom, že hrad vlastnili také augustiniáni, kteří jej přestavovali jako klášter.  Hrad se stal poutním místem, ke kterému vedla i křížová cesta (dodnes částečně zachována) a byla zde uložena soška Panny Marie Montserratské. Ovšem se zrušením klášterů za Josefa II. došlo i ke zrušení tohoto kláštera a Bezděz byl pomalu, ale jistě odsouzen k chátrání.

Zřícenina jako inspirace pro umělce

A to se možná stalo Bezdězu osudným v dobrém slova smyslu, protože díky tomu, že vypadal a stále vypadá jako romantická zřícenina, lákal mnoho umělců zvláště v 19. století. Karel Hynek Mácha sem situoval děj své nejznámější básně Máj. Eliška Krásnohorská podle pověstí o Bezdězu napsala libreto k Smetanově opeře Tajemství. Mnozí malíři, mezi nimi například Josef Mánes, hrad ztvárnili na svých obrazech.