Ať už budete zámky na Loiře poznávat sami, nebo prostřednictvím cestovní kanceláře, měli byste dodržet alespoň tato dvě zlatá pravidla: Vyzobněte si ze zámků to nejkrásnější a navštivte za jeden den pouze jeden zámek, aby se vám vzpomínky neslily a neznehodnotily.
Co jsou zámky na Loiře a které zámky sem patří
Zámky na řece Loiře je pojmenování pro komplex francouzských zámků, které kolem řeky postupně založili významný francouzští králové jako svá další, např. letní sídla. Zámků je přes 50 a patří sem mimo jiné: Amboise, Blois, Clermont, Chambord, Chenonceau, Cheverny, Nantes, Valencay a další.
A které jsou ty nejkrásnější
I když jsme si vědomi toho, že výběr je ryze subjektivní, přesto za nejkrásnější považujeme: Chambord, Blois a Chenonceau. Pojďte se s nimi seznámit blíže.
Chambord
Tento zámek je jednoznačně největším zámkem ze zámků na Loiře. Byl postaven pro Františka I. v letech 1519–1547. Konečnou podobu získal zámek podle nákresů Leonarda da Vinciho, i když samotný umělec zemřel již před začátkem stavby. Avšak jeho vliv můžeme spatřit jak v koncepci zámku – věž donjon, kolem které jsou další místnosti, tak třeba ve šroubovitě točitém schodišti, po kterém může člověk vystoupat až do vyšších pater, aniž by se přímo setkal s lidmi, kteří jsou po opačné straně schodiště. Celý zámek je samozřejmě postaven v renesančním stylu, má 440 místností, z nichž 60 je dnes přístupných veřejnosti, dále v něm najdeme 80 schodišť a třeba 365 komínů. Jednou ze zajímavostí vnitřní výzdoby je početné zastoupení živočicha mloka, který zde byl údajně tolikrát umístěn proto, aby zámek nevyhořel (zvíře jako obojživelník mělo chránit před požárem).
- Zahrady a park
Nejen zámek je největším, ale i zahrady jsou srovnatelné s těmi ve Versailles, a park je dokonce největším z parků celé Evropy. Zatímco v zahradách si můžete vychutnat pohled na květiny, stromy, keře a růže, v parku se setkáte s původní i dovezenou faunou a flórou a můžete si zde užívat asi 20 km stezek.
Blois
Zámek Blois není tak velký a ani zdaleka tolik jednotně koncepční jako výše uvedený Chambord. Jedná se o zámek uprostřed stejnojmenného města a jednotlivá křídla zámku jsou rozestavěna okolo centrálního nádvoří. Zejména podle toho, jak a kdy je který král nechal vystavět. Můžeme tu tedy najít například křídlo Ludvíka XII., kde najdeme hlavní vstup s erbem dikobraza (jenž byl jeho erbovním zvířetem, protože dokázal přemoct protivníky). Křídlo je gotické s prvky renesance, postavené z červených cihel a světlého kamene. Dalším křídlem je pak křídlo Františka I., který zde sídlil před tím, než byl dostavěn Chambord. Začal zde zakládat knihovnu, avšak po smrti své manželky přesídlil na zámek Fontainebleau. Avšak památku na Františka I. zde také najdeme, a je to centrální točité schodiště, které je zároveň asi nejznámějším prvkem celého zámku. Na zámku sídlil také Jindřich IV. Bourbonský, po němž se zde zachovala královská ložnice s rudou postelí a dlaždičkami s iniciálami panovníka. Po něm zde žila jeho manželka-vdova Kateřina Medicejská, která zde měla tajnou komnatu, a možná zde dokonce uchovávala jedy. Posledním obyvatelem před Velkou francouzskou revolucí a chátráním byl Gaston Orleánský, bratr panovníka Ludvíka XIII. Křídlo, které však začal tento šlechtic stavět, zůstalo nedokončeno.
Chenonceau
Tento zámek na soutoku řek Loira a Cher, výjimečný zejména mostem. Spojuje jeho jednotlivá křídla, patří k nejnavštěvovanějším zámkům ve Francii (zřejmě je druhým hned po Versailles). K jeho zajímavostem patří to, že zde sídlily zejména ženy, ať už to byly manželky nebo milenky francouzských panovníků, či jiné šlechtičny. Těmi nejvýznamnějšími byly patrně Diana z Poitiers a Kateřina Medicejská. Celý zámek ostatně dýchá ženskou rukou a tu najdeme i v okolních zahradách. Kromě růží, macešek, magnólií, platanů a cedrů zde najdete také italské bludiště, altánek či vodotrysk.
