Třebíč, město ležící na jihozápadě Moravy, je výjimečné nejen svou historií a architekturou, ale především tím, že se zde dochovala unikátní symbióza křesťanské a židovské kultury. Díky tomu byla v roce 2003 část města, konkrétně židovská čtvrť, židovský hřbitov a bazilika sv. Prokopa, zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO. Třebíč tak představuje jedinečný příklad místa, kde po staletí vedle sebe koexistovaly dvě výrazné kulturní a náboženské komunity.
Židovská čtvrť v Třebíči – živoucí památník židovské kultury
Židovská čtvrť, rozkládající se na levém břehu řeky Jihlavy, je jedním z nejzachovalejších židovských sídel v Evropě. Na rozdíl od jiných měst nebyla během válek, modernizace ani totalitních režimů výrazně poškozena či přestavěna, což z ní činí autentický a mimořádně cenný urbanistický celek.
Tato čtvrť obsahuje více než 120 domů, které si dodnes zachovaly svou původní strukturu. Najdeme zde synagogy (přední a zadní), rabínský dům, školy, lázně (mikve), obchody, hospody, ale i běžné obytné domy. Úzké uličky, průchody, schodiště a dvorky vytvářejí malebný labyrint, který dokládá způsob života židovské komunity v období od 17. do 19. století.
Jedním z nejvýznamnějších objektů je Zadní synagoga, vybudovaná kolem roku 1669. Její interiér je zdoben pozoruhodnými barokními malbami s hebrejskými nápisy, které byly objeveny při rekonstrukci v 80. letech 20. století. Dnes slouží jako výstavní a koncertní prostor a je jedním z center kulturního života města.
Další nedílnou součástí je také židovský hřbitov, nacházející se na svahu nad čtvrtí. Byl založen již ve 14. století a obsahuje přes 2 600 náhrobků, z nichž nejstarší pochází z roku 1631. Hřbitov je klidným a mystickým místem, které připomíná hluboké duchovní kořeny a bohatou historii židovské komunity v Třebíči.
Bazilika svatého Prokopa – románsko-gotický klenot
Na opačném břehu řeky se tyčí bazilika sv. Prokopa, jedna z nejvýznamnějších románsko-gotických staveb v České republice. Její výstavba začala kolem roku 1240 jako součást benediktinského kláštera, který byl významným duchovním a kulturním centrem tehdejšího území.
Bazilika je pozoruhodná především svou architektonickou kvalitou a výjimečným spojením románského a gotického slohu. V exteriéru upoutá pozornost masivními opěrnými pilíři, okenními rozetami a bohatě členěným průčelím. V interiéru je možné obdivovat klenby, portály, původní kryptu a také kamennou výzdobu v podobě hlavic sloupů s rostlinnými a zvířecími motivy.
V období husitských válek a později během třicetileté války byla bazilika poškozena a postupně ztrácela svou náboženskou funkci. Obnovení významu se dočkala až ve 20. století, kdy byla důkladně rekonstruována a v roce 2003 zapsána společně se židovskými památkami na seznam UNESCO. Dnes je opět aktivním duchovním centrem a konají se zde nejen bohoslužby, ale také koncerty a kulturní akce.
Třebíč – město tolerance a kulturního dialogu
Třebíč je jedinečná nejen svou architektonickou krásou, ale také svým historickým poselstvím o soužití dvou náboženských komunit – židovské a křesťanské. Takováto symbióza byla ve středověké a raně novověké Evropě spíše výjimkou. V Třebíči však židé a křesťané žili vedle sebe po staletí, a město tak představuje model vzájemného respektu a tolerance.
Díky tomu je dnes Třebíč vyhledávanou destinací nejen pro milovníky historie, ale i pro ty, kdo hledají hlubší kulturní a duchovní prožitek. Město pořádá celou řadu festivalů, koncertů, výstav i komunitních akcí, které se často konají právě v prostorách židovské čtvrti nebo baziliky.
Kromě kulturního dědictví nabízí Třebíč i příjemné prostředí pro odpočinek. Pěší zóny, parky, pobřežní promenády a okolní vysočinská krajina lákají k procházkám i cyklovýletům. Město je přívětivé a otevřené návštěvníkům, ale přitom si uchovává autenticitu menšího historického sídla.
Třebíč je mimořádným příkladem města, které svou historickou hodnotu spojuje s poselstvím náboženského soužití, tolerance a kulturního dialogu. Židovská čtvrť, židovský hřbitov a bazilika sv. Prokopa nejsou jen památkami na seznamu UNESCO – jsou živými připomínkami historie, která nás učí, že rozdílnost nemusí být překážkou, ale naopak zdrojem obohacení. Návštěva Třebíče není pouze cestou do minulosti, ale také inspirací pro přítomnost a budoucnost.
