Ať už se vám označení halda Ema líbí nebo ne, faktem zůstává, že podobné místo u nás zkrátka nenajdete. Z haldy Ema totiž stále unikají siřičité plyny, což ji po celý den halí do příjemně tajemného mlžného závoje, a teploty v jejím nitru stále místy dosahují až 1500 °C. I proto byla ještě donedávna nepřístupná.
Ještě v létě roku 2012 obklopoval haldu Ema plot a vstoupit se sem dalo leda nelegálně. Uvnitř totiž stále probíhají chemické reakce, takže je podle zákona stále považována za aktivní úložiště těžebního odpadu. Dnes už vede nahoru dokonce turistická stezka s mnoha zastaveními. A pokud byste jí chtěli projít opravdu celou, nejenom, že si uděláte poměrně velký okruh po Ostravě, ale do nohou našlapete asi deset kilometrů.
Dřív určená na odvoz, dnes chráněná památka
Halda Ema, nebo také plným jménem halda Ema-Terezie, začala vyrůstat někdy rokem 1920. Začal se sem totiž vozit odpadní materiál z dolu Trojice a jak těžba pokračovala, objem navozeného materiálu se samozřejmě zvyšoval. Bylo třeba rovněž změnit systém jeho ukládání a díky tomu je dnes halda Ema jedinou haldou kuželovitého typu na Ostravsku. Původně se tyčila do výšky 327 metrů, ale díky prohoření postupně klesá, takže dnes se musíte vyškrábat „jen“ do 315 metrů nad mořem.
Kdy těžba v dolu Trojice skončila, měla být Ema zlikvidována. To se však naštěstí nestalo a v šedesátých letech minulého století se nitro haldy dokonce vznítilo a čas od času musely vzniklé požáry umravňovat i hasiči. Dnes se už procesy uvnitř poměrně zklidnily a likvidace už také nehrozí. Jde totiž o chráněnou památku. A co může být na kupě hlušiny zajímavého?
Sopečná aktivita v přímém přenosu na haldě Ema
Po celý rok můžete na jižním svahu haldy pozorovat unikající obláčky oxidu siřičitého a dalších plynů. Při dobrých podmínkách je celé úbočí doslova zahaleno dýmem. V zimě je pak celá scenerie ještě zajímavější. V místě aktivního hoření totiž panuje doslova subtropické klima a nikdy, ani v té nejkrutější zimě, se tu neudrží sníh. Bez nadsázky se tak téhle ostravské umělé sopce klidně můžete přijít ohřát. Vždyť tráva je tu stále zelená. Málokdo také ví, že tu stále vznikají nové vzácné nerosty a to jaspisy a porcelanity.
Pokud si chcete projít celý okruh turistické stezky, nesoucí jméno po zakladateli české turistiky Adolfu Podroužkovi, začněte na Černé louce u tramvajové zastávky. Pro absolvování s dětmi je zase ideální vyjít od ostravské zoologické zahrady, odkud je to na Emu už vážně jen kousek. Stačí se napojit na žlutou značku a vyrazit.
Zavede vás až na rozcestí pod Emou, odkud to budete mít k vrcholu jen pouhých 500 metrů. A využít tuto odbočku se opravdu vyplatí. Nejenom, že se před vámi ukáže halda Ema v celé své kráse, ale také si můžete užít jedinečný výhled na Ostravu, ale i Beskydy a Nízký Jeseník. S trochou pátrání objevíte i Lysou horu.
Na severní straně vás možná překvapí vysoký a hustý les, vzniklý původně z náletových dřevin, kterým se však díky panujícím podmínkám daří nebývale dobře. Jižní strana zase nabídne již zmíněnou subtropickou flóru. Vše zajímavé se dozvíte na informačních panelech stezky.
Jen nebuďte překvapeni, pokud tu za opravdu velmi pěkných (zejména prázdninových) dní narazíte na větší počet návštěvníků. Halda Ema je totiž dodnes oblíbená nejen u ostraváků, ale také mezi turisty, kteří sem často doputují až z Polska a čas od času i ze vzdálenějších zemí.
Vstup na Emu je zdarma a co do časové náročnosti si k absolvování, včetně odpočinku a pročtení nejbližších informačních panelů, připravte asi hodinu a půl.