Soos aneb za bahenními sopkami ČR – a chybět nebudou ani dinosauři!

0
413
soos mocal
Zdroj foto: cs.wikipedia.org      Soos přírodní rezervace

Soos – název této přírodní rezervace by neznalí návštěvníci jen těžko objasňovali, ale když vám prozradíme že leží na česko-německé hranici, možná vám už začne svítat. V německo-chebském alias ergerlandském nářečí totiž Soos znamená močál. Ale rozhodně jde o pořádně unikátní močál, za kterým sem přijíždějí návštěvníci z celé Evropy.

Tato jedinečná přírodní rezervace o rozloze 221 ha byla zřízena už v roce 1964 a to v centrální části Chebské pánve. Spíše než močál jde o rozlehlé slanisko a a rašeliniště. Uvádí se, že tu dohromady najdete více než 2 miliony m³ rašeliny, stejně jako unikátní pozůstatky vulkanické činnosti zvané mofety (známé také jako bahenní sopky), z nichž stále ještě uniká na povrch CO2. Můžete tu narazit na množství unikátních rašeliništních a slanomilných rostlin nebo na více než 30 druhů měkkýšů.

Krajina jako z jiného světa

Když se okolo sebe rozhlédnete, budete si připadat jako v měsíční krajině – rozbrázděný terén, jež místy pokrývají žluté a bílé vrstvy vysrážených minerálních solí jen čeká na nějakého toho mimozemšťana – nebo dinosaura. Není tak těžké představit si, že tu některé z těchto velkolepých monster na vás někde číhá, zvláště uvážíte-li, že v jejich době tráva ještě neexistovala.

Další raritou je i tzv. křemelinový štít, což není nic jiného než nahromaděná křemelina ze schránek  rozsivek ( jezerních řas), jež se tu vyskytují v opravdu úctyhodném množství. Za vznik tohoto místa vděčíme jak zbytkové vulkanické činnosti, tak i nedostatečnému odvodnění této oblasti. Právě tento fakt zadržel vodu v četných prohlubních a jezírcích, dnes v důsledku proběhlých tisíciletí až po okraj naplněných rašelinou.

Bahenní sopky a další zajímavosti

Ještě před vznikem rezervace Soos tu byla rašelina hojně těžena a používána k vytápění a léčení – stejně jako bahno v nedalekých Františkových lázních. Provede vás tu naučná stezka o délce téměř 2 km, vedoucí v délce asi 1200 m po dřevěných mostech, překonávajících obtížný terén bahnisek a rašelinišť. Díky ní se dostanete přímo do centra dění, což je fantastické a ocení to i nejmenší návštěvníci výpravy.

Jedinečné mofety alias bahenní sopky vám tak budou svůj náklad CO2 vyvrhovat téměř do obličeje a určitě narazíte i na minerální vodu vyvěrající na povrch a sice chudou, ale o to zajímavější flóru a faunu. Ze všeho nejvíce připomíná pobřeží moře a jedná se především o různé druhy mechu, trávy a vzácných sítin. A budete-li mít štěstí, narazíte i na některé zástupce z více než 150 druhů místních druhů ptáků, 300 druhů motýlů nebo 70 druhů brouků.

Co hledat: Mofety jsou prohlubně v bahně, ze kterých se uvolňují chladné sopečné výpary se suchým oxidem uhličitým, a to při teplotách pod 100 ° C. Tvoří malé mini krátery – sopky o šířce 10 až 80 cm s prakticky identickou hloubkou.

Cisarsky pramen
Zdroj foto: cs.wikipedia.org                   Císařský pramen

Císařský pramen je jen pro odvážné

Na stezce samozřejmě nechybí ani naučné tabule a popisy (vyvedené samozřejmě v češtině a v němčině). Upozorní vás třeba na zajímavé shluky bílých krystalů Glauberovy soli, na červené oxidy železa nebo žluté a zelenkavé sulfáty.

V přírodní rezervaci Soos je asi 200 zdrojů minerální vody. Ty nejzajímavější jsou opět popsány na dřevěných informačních tabulích stezky (těch je mimochodem 10). Nejznámějším z nich je Císařský pramen, produkující chladnou vodu při teplotě od 14 do 18 ° C (v závislosti na ročním období).

Teplota je tak nízká, protože horká voda z hlubinných tepelných ložisek se mísí se studenými podpovrchovými vrstvami. I přesto jde o místní nejteplejší zdroj chutné vody vhodné k pití. Voda z Císařského pramene je středně mineralizovaná a může se chlubit zvýšeným obsahem síranů železa, uhličitanu a chloridu sodného. Na pohled ovšem příliš lákavě nevypadá – hnědá, pěnivá a se špatně udržovaným pramenem, často plným kalu a vody z bažiny. Její ochutnávka je tak určena jen pro ty nejodvážnější návštěvníky.

Toužíte po setkání s dinosaury? V Soos je to vážně možné

Geologický park s naučnou stezkou je jistě nejdůležitější „pobočkou“ Městského muzea ve Františkových lázních, ale určitě nejde o jedinou zajímavost, kterou byste měli navštívit. Tatáž organizace spravuje také mini zoo se záchranou stanicí, stejně jako přírodní muzeum s bohatou ornitologickou expozicí (expozice “Ptačí svět”). A zapomenout nesmíme ani na daňčí oboru a odpočinkovou zónu s občerstvením.

Co vám však určitě nesmí uniknout je výstava Historie Země, která se nachází v hlavní budově vedle pokladny.

Nejvyhledávanější jsou rozhodně místnosti s věrnými rekonstrukcemi dinosaurů a dalších prehistorických zvířat a ptáků. Na své si přijdou i milovníci Zdeňka Buriana, neboť tu nechybí ani velkoplošné rekonstrukce jeho obrazů. A těšit se můžete i na zajímavé archeologické nálezy – například fragmenty hornin se zkamenělými živočichy a rostlinami. Dozvíte se mnohé o tom, jak naše planeta vypadala před miliardami i miliony let.

A jak je to s časovou náročností? Na rezervaci Soos si připravte asi dvě hodiny, na prohlídku muzea minimálně další jednu. Otevřeno je každý den včetně pondělí. V březnu a listopadu je provoz omezen jen na určité období (kvůli údržbě) a dovnitř můžete až v deset – v lednu, únoru a prosinci je zavřeno. V ostatních měsících se areál otevírá už v devět a zavírá se mezi 16 a 18 hodinou (více info na stránkách).

Každý den můžete do své e-mailové schránky zdarma dostávat přehled aktuálních článků

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Vložte Váš komentář
Please enter your name here