Milujete tuhle aromatickou bylinku a dali byste cokoli za procházku svěžími fialovými lány? Nemusíte do Provence, chorvatský ostrov Hvar vám ji nabídne hned dvakrát: na kultivovaných polích i jako divokou rostlinu, rostoucí na skalách, kterou si můžete natrhat podle libosti.
Ostrov Hvar je známý především svým příznivým středomořským klimatem s velmi mírnými zimami a příjemně teplými léty, při nichž vám nehrozí palčivé sluneční výhně jako v jiných dovolenkových destinacích.
Mohlo by Vás zajímat
A nesmíme zapomenout ani na velký počet hodin slunečního svitu (2718 za rok). Maximální teploty tu i v nejteplejších létech atakují pouhých 37 ° C, průměrná zimní teplota je 9,1 ° C. Sníh tu padá velmi zřídka.
Asi nepřekvapí, že ekonomika ostrova je založena především na cestovním ruchu, rybolovu a zemědělství. Lidé sem jezdí zejména kvůli vinařství, pěstování oliv, rozmarýnu a levandule.
Není bez zajímavosti, že do velkého požáru tvořila místní produkce levandule cca 10 % celkového objemu. A dnes se na toto číslo snaží postupně vrátit.
Hvar – to není jenom levandule
Aby byl náš úvodník kompletní – Hvar se nachází ve střední Dalmácii a je čtvrtým největším ostrovem v Chorvatsku. Nejvíce turistů sem míří v červnu a červenci, kdy jsou fialovo-stříbřitá pole levandule v plném květu.
Fascinující je však jejich spojení s mnoha divoce rostoucími bylinami v okolí, jako je tymián, rozmarýn, majoránka či fenykl a neustálé proudění jemného mořského vánku. Levandule tady zkrátka voní mnohem zajímavěji, než jinde.
Množství levandulových polí je zcela volně přístupných, stačí se jen chovat slušně (např. nešlapat po rostlinách) a můžete si užít nádherných výhledů, fotografování i procházek co hrdlo ráčí.
Když k tomu navíc přidáte mnoho půvabných kamenných vesnic a bezpočet krásných zátok s barvou vody ve všech odstínech tyrkysové, malachitové a modré, budete krásnější místo pro dovolenou hledat jen těžko.
Náš tip: Asi nepřekvapí, že Hvar byl oceněn v roce 2018 v Lonely Planet jako jeden z deseti nejkrásnějších ostrovů na světě!
A jak se sem dostat? Na Hvar se můžete plavit trajektem, dorazíte sem asi za dvě hodiny, pokud vyjíždíte ze Splitu nebo za pouhou hodinu, pokud zvolíte Drvenik. Připravte se však na průjezd prakticky celým ostrovem, abyste se dostali k větším městům a místní silnice jsou úzké a klikaté.
Ne nadarmo Chorvaté říkají: „Kéž zemřete na silnicích Hvaru.“ Nezapomeňte také, že volné místo na trajektu seženete v turistické sezóně nejlépe v brzkých ranních hodinách. Kdo zaspí, může se na Hvar dostat klidně až večer.
Měli byste vědět: největší levandulová pole najdete v okolí vesnic Brusje a Velo Grablje. V okolí roste i množství zdivočelé levandule (bohužel na záhoncích samotných najdete už spíše lavandin).
Hvar – co tady vidět?
Určitě hlavní město ostrova nesoucí stejný název. Hvar je jedním z nejmodernějších dalmatských letovisek, takže není výjimečné narazit tu na nejrůznější celebrity nebo dokonce členy královských rodin, byť je budete moci obdivovat jen zpovzdálí.
Najdete tu mimo jiné nejstarší komunální divadlo, které působí dodnes (od roku 1612). Další zvláštností města je určitě pevnost Spanjola, která se stala dominantou města na počátku 16. století.
Opravdu stojí za to vyšplhat po kamenných schodech až nahoru, projít kolem historických paláců a užít si jedinečné výhledy na panorama města a okolní ostrovy.
Přímo před sebou uvidíte souostroví Paklené ostrovy, jež tvoří 16 menších ostrovů a ostrůvků. Jsou neobydlené, ale vyrážejí sem lodě, takže si můžete odpočinout na jejich krásných plážích. Ve skutečnosti by jejich jméno mělo znít spíše Paklinské ostrovy, protože původně odkazovalo na pryskyřici z borovic (Pinia).
Pokud máte rádi spíše netradiční zážitky, určitě by vám neměla uniknout Vrboska – nejmenší město ostrova. Ve skutečnosti spíše malá, okouzlující rybářská vesnice, známá také jako malé Benátky.
Ptáte se proč: protínají ji totiž kanály, v jejichž vodě se majestátně odrážejí nádherné kamenné, gotické a renesanční domy, z nichž mnohé jsou spojeny mosty. Okouzlí vás i nádherná tříkilometrová pobřežní promenáda, po níž můžete dojít až do nedaleké Jelsy.
A nesmíme zapomenout ani na Stari Grad – starobylé město, jehož historie sahá až do roku 384 př.n. l. (mimochodem ve stejném roce se narodil i slavný Aristoteles). Užijte si potulnou romantiku v jeho křivolakých uličkách nebo navštivte rodný dům básníka Petara Hektorovice.
Stará část města nabídne tradiční architekturu, ale najdete tu i množství budov z doby Rakouska-Uherska. Zajímavá je i městská pláž a množství vinných sklípků.
Humac – v této téměř opuštěné osadě stojí dodnes asi 140 tradičních domů, postavených kromě dveří a oken téměř výhradně z kamene. Tyto domy po staletí sloužily obyvatelům nedalekého Vrisníku jako sezónní ubikace během období zemědělských prací.
Tyto nejzachovalejší pocházejí hlavně ze 17. století a od 19. století a od té doby se zde také prakticky nic nezměnilo. Do žádného z domů bohužel nelze vstoupit, ale i tak je procházka vesnicí Humac více než působivá.
Měli byste vědět: Některé z domů již byly zrekonstruovány a lze si je pronajmout pro rekreační účely.
V současné době toto místo prochází revitalizačním procesem, na jejímž konci by měla být etno-ekologickou vesnicí. Ovšem během vinařské a olivové sezóny opět ožívá. A chcete-li si dosytosti užít krásu květů levandule, pak sem zamiřte 26. června na svátek patronů Humace – Svatého Jana a Pavla. Tehdy je místní kostel je plný věřících a k dostání jsou i tradiční levandulové pokrmy pochutiny.
