Oko Sahary: Kde se nachází? Jak je možné tento unikát vidět? Koho je dílem? Co praví legenda o jeho vzniku? Čím a proč je natolik unikátní?
Oko Sahary
Pozoruhodný útvar obklopen tisíci kilometry pouště a to přímo uprostřed nekonečné říše písku v Mauritánii. Tento útvar nemá na světě obdoby. Jedno z mála míst na naší planetě, které vidělo jen kolo stovky lidí. Jak vůbec něco takového mohlo vzniknout?
Útvar pozoruhodného rozměru je možné v plné kráse sledovat z družice. Nese název Richat, ale pro svůj zjev se mu přezdívá Oko Sahary. Poprvé byl spatřen astronauty z oběžné dráhy, neboť při pozemním pozorování se jeví jako nekonečné pláně zvětralé horniny bez kruhového uspořádání. Pro konkrétnější představu se jedná o obří kruh měřící v průměru přibližně 50 km. Oproti ploše pouště se tak její barva i tvar odrážejí, útvar vypadá jako obří oko. Při pohledu seshora je možné vidět několik soustředných kruhů mající měděnou barvu.
Při pohledu z ještě větší výšky je možné pozorovat i impozantní krásu okolní krajiny, která nad útvarem vytváří jakési víčko. A přitom se o tomto místě dlouho nevědělo. Přišlo se na něj až s rozvojem satelitů, neboť vynikne právě při pohledu z vesmíru. Útvar, který bývá nazýván coby Oko Sahary vypadá jako zkamenělé soustředné kruhy na vodě. Mohlo dojít ke vzniku přírodní cestou?
Jedná se o místo zaniklé civilizace?
K danému místu nevede žádná silnice. Cestu k němu znali po staletí jen místní obyvatelé, protože tam nebylo pro nic zajímavého, nikterak ho nevyhledávali. I po objevení na satelitních snímcích trvalo dosti dlouhou dobu, než se na místo vypravily první expedice.
První teorie byla ta, že útvar vznikl po dopadu obřího meteoritu, neboť opravdu připomíná kráter. Jenže po prvním geologickém průzkumu se ukázalo, že Oko Sahary vzniklo z usazenin a dalších hornin, které byly stlačeny do geologického dómu tlaky magmatu. Útvar je značně zvětralý a zblízka proto nepřipomíná onu majestátní strukturu, která je patrná jen při pohledu z vesmíru. Usazeniny jsou odlišného stáří, kdy ve středu se nachází 2,5 miliardy let staré a na okrajích okolo půl miliardy. Vědcům se ovšem nepodařilo odhalit příčinu magmatických procesů, díky kterým tento útvar vznikl.
Další hypotézou je možnost jakési navigační a startovací mimozemské základny. Jenže při bližším průzkumu se nenašly žádné pozůstatky, které by tuto verzi podpořily, dosvědčily. A pak je tu ještě jeden vědecký předpoklad vztahující se ke vzniku a to ten, že má jít o usazeniny, které byly vulkanickým magmatem nadzvednuty a stlačeny do této podoby. O formování se měl údajně postarat vítr a voda. Ale i zde je několik neobjasněných faktů a visí nad touto domněnkou rovněž nejeden otazník.
Jenže na Zemi je řada magmatických oblastí, ale nikde se nevytvořil tak obrovský a především pravidelný útvar, jako je tomu v tomto případě. Mnoho lidí tak považuje tento útvar za pozůstatky mimozemské základny či ztracené Atlantidy. V této souvislosti je připomínána legenda, podle které měl bájný kus země také půdorys soustředných kruhů.
Od vzniku tohoto útvaru nás dělí miliony let, ale od doby objevu jen několik desítek roků. Proto s největší pravděpodobností je možné, že se dočkáme dalších vysvětleních, která vzejdou z tohoto zjevu a překvapí.
První objevitel unikátního útvaru
Mezi prvními dorazil k místu nestor pouštních badatelů a dobrodruhů Francouz Théodore Monod, podle kterého se sever Afriky stal druhým domovem. Objevil, že Oko Sahary je rovněž rájem pro paleontology a archeology. Díky silné erozi z kamenů vypadává značné množství kostí zvířat, která zde žila před více jak 100 až 500 tisíci lety. Stejně tak i pozůstatky nástrojů našich předků. Dotyčný Francouz se k místu vypravil hned několikrát. Jeho poslední cesta vedla v roce 1998 v jeho úctyhodném věku 96 let. O 2 roky posléze zemřel. Ani jemu se nepodařilo a už ani nepodaří odhalit tajemství vzniku.
