Mníšek pod Brdy a jeho zámek se třemi věžemi a další zajímavosti

0
407
Mnisek pod Brdy
Zdroj foto: cs.wikipedia.org                               Zámek Mníšek pod Brdy

Leží jen 27 km jihozápadně od Prahy, a přesto si své čestné místo mez oblíbenými turistickými cíli Mnišek pod Brdy stále ještě pracně vydobývá. A přitom má opravdu co nabídnout – městskou památkovou rezervaci, renesanční zámek s nádherným parkem i oblíbené poutní místo Skalka.

Jen málo starých českých měst se může pochlubit tím, že zná přesný rok a dokonce i datum svého založení. Mnišek pod Brdy však takové privilegium má. Vznikl 7. října 1348, původně jako osada, chránící Zlatou stezku- obchodní spojnici, spojující Českou republiku s Bavorskem. První písemná zpráva o něm pak pochází z dokumentu Maiestas Carolina Karla IV. (1316-1378).

Z ochranné pevnosti krásným zámkem

Historie města Mnišek pod Brdy rozhodně není nezajímavá, my z ní však vybereme jen několik nejdůležitějších bodů. Tak především, svému dnešnímu vzhledu vděčí paradoxně husitským válkám. Právě tehdy se totiž Mníšek přiklonil na stranu husitů. V té době šlo o město velmi bohaté, právě díky bujně kvetoucímu obchodu a vybíranému clu.

Už za vlády krále Václava IV (1361-1419) byla mnišská pevnost přestavěna do podoby půvabného hrádku. Ten však byl během bojů zničen, stejně jako velká část města. Poté se zbídačeného města ujal rod Vratislavů z Mitrovic. Samozřejmě si zde vystavěli nové sídlo, stejně jako tři rybníky pod zámkem a pivovar, ve kterém se dlouho vařilo speciální pivo. Další úder však přinesla městu a jeho majitelů třicetiletá válka, neboť švédští vojáci ho několikrát a okolní vesnice byly vylidněny.

A nejspíš by to tak i zůstalo, kdyby celou tu spoušť nekoupil bývalý belgický kožešník Servác Engel z Engelsflussu, a to v roce 1655. Engel získal obrovské bohatství jako císařský dodavatel Valdštejnské armády. Za hrdinnou obranu Karlova mostu proti Švédům získal šlechtický titul. Nejenom, že v Mníšku pod Brdy  postavil v letech 1656-1672 velký a nádherný palác, ale také za obyvatelstvo nějaký čas platil daně, nechal obnovit vodovod i církevní stavby a celkově dovolil oblasti se vzpamatovat.

Zámek v Mníšku pod Brdy má na svědomí pražský architekt Martin Reiner, který ho podle dostupných pramenů postavil podle návrhu Carla Luraga, slavného architekta barokní éry, ale ve stylu pozdní severní renesance. Na výzdobě paláce pracovali nejlepší současní umělci a řemeslníci.

Měli byste vědět: Carl Lurago navrhl také Klementinum, zámek v Náchodě a množství kostelů po Čechách i v Bavorsku.

Hlavní vstupní portál zámku se dvěma sochami Herkula a dalšími dekoracemi je dílem Sebastiana Bossarta od výstavby se tento zámek prakticky nezměnil. Minuly ho četné pozdější přestavby i další vylepšení, což je pro milovníky renesance jedině dobře.

zamek mnisek pod brdy
Zdroj foto: cs.wikipedia.org                        Zámek Mníšek pod Brdy

Zámek Mníšek pod Brdy – proč má jen tři věže?

Jedná se o třípodlažní budovu na pravoúhlém půdorysu o délce 42 a šířce 40 metrů s vnitřním nádvořím a celkem 65 pokoji a místnostmi. A chlubit se může i třemi věžemi. A proč tak zvláštním číslem, když palác samotný má obdélníkový tvar? Legenda k tomuto tématu říká, že zpočátku měl  věže opravdu čtyři. Ovšem Lucifer se při jedné ze svých procházek (kterou samozřejmě provázela silná bouře a vichřice) naštval na okolní zbožné měšťany a jednu věž si s sebou jednoduše odnesl. Kostelní zvony ho však v nedalekém poutním místě Skalka vyděsily a on svůj náklad upustil do pramene s léčivou vodou, kde zmizel. (Podle jiné veze Engel s ďáblem při výstavbě paláce spolupracoval od začátku, protože na tak náročný úkol sám nestačil).

Historici jsou však k tomuto vysvětlení samozřejmě skeptičtí. Původ toho prazvláštního jevu totiž musíme hledat spíše v „čerstvém“ povýšení Engela do šlechtického stavu. Jako nižší šlechta si tak jednoduše nemohl dovolit vystavět své sídlo jako aristokrati – se čtyřmi věžemi.

Po roce 1945 byl zámek Mníšek pod Brdy zabaven v rámci poválečných reparací a od roku 2000 je řízen Ministerstvem kultury. Dnes je možné navštívit hned dvě trasy. Bohužel ani na jedné z nich vás interiéry příliš neoslní.

Přežilo jen málo z původního nábytku a movitých věcí bývalých vlastníků. Nejzajímavější jsou tak paradoxně pokoje, vybavené ve stylu první republiky. Ovšem tento fakt vám vynahradí časté prohlídky v historických kostýmech nebo speciální prohlídky, určené pro děti, které mají jinak s návštěvou historických památek často problém, protože se nudí.

Zajímavý program nabízí i zámecký park, jen nesmíte házet mince do fontán

Lekavějšího návštěvníka by mohl vstup do parku odradit. Na velké ceduli je tu totiž vyjmenována celá řada činností, která se tu dělat prostě nesmí. Vstup do parku je na vlastní nebezpečí, psi musí být na vodítku a s náhubkem a do kašen a fontán se nesmí vhazovat mince. A samozřejmě nechybí ani dlouhý seznam běžných zákazů (trhání květin, poškozování keřů apod.).

Je škoda, že nikde nenajdete žádnou zmínku o jeho historii, protože vypadá opravdu nádherně. A navíc je dodržování zákazů opravdu vymáháno, takže si tu můžete odpočinout zcela bez obav. Zejména rodiče s menšími dětmi zákaz volného pobíhání psů ocení, o čistém trávníku ani nemluvě. Park můžete navštívit každý den od 10.00 do 18.00 hod kromě pondělí.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Vložte Váš komentář
Please enter your name here