Stotisícové město Liberec je příhodně situováno mezi hřebenem Ještědu a Jizerskými horami. Tato jedinečná krajina, nabízející báječný výhledu po okolí, však rozhodně není jedinou atrakcí města. Pokud vynecháme „staré známé“ jako zoologickou a botanickou zahradu, stále ještě tu najdeme dostatek míst, vhodných k obdivování.
Není divu, vždyť historie města sahá až do čtrnáctého století. Za svůj původ vděčí Liberec obchodní stezce. Právě zde, mezi horami, se totiž našlo pro karavany i osamělé kupce ideální místo k odpočinku. Díky tomu se z malé osady, zmiňované už v kronikách ze čtrnáctého století, stalo v 1577 plnohodnotné město. Tento status pak potvrdil císař Rudolf II. V 18.století již tak bohaté město podlehlo kouzlu klasicistního stylu a začátkem devatenáctého století zde došlo navíc k rozvoji textilního průmyslu a průmyslové architektury jako takové.
Právě v této době bylo postaveno mnoho nádherných reprezentativních budov, které daly městu dnešní ojedinělý vzhled. Tehdy byl Liberec druhým největším městem v České republice. Našli byste tu hned tři zahraniční konzuláty, padesát textilních závodů a na šedesát firem, pracujících s kovem, včetně závodu automobilky RAF.
Stačí dojet do centra – a pak se uvidí
V současné době láká Liberec zejména milovníky horské turistiky, zimních sportů a nenáročných procházek po městě. Pokud si ho chcete opravdu užít, začněte v centru na náměstí Dr. E. Beneše, kde se tyčí majestátní radnice, postavená v novorenesančním stylu a dokončená v roce 1893, zamýšlená jako symbol bohatství a hospodářského a kulturního rozvoje města v 19. století. Vypadá opravdu velkolepě – připomíná spíše malý palác než sídlo odpovědných zástupců města.
Vyšla z pera vídeňského architekta Franze Neumanna. Schodiště uvnitř připomíná spíše vstup do některého z honosných šlechtických sídel a samotný interiér je rovněž velmi bohatě zdobený – včetně obrovských lustrů a barevných vitráží oken.
Za budovou radnice najdeme Divadlo Františka Xavera Šaldy z roku 1893 jedno z nejstarších divadel v republice) a budovy pojišťovny, muzea a obchodní komory z let 1901 – 02. Společně vytvářejí se svou nádherou a čistotou použitého stylu ono půvabné jádro historické části města Liberec. A pokud zajdete ještě o kousek dál, narazíte na vilovou čtvrť z přelomu 19. a 20. století, jíž je opravdu radost obdivovat.

Botanická a zoologická zahrada
Samozřejmě nemůžete nezmínit i tyto dva unikátní turistické cíle. Botanická zahrada v Liberci se může chlubit více než 8 500 exotickými rostlinami, vysazenými v devíti pavilonech, zpravidla podle místa původu. Jde o největší výstavu tohoto typu v ČR. Díky bravurní práci místních expertů se můžete na okamžik ocitnout v pravé džungli, v poušti nebo v africké savaně.
A velké množství zajímavostí nabídne i blízká Zoologická zahrada Liberec. Připravte se ale na trochu toho bloudění, pokud nemáte v autě spolehlivou navigaci. Nepřehledné značení a zvláště zrádné kruhové objezdy vás mohou klidně dovést místo za zvířátky k místnímu krematoriu. Pokud tam však přece jen šťastně dorazíte, nenechte se vyvést z míry poměrně malou rozlohou zoo. Nabízí toho opravdu dost a dost – oblíbené je třeba komentované krmení lachtanů, tropické pavilony nebo bílý tygři. Pokud ovšem chcete tuto raritku vidět, pospěte si. S jejich chovem zde se totiž končí.
Málokdo ví, že bílý tygr je vlastně genetickým mutantem a jen zřídkakdy bývá plně zdravý. Mláďata se musejí potýkat s problémy s páteří a dalšími vadami. Poslední koťata bílých tygrů se v Liberci narodila v roce 2016 a s dalšími se už nepočítá. Poslední vrh dnes můžete obdivovat až ve Francii, v Liberci zůstali jen původní rodiče – samice Surya Bára a samec Paris. I tak jde však o nádherná a majestátní zvířata.
Oblastní galerie Liberec sídlí v bývalé budově městských lázní
Kousek od botanické zahrady stojí nádherná budova lázní Františka Josefa I. ze začátku 20. století. Dnes už svému původnímu účelu neslouží, zato v ní najdete Oblastní galerii Liberec alias regionální galerii umění. Galerie vděčí za svou sbírku Heinrichovi von Lebiegovi, jednomu z největších textilních magnátů tehdejší rakousko-uherské monarchie. Právě on v roce 1902 věnoval městu Liberec svou unikátní a cennou sbírku obrazů.
Tato sbírka, označovaná ve své době za nejlepší v celé císařské monarchii, obsahovala 220 obrazů, převážně rakouských, ale také německých a francouzských autorů. Dodnes přežila v původním stavu kromě ní lze v galerii obdivovat i zajímavou kolekci současného českého umění.
Na výletě si můžete procvičit i mozek
Na druhé straně města, v bývalé textilní továrně, najdete zábavní vědecko-technický park iQLANDIA. Právě tady se můžete účastnit pravého astronautského výcviku, zažít zemětřesení a prudkou bouři, obdivovat divoký a fascinující tanec blesků, naučit se principy fungování různých technických objektů, které užíváte každý den a ještě mnoho a mnoho Dalšího. Nechybí ani 3D planetárium a další zajímavosti. Vyberou si malí i velcí. A zakoupíte-li si vstup do více expozic, můžete počítat i se značně zvýhodněným vstupným. Aktuálně také probíhají (až do konce roku 2019) oslavy pětiletého založení, takže vás čeká pár příjemných překvapení navíc.
Lanovka na Ještěd
Kde jinde si užít jedinečné výhledy na město, když na právě na Ještědu a velkých kabin lanovky, neúnavně se šinoucích nahoru a dolů? Není divu, že je Liberec někdy nazýván městem Ještědu – vždyť jeho vrchol se nad ním tyčí do výšky 1012 metrů a navíc je korunován veskrze moderní vyhlídkovou věží. Původní design ve tvaru rotačního hyperboloidu byl postaven podle návrhu architekta Karla Hubáčka, který za tento návrh získal prestižní cenu Perret. Vyhlídková věž, zahrnující v sobě i vysílač a hotel s restaurací, bylo otevřena v roce 1973 a okamžitě se stala symbolem celé oblasti.
A aktuálně usiluje dokonce o zapsání do seznamu UNESCO, což ovšem komplikuje fakt, že stavbu dnes vlastní České radiokomunikace, které o toto ocenění příliš nestojí. I když pod jejich taktovkou některé renovace proběhly, pro návrat do původního stavu, jež je podmínkou pro zapsání na prestižním seznam světového kulturního a přírodního dědictví, by byly zapotřebí další mnohamilionové investice. Navíc ČR může na seznam UNESCO navrhnout jen jednu památku ročně. Ještěd se tak tohoto bonusu asi hned tak nedočká. Přesto je posezení v jeho restauraci s výhledem do okolí úžasným zakončením prohlídky tohoto krásného města.