Ledovcová jezera: Kde najdete krásu průzračně čistých ledovcových jezer? Když už vyrazit za krásou, tak ať se to vyplatí. Vydejte se za poznáním jezer nacházející se na české straně pohoří Šumavy. Zde se jich nabízí hned 5. Která to jsou, čím jsou zajímavá a odlišná?
Ledovcová jezera na Šumavě
Hned v úvodu je třeba ujasnit, že ve skutečnosti jde o 8 ledovcových jezer, ale 3 se nacházejí na bavorské straně a 5 na české. A o těch bude v následujících řádcích řeč. Není třeba jen vyrážet za hranice naší země, ale užít si krásu naší malebné země. Výhodou je, že takový výlet je i v rámci času úsporou, což zajisté přijde vhod.
Všechna zdejší jezera vznikla při postupném tání ledovců, které se vytvořily na konci třetihor při ochlazení klimatu ve střední Evropě na úbočí šumavských svahů. Dnes jsou jezera napájena spodními prameny a vnějšími přítoky. Pojďme se na jednotlivé ledovcové skvosty podívat blíže pro usnadnění volby výběr vašeho výletu.
Největší ledovcové jezero nejen na Šumavě
Největším jezerem na Šumavě a zároveň i v České republice je Černé jezero, které patří také mezi jedno z nejznámějších z oné šumavské pětky. Jezero se nachází 6 km severozápadně od Železné Rudy a necelý 1 km od česko-německé státní hranice. Černé jezero je hluboké 40 m a je součástí Národní přírodní rezervace. Voda z jezera odtéká Černým potokem do řeky Úhlavy a poté do Berounky, Vltavy a Labe. Název s největší pravděpodobností pramení od černého zbarveny vody, které vzniká odrazem okolních hustých lesů. Kamenité dno jezera je pokryto několika metrů hlubokou vrstvou pylu okolních porostů. Zdejší trasu je možné absolvovat i s kočárkem či vozíkem.
Jezero, ve kterém se údajně utopil sám čert
Jak už mnohé napoví, ano jde o Čertovo jezero, které je obestřeno mnoha pověstmi. Prý se tu údajně stále objevují víly a skřítci. Zda je tomu tak, to se už budete muset sami přesvědčit při návštěvě jezera, které se nachází ve zhruba stejné nadmořské výšce jako Černé jezero tj. cca 1030 m, ale cesta k němu je náročnější, vede k němu turistická značka ze Špičákového sedla. Na druhou stranu díky složitější přístupnosti jsou tak zachovány pozoruhodné krásy přírody s mnoha vzácnými druhy z říše rostlin i živočichů. Jde o druhé největší jezero na Šumavě. Hloubka činí zhruba 38 m.
Jezero leží na jižním svahu Jezerní hory ve vzdálenosti cca 4 km vzdušnou čarou od Železné Rudy. Nedaleko od jezera se nachází pomník Adolfa Kašpara, známého českého malíře, který si sem chodil pro inspiraci při ilustrování knížek.
Nejvýše položené a nejmenší
Tak to je jezero Laka, které se nachází v nadmořské výšce 1096 m a je zhruba 4 km od Prášil, pod horou Lesná, což bylo i důvodem pro nazývání Plesným jezerem či Plesem. Mělké jezero je napájeno dvěma potůčky, ty při jarním tání zmohutní a do jezera strhávají půdu z břehů svého toku. Díky tomu jezero může postupně zarůst vegetací. Na jezeře je možné vidět plovoucí rašelinové ostrůvky. Dno jezera je rašelinové. Před rokem 1989 stála na břehu jezera kasárna pohraniční stráže.
V 19. století byla hladina jezera dvakrát zvyšována umělou hrází z původního močálu s několika jezírky. Kdysi bývalo jezero zarybněno pstruhy. Zdejší trasa je vhodná i pro kočárky.
Jezero nabízející neobvyklou podívanou
Jedná se o Prášilské jezero ležící v severovýchodním úbočí Polední hory na Kochánovských pláních. Vzdáleno necelých 5 km od obce Prášily. Odtud tedy i logicky pramení název jezera. Od jezera je možné vystoupat na horu Poledník, kde se na samém vrcholu nachází rozhledna, která je přístupná pro veřejnost. Díky tomu se vám zde naskýtá jedinečný pohled nejen z výšky.
Objem vody v jezeře je pozoruhodných 275 000 m³. Na hrázi Prášilského jezera je možné spatřit pomník Ottokara Kareise, jde o studenta, který přecenil své schopnosti a v roce 1927 se zde utopil. Oblast kolem Prášilského jezera nebyla v minulosti přístupná veřejnosti, neboť zde právě bylo pohraniční pásmo. Nyní je však možné absolvovat tuto trasu dlouhou okolo 5 km, která vede krásnou přírodní rezervací.
Krása v obklopení lesů
Plešné jezero se nachází uprostřed lesů na úpatí hory Plechý. V dřívější době bylo jezero využíváno jako retenční nádrž pro Schwarzenberský plavební kanál. Od roku 1911 zde stávala turistická chata, posléze kasárna pohraniční stráže. Plešné dříve Plekenštejnské jezero je považováno turisty i geology za jedno z nejkrásnějších ledovcových jezer. Povodí jezera je nejméně ze všech šumavských ledovcových jezer narušeno činností ze strany člověka.
