I když má třicet tun, některým návštěvníkům zkrátka nedá a nedá spát. A když se jich spojí několik dohromady, dokáží dostat kadovský viklan bez problémů z jeho vyvýšeného lůžka. Naštěstí to místní nikdy nenechají jen tak, takže se jeho kráse mohou obdivovat stále noví a noví návštěvníci.
A kde ho najdete? V Jižních Čechách u obce Kadov. Tvoří součást tzv. Velkého čertova náramku. A i když je o poměrně velký kus masivní žuly s délkou deseti metrů, spočívá na jiném kameni jen velmi malou plochou, takže ho dokážete rozpohybovat i pohybem jedné ruky.
Kudy za českým viklanem
Pokud sem chcete dojít pěšky, musíte vyrazit po žluté buď z Blatné nebo z nedalekého Vrbna. Tady už je potom snadné, napojit se na Naučnou stezku okolím viklanu s celkem 13 zastaveními. Nejlepší je začít po směru prohlídky u Hydrobiologické stanice Velký Pálenec pokračovat přes hráz rybinka, nesoucího název Velký Pálenec a pokračovat jihozápadně směrem k Vrbnu. Nakonec dojdete právě až ke skupině kamenů, honosící se názvem Velký čertův náramek (v blízkosti najdete samozřejmě také Malý čertův náramek).
A dojet sem můžete pohodlně také po cyklostezce 2162, jen se připravte na menší odbočku. Ovšem v zimě doporučujeme výhradně pěší túru. Pokud chcete trasu projít celou, připravte si za pěkného počasí asi hodinu.
Kadovský viklan jako dávné obětiště? Spíše ne
Už odpradávna obestírá nás nejznámější viklan celá řada legend a pověstí. Mělo se například za to, že v dřívějších dobách sloužil jako obětiště, ovšem žádné nálezy to nepotvrdily. Mnohem zajímavější je však jeho novodobá historie. Jak už jsme zmínili v úvodu, některým návštěvníkům nedá jeho viklavost spát. Shozen byl už koncem předminulého století a v roce 1983 ho na své místo za pomoci kladek nevrátil nikdo jiný než inženýr Pavel Pavel, který si tu vlastně tak trochu prověřoval svou teorii o chodících sochách na Velikonočním ostrově.
A musel se sem vydat ještě několikrát, než jemu i dalším milovníkům této nádherné památky definitně došla trpělivost a zajistili kadovský viklan dřevěnými klíny, jež ho před jakoukoliv snahou o další poškození spolehlivě ochrání.
Věděli jste, že: první záznamy o kadovském viklanu pocházejí teprve z roku 1856? Někdy v této době také neušel pozornosti místních kameníků, kteří do něj vytesali prohlubně pro usazení klínů, s jejichž pomocí chtěli viklan rozbít. Díky zásahu městské samosprávy k tomu naštěstí nedošlo.
Další porce zajímavostí navrch
A jak vlastně viklany vznikají? Ve hře je zvětrávání horniny, při kterém méně se méně odolné části kamene drolí rychleji. Odolné horniny – v případě kadovského viklanu je to žula – pak mohou zůstat na poměrně nestabilním lůžku. Kadovský viklan je dnes považován za chráněný přírodní výtvor a patři k nejstarším a nezachovalejším na našem území. A díky Pavlu Pavlovi také k nejznámějším.
Obětní kámen a další zajímavosti v okolí
Ale viklan není jediným důvodem, proč ke Kadovu vyrazit. Narazit tu můžete i na opravdový Obětní kámen, i když i tady je tento účel využití sporný. Leží mezi malým a Velkým čertovým náramkem. Má výšku asi dvou metrů a na jeho povrchu jsou jasně patrné miskovité otvory. Zatímco někteří archeologové tvrdí, že jde o jasný důkaz obětní obřadnosti tohoto místa, jiní přisuzují jejich vznik přirozenému zvětrávání horniny. Bohužel chybí jakékoli archeologické důkazy, takže jde opravdu jen o teorii.
A kam se vydat dál? V samotném Kadově je krásný kostelík po nedávné rekonstrukci. Zaujme vás také barokní sýpka, která nezapře, že dříve sloužila jako honosná tvrz. Stačí se podívat na pozůstatky arkýře nebo zbytky původních štítů. A konečně nelze minout ani pohřební kapli s hrobkou bývalých majitelů panství – Linckerů z Lutzemwicku.
Autem, pěšky nebo na kole?
A kudy za kadovským viklanem? Pro začátek příliš nepotěšíme příznivce cestování skrze vlaky a MHD. Kadov ani blízké okolní vesničky příliš možností neposkytující. Teoreticky lze zajet vlakem do stanice Lnáře, Horažďovice nebo Tchořovice. Dlouhé procházce se však nevyhnete.
Pokud přijedete autem, můžete ho nechat na parkovišti před obecním úřadem (pokud bude plné, najdete několik volných míst i v okolí kostela) a dále pokračovat opět pěšky. V zimě pak lze trasu žluté značky mezi Kadovem a Slatinou absolvovat i na běžkách, což by rozhodně nemělo milovníkům zimních sportů v žádném případě ujít. Zvláště svěží rána bývají za zimních měsíců v okolních lesích obzvláště půvabná.
Na původní místo ho VRÁTIL Pavel Pavel. Ne nevrátil.