Jeskyně Býčí skála v Moravském krasu byla osídlena již v době mladšího paleolitu. V 19. století tu objevil archeolog Jindřich Wankel děsivý objev. Kromě jiných předmětů i čtyřicet lidských koster, pravděpodobně oběti rituálních vražd, pocházející z 5. století před naším letopočtem.
Býčí skálu bychom našli ve střední části Moravského krasu, v Josefovském údolí nad Křtinským potokem. Tvoří druhý největší jeskynní komplex na našem území, délka komplexu je 17 km. Jeskyně skrývá dávná tajemství a je opředena řadou legend. Má však také temnou historii, díky niž se v ní ukrývá negativní energie, která odrazuje citlivé jedince od návštěvy. Prý se tu zjevují duchové, je slyšet nářek a křik obětí dávných rituálních vražd.
Temná minulost a oběti rituálů
Býčí skála je známá díky Jindřichu Wankelovi. Když v 18. století těžili dělníci v jeskyni štěrk a nalézali množství uhlíků a lidských kostí, neušlo to pozornosti lékaři a badateli Jindřichu Wankelovi. V roce 1869 dal proto vyhloubit několik výzkumných jam v jeskyni, v témže roce našli dva studenti v jeskyni hliněnou nádobu se zuhelnatělým prosem a krásnou soškou býčka. Bronzová soška byla asi 11 cm vysoká a měla hliněné jádro. Býček byl zdobený a v místě čela patrně dříve vsazeno sklo. Zřejmě souvisel s pohanským kultem býka. To vše bylo impulzem k tomu, aby Wankel v archeologickém průzkumu pokračoval.
V roce 1872 učinil v jeskyni úžasný, ale zároveň šokující objev. V jeskyni pod kameny a vypáleným vápencem našel až půl metru silnou vrstvu vypálených uhlíků a mezi nimi meče, střepy nádoby, sekery, bronzové a zlaté ozdoby, skleněné perly a mnoho dalších předmětů. Co však bylo šokující, našel 40 zohavených lidských koster, kterým různě chyběly končetiny a hlava. Také číši vyrobenou z lidské lebky. Většinou se jednalo o mladé ženy. Kousek dál byla kostra muže a velmi cenné předměty.
Wankel došel k závěru, že se jednalo o halštatský pohřeb spojený s lidskými oběťmi. Velmož byl přivezen na dřevěném voze a zapálen, spolu s ním přivlekli do jeskyně i mladé ženy a sloužící. Ti byli velmi krutým způsobem popraveni. Byly jim amputovány končetiny či rozseknuty hlavy. Na kamenném oltáři byly nalezeny useknuté ruce s prsteny a polovina lebky. Nález pochází ze starší doby železné, kdy byl velmož pohřben s celou svou skupinou.
Otazníky zůstávají
Býčí skála byla také místo, kam se lidé chodili modlit a přinášeli dary. Podle některých hypotéz se zde také mohlo usadit několik obchodnických rodin z jihu, soudě podle nalezených předmětů pokročilé výroby, které přepadly a zavraždily místní loupeživé kmeny. Také zde mohlo dojít k výbuchu nahromaděného plynu, který kostry rozmetal. Stejně to však mohlo být místo, kam lidé zkrátka házeli ostatky lidí z obětních obřadů, otroků nebo příbuzných. Jeskyně stále vzbuzuje mnoho otázek a jisté není nic.
Za německé okupace měla jeskyně sloužit jako továrna na výrobu leteckých motorů. Podlaha přední části byla vylita betonem. Na výrobu nikdy nedošlo, ale prostor byl pro archeologické zkoumání značně poničen.
Křik a nářek obětí
Podle lidových zvěstí je prý z jeskynního komplexu slyšet křik, pláč a volání obětí. Také se zde objevují světla v místech, kde žádní lidé nejsou. Citliví jedinci mohou cítit při příchodu velmi negativní energii, která je může i zastavit. Ta má pocházet z rituálních vražd.
Jeskyně není pro veřejnost běžně přístupná, ale několikrát do roka se zde konají veřejné prohlídky.
