Hora křížů: Místo v destinaci, ve které byste to s největší pravděpodobností nečekali. Žádný Vatikán a přesto je to jedno z nejvýznamnějších kultovních míst, které navštívil i sám papež Jan Pavel II. Kde se nachází? Proč je nazýváno horou, přestože realita je jiná? Co praví legenda o vzniku místa a co je na tom pravdy?
Místo coby důkaz nejen hluboké zbožnosti a lásky k tradici
Kryžiai kalnas neboli Hora křížů či Křížový vrch je poutním místem všech Litevců. Místo, které zaujme i nevěřícího. Na každého má návštěva jiný dopad. Jde o velmi subjektivní vnímání. Jedno je jisté, rozhodně stojí za pozornost. Praví se, že je to místo, ze kterého se dozvíte o litevské národní povaze a kultuře mnohem více než z ostatních památníků či muzeí.
Působivá magická hora, která je doslova posetá statisíci kříži. Ve skutečnosti to není hora, ale pahorek a jeho menší bratr, zkrátka dvě vyvýšeniny. Místo, na které jsou místní náležité hrdí. Ukrývá v sobě řadu symbolů. Litevský národ je silně věřící a spojitost mezi Horou křížů a církví byste ovšem hledali marně. Je totiž dílem obyčejných lidí. Nebo ne? Posuďte sami.
Místo snadné k nalezení
Hora křížů je snadno k nalezení. Nachází se nedaleko hlavní silnice E77 spojující Rigu a Vilnius. Konkrétně je to zhruba 10 km severně od Šiauliai a necelých 50 km jižně od litevsko-lotyškých hranic. Ze samotného parkoviště určeného pro výletní autobusy vede k místu dlážděná pěší stezka. Po té dojdete k Hoře křížů pěšky za cca 15 minut.
Hora křížů coby symbol povstání
Hora křížů se svou výškou 105 m nacházející na místě vzdálené civilizaci z důvodu, že by carské úřady větší pietní akce v jakémkoli městě zakázali. V Litvě totiž v letech 1831 a 1863 proběhly nezdařené pokusy o povstání proti carskému režimu. Tato povstání se neobešla bez ztrát na lidských životech a těm právě krajané chtěli vzdát hold.
Aby památka nebyla zapomenuta, začali místní všelijak umísťovat velké kříže na tento kopec a okolí. Z Hory křížů se postupně stal kult a v 50. letech 20. století se jednalo o nejvýznamnější poutní místo v zemi.
Místo, které bylo několikrát srovnáno se zemí
Kříže na tomto posvátném místě ovšem plnily v průběhu let i další úlohy, ze začátku se jednalo o symbol Krista a prostých Litevců, rovněž byly vzdorem proti nechtěnému sovětskému režimu. Rusové se několikrát snažili kříže zničit. Bylo to za doby bolševické nadvlády. Prvně došlo k jejich srovnání se zemí v roce 1961. Za 2 roky ovšem stály na původním místě kříže nové. Poslední pokus o úplné zničení se stal v roce 1985 a opět bezúspěšně, neboť místní ukázali svou kuráž, nebojácnost a vzdor.
Malé i velké, kterým dominuje socha Krista
Jsou velké i malé. Je jich více jak 200 000. Vyrobené z nejrůznějších materiálů, lišící se barvou, velikostí, provedením. Některé jsou se vzkazy, jiné bez nich. Nechybí ani růžence či svaté obrázky. Jeden vedle druhého a přesto každý jiný a svým způsobem stejný. Drahé, obyčejné, dřevěné, zdobené, plastové apod.
Horu křížů v září 1993 navštívil sám papež Jan Pavel II., který zde nechal umístit dřevěnou sochu Ježíše Krista. Dodnes je socha součástí místa. Dřevěná socha Krista s rozpaženými pažemi stojí v popředí u úpatí Hory křížů.
Co praví legenda o vzniku místa?
Koluje zde legenda o tom, kdy a proč byl vztyčen první kříž. Jedná se o příběh o sedlákovi, který měl těžce nemocnou dceru a žádný lékař si s ní nevěděl rady. Až jedné noci měl sedlák vidění, ve kterém se mu zjevil Bůh a slíbil, že když z nejlepšího stromu vyrobí kříž a vztyčí jej, jeho dcera se uzdraví. Muž se samozřejmě hned následující den pustil do práce. Pár dní poté co kříž stanul na určeném místě, se jeho dcera uzdravila. A na místo se začali sjíždět všichni, kteří trpěli nějakou nemocí nebo jejich blízcí a stavěli na pahorku kříže s vírou, že i oni se uzdraví.
Zdroj informací.
cs.wikipedia.org/wiki/Hora_křížů
cestovinky.cz/clanek/hora-krizu-misto-ze-ktereho-mrazi
