Gereja Ayam: Tak schválně. Když se podíváte na obrázek, co vidíte? Slepici? Kuře? Ani jedno z toho. Nevěříte? Co to tedy je a o co se jedná? Kde a kým vznikla tato stavba? K jakému účelu sloužila?
Vítejte v indonéské džungli
Kde je psáno či dáno, že všechny kostely vesměs musí vypadat stejně? Nikde! A právě na ostrově Jáva se nachází stavba Gereja Ayam, které se přezdívá Kuřecí kostel. Ovšem ve skutečnosti podle jeho tvůrce je modlitebnou, v jejíž útrobách měli věřící lidé najít klid na své modlitby.
Stavba se nachází v bujném porostu džungle nedaleko městečka Magelang. Místo, kde se čas od času dějí věci, které ovšem s náboženskou pokorou nemají nic společného. I když už dávno neslouží svému původnímu účelu, neboť náklady na její údržbu byly příliš vysoké, tak dodnes přitahuje turisty a fotografy, kteří si chtějí tuto neobvyklou stavbu prohlédnout na vlastní oči. A není divu. Příběh Gereja Ayam je stejně neobvyklý jako sama stavba.
Stavba ve tvaru kuřete s otevřeným zobákem
Koncem 80. let minulého století muž jménem Daniel Alamsjah prohlásil, že obdržel vzkaz od Boha, který jej pověřil úkolem a to stavbou modlitebního domu ve tvaru holubice. Tehdy 67letý Daniel vybral pro tento účel kopec nedaleko Megalangu, rodného města jeho manželky. A na tomto místě se rozhodl zrealizovat svůj projekt. O rok později od majitele půdy odkoupil 3000 m² a započala stavba za pomoci jeho známých a místních vesničanů. Budova byla dokončena v roce 1990 a fungovala po dobu 10 let.
Nikdo neví, proč se holubice ve finále proměnila v kuře, ale nicméně se nenašel nikdo, koho by stavba nezaujala. Tato rozhodně neobvyklá modlitebna je známá jako Kuřecí, Holubí či jednoduše Ptačí kostel. Strop ovšem zdobí velký kříž.
Modlitebna pro všechny věřící
Navzdory své křesťanské víře Daniel Alamsjah oznámil, že stavba Gereja Ayam přivítá a je otevřena každému, bez ohledu na jeho vyznání. A tak se pod zdejší střechou začali shromažďovat nejen křesťané, ale také buddhisté či muslimové.
Stavba po nějaký čas sloužila i jako rehabilitační zařízení pro drogově závislé, děti se zdravotním postižením, narušenou mládež a duševně choré. V roce 2000 byl provoz ukončen a to právě z důvodu vysokých nákladů na údržbu a provoz.
Chátrající budova spasena turisty
Po uzavření budova začala logicky chátrat a pomalu se rozpadat. Všude byl jen prach, kameny, odpadky zanechané neukázněnými turisty. Ano, ale právě turisté sem stále přicházeli, i když stavba byla opuštěná a uzavřena. Chtěli na vlastní oči vidět tuto bizarní modlitebnu či kostel, jak bývá nazýván. Po uvedení indonéského filmu „Ada Apa Dengan Cinta? (Jak je to s láskou?), který se natáčel v okolí stavby, jeho popularita ještě více vzrostla.
Začalo se tak zde vybírat vstupné a co se stalo? Vybralo se natolik, aby to pokrylo náklady na rekonstrukci a dokončení místností v 1. patře. Postavily se a vydláždily příjezdové cesty i silnice. Podzemní modlitební místnosti vymalovali zdarma místní umělci. Došlo na opravu střechy a výměnu rozbitých oken.
A přestože stavba nemá dlouhou historii, je atraktivním místem pro spoustu návštěvníků. Občas se tu koná i svatba, za což zřejmě může jistá mystická atmosféra, která modlitebnu obestírá.
