Tsingy de Bemaraha: Tato jedinečná krása je k vidění pouze na ostrově Madagaskar. Destinace, ke které se váže řada pověstí. Co je zde natolik výjimečného? Oblast, kde žijí a straší duchové. A proč pro neznalé může představovat návštěva ostrova smrtelné nebezpečí?
Rozsáhlý ostrov
Aby bylo možné spatřit krásu v podobě kamenů ostrými jako jehla, je třeba se vypravit za tímto úkazem na ostrov Madagaskar. Jedná se o velmi rozsáhlý ostrov, který je zhruba až 7x větší než celá Česká republika. Ostrov se nachází poblíž jihovýchodního pobřeží kontinentální Afriky.
Madagaskar je světem sám pro sebe. Nachází se zde mnoho endemitů, překrásné scenérie, skvostné národní parky. A jedním z nich je park Tsingy de Bermaraha rozprostírající se na ploše více jak 150 000 hektarů. Veřejnosti byl zpřístupněn v roce 1998. Díky unikátním kamenným a neskutečně ostrým útvarům je zapsán na Seznamu světového dědictví UNESCO.
Mohlo by Vás zajímat
Sídlí zde duchové a bohové?
Praví se, že Madagaskar může pro nezasvěceného cizince představovat i smrtelné nebezpečí. Kdo nezná zdejší nadpřirozené síly a rituály, může se tak snadno prý ocitnout v nebezpečí smrti. Stromy zde vzbuzující strach, k vidění jsou doposud neznámé druhy z živočišné říše a domorodci s hlubokou vírou věří v nadpřirozené síly. Co nahání zdejším lidem takovou posvátnou hrůzu? Skutečně je ostrov obýván bohy a zlými duchy, kteří si žádají oběti a trestají opovážlivce ignorující zdejší nepsaná pravidla?
Smrt je na ostrově Madagaskar velkou událostí. Duchové zemřelých jsou zde často uctíváni více než živí lidé. Řada pohřebišť je posvátná. Na druhou stranu je spousta míst posledního odpočinku prokletých. Uctívání duchů přírody, posvátných stromů, zvířat a zejména mrtvých náleží k nejdůležitějším aspektům zdejšího náboženství a kultury.
Mrtví se zde pohřbívají do honosných hrobek či do země na tajná místa, kam nikdy nevkročí lidská noha. Tímto se tak udržuje starý zvyk posílání mrtvých na malých loďkách po vlnách oceánu. Poslední rozloučení s nebožtíkem více než smuteční lkaní připomíná hlučné shromáždění, bujaré oslavy nového života.
Tsingy de Bermaraha nabízející skvosty a rarity
Národní park Tsingy de Bermaraha je největší oblastí, kde se tsingy Madagaskaru nacházejí. Celý tento park s rozlohou více jak 150 000 hektarů se nachází na západě ostrova, cca 400 km od hlavního města Antananarivo. Park je plný úchvatných kamenných útvarů, které byly zformovány před mnoha miliony lety. Současně je park s vysokým stupněm endenismu. A tak je možné zde vidět hned několik druhů lemurů, více jak 80 druhů plazů, přes 30 druhů obojživelníků, zástupce z řady opeřenců, netopýrů, masožravců apod. Narazit zde je možné na více jak 100 druhů motýlů.
Zajímavostí parku jsou krasové „věže“, které svojí výškou dosahují více jak 100 m. Jsou zformovány do tvrdého vápence. Prohlížet si je lze jak ze země, tak i při procházení soutěskami a jeskyněmi mezi nimi, stejně tak i ze shora. Nejdříve je nezbytné vystoupat na jejich vrchol. Nejedná se ovšem o nic nemožného. V národním parku Tsingy de Barmaraha je vybudovaná cesta, která toto umožňuje a zjednodušuje. Jen je třeba počítat s úzkou a strmou cestou. Pohodovou procházku rozhodně nečekejte.
Pohled na stometrové vrcholky je nezapomenutelným zážitkem. Vrcholy skal jsou neskutečně špičaté a ostré. Je to jako stát na hraně kamenného nože. Tudíž přidržení se skály není nic komfortního. Skály vypadají jako velmi nebezpečné a nepřístupné. Na druhou stranu jsou natolik nádherné a unikátní. Je podivující, co dokáže příroda vytvořit, vymodelovat. Žádný povrch zde není rovný. Vše je zkosené, ostré, špičaté.
Na základě geologického výzkumu zde bývalo moře, které vytvořilo základ skalám. Jak moře pozvolna ustupovalo a skály vystupovaly na vzduch, začala na ně působit síla eroze, větru a deště. A tak začaly ostré útvary a špičáky se pomalu vytvářet. Nevznikly nikterak rychle, ale za dnešním jejich vzhledem stojí miliony let vzniku.
Jednotvárnost šedé vápencové krajiny z ní činí o to zajímavější a jedinečnou záležitost. Útvary ostré jak břitva oživuje podivuhodně zdejší zeleň. Překvapivě tak na skalách rostou květiny. Stačí troška naváté půdy a již jsou skály obohacené florou. Ovšem jak na těchto skalách získávají dostatek potřebné vláhy a živin, zůstává záhadou. Oblast je totiž dosti horká a v období sucha i bez deště. Naopak v období srážek je často díky vodě nepřístupná. Na zemi mezi skalami je celkem hustá vegetace.
