Místo, jehož návštěva je splněným snem řady nejen vášnivých cestovatelů. Zřícenina, která nabízí nádherný výhled na krásu přírody. Výhodou je, že není třeba cestovat nikterak daleko, neboť Čachtický hrad se nachází na Slovensku. Kdo by nechtěl vidět na vlastní oči, kde žila věhlasná Alžběta Báthoryová, která se neodmyslitelně zapsala do dějin.
Nejznámější památka na Slovensku
Pokud jste ještě nenavštívili jednu z nejproslulejších slovenských památek nebo naopak uplynul už jistý čas od vaší poslední návštěvy, tak věřte, že budete příjemně překvapeni. Zřícenina prošla význačnou proměnou a nabízí se ve své kráse návštěvníkům. Za pozornost a vidění rozhodně stojí i opevněný kostel, dřevěná socha Alžběty Báthoryové, muzeum i Čachtické podzemí.
Romantická zřícenina legendárního hradu se nachází v severní části Malých Karpat. Už z dálky tyčící se monument na vápencovém skalisku. Hrad, který kdysi náležel do soustavy pohraničních královských hradů, které měly za úkol ochránit západní hranice tehdejšího Uherska.
Nejsnadnější přístup k hradu je z nedaleké obce Čachtice, vzdálené zhruba cca 2,5 km. Ideální, pokud se vydáte přímo z náměstí po zeleně značené přístupové cestě, kdy se tak za cca 40 minut můžete dostat k samotné zřícenině. V tomto případě se vyplatí nechat automobil dole v obci a ne právě na takřka vždy přeplněném parkovišti. Má to i výhodu v tom, že si vychutnáte krásnou cestu mezi ovocnými sady a vinohrady.
Čachtický hrad v nové podobě
Mezi zcela nový objekt patří zastřešená budova hospodářského stavení, která se nachází na druhém nádvoří Čachtického hradu. V budově je umístěna expozice zaměřená na dějiny hradu a zejména na samotný život a osud Čachtické paní Alžběty Báthoryové, která je právě středem zájmu a důvodem, proč sem zavítá každoročně nespočet návštěvníků. Dřevěná plastika Čachtické paní umístěná naproti dveřím tímto vítá každého příchozího návštěvníka.
Hrad, který se nachází mezi obcemi Čachtice a Višňová ve výšce 375 metrů nad mořem, byl budovaný od poloviny 13. století. Původně byl tvořen jako pevnost. Jak už to bývá, i na tomto hradu se vystřídalo hned několik majitelů. V roce 1602 hrad odkoupil uherský šlechtic František Nádasdy I. Když zemřel, hrad zdědila jeho manželka, kterou byla právě Alžběta Báthoryová – Nádasdy, známá více jako Čachtická paní. Alžběta pocházela z urozeného šlechtického rodu. A právě díky Alžbětě se stal hrad významným a vstoupil do povědomí široké veřejnosti. Stal se vyhledávaným atraktivním místem opředeným nejednou legendou.
Za zmínku stojí, že nejen samotná zřícenina je lákadlem, ale z nejvyšší části hradu je možné spatřit nádherné zalesněné svahy Malých Karpat, pohoří Považský Inovec. Skvostná podívaná a nezapomenutelný zážitek. Fascinující jsou i nálezy fragmentů omítek s malbou. Romantická zřícenina nabízí neokoukanou podívanou. To vše umocněno hlavní postavou v podobě právě Čachtické paní. Jak to s ní bylo? Co praví legendy a do jaké míry je to mýtus či pravda?
Co stálo za krutostí Čachtické paní?
Alžběta zdědila hrad a celé panství v roce 1604 po zesnulém manželovi Františku Nádasdym, který se proslavil v boji proti Turkům. Alžběta byla vzdělanou osobou. Ovládala hned několik jazyků. Alžběta ještě před vstupem do manželství s Františkem měla dceru s rolníkem. Dceru, kterou tajně porodila, musela odevzdat do pěstounské péče. Alžběta i František byli velmi majetní a jejich sňatek tak spojil jejich majetky. Alžběta byla velmi úspěšná a zdatná správkyně svého majetku. Z manželství s Františkem přišlo na svět hned několik dětí. Zde se ovšem počty liší. Někde se uvádí 5 společných dětí a jiné zdroje uvádí ještě vyšší počet. Každopádně manželství bylo velmi plodné na potomky.
Alžběta mající pověst coby velmi kruté osoby. Dle archivních záznamů se dopouštěla týrání a vražd stovky lidí, zejména mladých dívek. Za tím mohla být duševní porucha, způsobená příbuzenskými sňatky předků, což v té době nebylo ničím výjimečným. Alžběta se zajímala o lidové léčitelství. Nicméně v myslích lidí byla kvůli tvrdým a okultistickým praktikám spojována s ďáblem. Nejen služebnictvo se jí bálo.
Čachtická paní je pro řadu známá jako ta bytost, která se koupala v krvi nevinných dívek. Někteří historici zastávají názor, že se vyžívala v sadismu, zvrhlosti, v černé magii. Oproti tomu jiné archivní historické prameny považují toto za vyhrocené a přehnané. Neměnným faktem zůstává, že byla nekompromisní a za každý sebemenší přestupek dotyčnou osobu krutě trestala.
Za prokázané zločiny nebyla nikdy postavena před soud. Na hradě však byla vězněná od roku 1611 a v roce 1614 zde také zemřela. Za pravděpodobné místo pohřbení je považován zdejší kostel či hradní kaple. Alžběta, osoba žijící v lidových pověstech, a tak těžko je možné s jistotou konstatovat, která vyprávění, příběhy se zakládají na právě a co je pouze legenda.
