Na výlet do nejsilněji opevněného území ČSR

0
kraliky
Zdroj foto: cs.wikipedia.org             Vstupní objekt K-S 22a „Krok“

Znáte městečko Králíky – nejvýchodnější město Čech? Leží v brázdě mezi Kralickým Sněžníkem, Orlickými horami a Hanušovickou vrchovinou. Málokdo to ví, ale právě tady bylo známé pohraniční opevnění nejsilnější a nejodolnější.

A přesvědčit se o tom můžete i dnes. Milovníci vojenské techniky a válečné historie by tento areál zkrátka neměli minout. Vojenské muzeum a vojenské bunkry vás přivítají s otevřenou náručí. Jde o pozůstatky tzv. Kralické pevnostní oblasti, uzavírající Kralickou kotlinu. Vznikaly mezi lety 1935-1938 a jejich účelem bylo odražení útoku německé armády, jejíž příchod se z toho směru předpokládal. Tento pás bunkrů spolu s blízkými dělostřeleckými pevnostmi Adam a Bouda, patří mezi nejpropracovanější obranné systémy nejenom ČR, ale celé Evropy. A které z nich navštívit?

Pěchotní srub zvaný U potoka – tady ožívá historie

Jde o dobře zrekonstruovaný objekt podobného charakteru v oblasti. Leží severovýchodně od Králík a nejlépe se k němu lze dostat z obce Dolní Morava (resp. z její spodní části). Stačí se vydat po silnici a posléze odbočit na asfaltovou cestu, vedoucí vpravo. Za mostem najdete poměrně velké parkoviště a odtud už musíte pěšky. Čekat na vás bude necelých 600 metrů.

Pěchotní srub nazývaný U potoka vznikal v letech 1936-1938 a to pod patronátem firmy dr. Skorkovského z Prahy. Mohl se pyšnit dvěma křídly se třemi pancéřovými zvony, velmi silnými stěnami (100-225 cm) a v neposlední řadě také těžkými kulomety a protitankovým kanonem. Válka ho nijak nezasáhla, ovšem v roce 1953 přišel o své pancéřové zvony – byly zkrátka odvezeny do šrotu. Poté ležel dlouhou dobu nepovšimnut, ovšem v roce 1994 začala jeho rozsáhlá rekonstrukce a dnes se návštěvníkům opět představuje v plné slávě.

Pěchotní srub U nádraží vás seznámí s protipěchotními zátarasy

To tenhle krasavec při ostřelování během války docela utrpěl. Leží asi sto metrů od nádraží Červená voda (odtud jeho název). Přímého boje se však neúčastnil. Němci si ho vybrali za cíl během okupace a testovali na něm své zbraně. I přesto odolal statečně. Dnes je střelecká místnost zrekonstruována do původního stavu a nechybí ani zajímavé ukázky protipěchotních zátarasů. Otevírá se však spíše příležitostně, zejména o víkendech a státních svátcích.

bunkr
Zdroj foto: cs.wikipedia.org                                  Pěchotní srub K-S 8 „U nádraží“

Dokončen nebyl jen tak tak – Pěchotní srub U cihelny

Ze všech srubů je nejfotografovanější a vděčí za to mimo jiné i svému slavnějšímu sousedovi – Vojenskému muzeum, od kterého leží opravdu jen coby kamenem dohodil. Je to vlastně taková malá samostatná pevnost. Zdi mají šířku 275 centimetrů, strop pak „jen“ 250. Ve svém arzenálu měl mimo jiné minomet, protitankový kanon těžké a lehké kulomety. Bohužel až do okupace nebyl dokončen, chybělo k tomu však jen velmi málo.

Do historie se zapsal hned dvěma smutnými událostmi. Tou první byla sebevražda četaře Arnošta Hrada, který během evakuace 3. října 1938 nenesl pomyšlení na podstoupení pohraničí zcela bez boje. A je to právě tento bunkr, na kterém Němci testovali odolnost československého opevnění všemi dostupnými zbraněmi, a to až do ráže 210 mm. K poškození sice došlo, pěchotní srub U cihelny však zničen nebyl. Dnes je částečně zrekonstruován a uvnitř nechybí pamětní desky a expozice, věnovaná A. Hradovi, nebo stavu opevnění a armády v roce 1938.

pechotni srub
Zdroj foto: cs.wikipedia.org                                   Pěchotní srub K-S 14  U cihelny

Vzhůru na dělostřeleckou pozorovatelnu, stačí zabočit na polní stezku

A kam se ještě vydat? Pokud se nebojíte menšího výšlapu, bude pro vás ideální kopec Veselka (718 m. n. m.), ležící asi dva kilometry od Králík. Stojí tu dělostřelecká pozorovatelna zvaná Utržený. Obdivovat se můžete zejména původnímu pancéřovému zvonu či dveřím. Navíc odtud budete mít nádherný výhled do širokého okolí i na další zajímavé objekty pevnostní linie.

Vojenské muzeum Králíky

Najdete ho v bývalém komplexu zemědělských budov nazývaných Skřivánek. Pomalu vzniká už od roku 2 000 a stále zde přibývají dnové a nové exponáty. Jde o pomyslný střed zdejšího pevnostního prostoru, což je pro jeho význam více než příznačné. K dispozici jsou vnitřní i venkovní expozice, mapující zajímavá období v historii pohraničí, významné osobnosti armády apod. Má otevřeno (s výjimkou několika svátků) po celý rok. V létě se tu pak pořádají i nejrůznější akce.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Vložte Váš komentář
Please enter your name here