Původní keltská hradiště: Keltové žili na našem území v tzv. době laténské (6.–1. století před naším letopočtem) a zanechali nám po sobě mnoho ze svého kulturního dědictví. Na mnohé zbytky hradišť se můžete podívat ještě dnes a nasát atmosféru, kterou dávali a dýchali třeba pověstní druidové. Připravte se však také na to, že na místě neuvidíte z hradiště téměř nic.
Věnec u Zálezlů
Nejmohutnější hradiště jihočeské věnecké skupiny keltských hradišť se jmenuje přímo Věnec, zřejmě podle pevného opevnění kolem hradiště. Nachází se v okrese Prachatice, na vrchu Pržmo nad údolím řeky Volyňky. Ačkoliv se tomuto hradišti přisuzuje funkce útočiště, zcela jistě se v něm i trvale bydlelo, jak dokazují nálezy keramiky, ohnišť atd. Podle nálezu části honosného opasku se soudí, že zde měl alespoň dočasné sídlo i vládce.
Hradec u Němětic
Dalším hradištěm jihočeské věnecké skupiny byl i Hradec u Němětic. Jednalo se však o menší hradiště a i jeho vládce byl zřejmě podřízen vládci z Věnce. Hradiště bylo velmi výrobně i obchodně aktivní, což dokládají nálezy keramiky, přeslenů, tavicích tyglíků a další. Hradiště později zaniklo nikoliv násilnou cestou (zřejmě bylo původními obyvateli opuštěno). Pak asi v 9. století vzniklo na hradišti nové hradiště Slovanů. I to ale později zaniklo, tentokrát násilně. Dnes na místě bohužel nenajdeme ani zbytky opevnění, protože oblast je zemědělsky obdělávána.
Mohlo by Vás zajímat
Černý vrch u Svržna
V západních Čechách najdeme keltské hradiště třeba v okrese Domažlice na řece Radbuze na Černém vrchu. I toto hradiště mělo velký hospodářský a obchodní význam, však také leželo na obchodní stezce. Mezi nálezy z tohoto hradiště můžeme jmenovat třeba srpy, sekery a dláta. Hradiště bylo opuštěno, když vyhořelo. Dnes jsou bohužel veškeré jeho zbytky zničeny kvůli sousednímu kamenolomu.
Vladař u Vladořic
A v západních Čechách ještě zůstaneme. Největším hradištěm keltské doby v Čechách je bezesporu Vladař u Vladořic, které se rozkládalo na Stolové hoře. Tady je obrys hradiště patrný dodnes, jelikož nebyl zničen zásahem do krajiny. Z tohoto hradiště se také dokládá jeden z velmi významných objevů, který jasně svědčí o tom, jak důležité byly pro naše předky zdroje vody. Jednak pramen se nacházel v nejvíce opevněném místě, ale hlavně na místě se našla dřevěná cisterna, která sloužila jako zásobárna vody (její stáří je datováno do období 8. až 4. století př. n. l.)
Minice u Kralup nad Vltavou
Ve středních Čechách zase najdeme zbytky keltského hradiště v Minicích u Kralup. Protože je hradiště umístěno na ostrožně, mělo přirozenou ochranu ze dvou světových stran (jih, západ). Z dalších stran pak bylo postaveno opevnění. Na místě se při archeologických výzkumech nalezly hlavně kosti a keramika, přičemž v některých případech se jedná o první keramiku vytvořenou na točicím kruhu.
Závist u Prahy
Správně bychom měli místo jmenovat hradiště Lhota-Točná, ale všeobecně se o něm hovoří jako o hradišti Závist u Prahy. Jednalo se o největší keltské oppidum v Čechách. Pozůstatky jsou chráněny jako památka. Na místě bylo nalezeno spousta zajímavých archeologických nálezů, jako je keramika, tkalcovský stav, zbytky kovářské dílny apod. Zajímavá je především centrální akropole, která dává podnět k dohadům, že zde sídlila elita keltského obyvatelstva. Ostatně samotná poloha oppida k tomu byla více než vhodná.
