Jsou svým způsobem zajímavá, možná méně známá, pro někoho zcela velkou neznámou, o to větší důvod k návštěvě. Znáte či neznáte? Slyšeli jste o některém z níže uvedených? Které budí ve vás natolik zvědavost, že se vypravíte záhy k návštěvě muzea?
Muzeum klavírů v Hradci Králové
Návštěva potěší nejen milovníky hudby, pianisty, klavíristy, ale krása nástrojů ohromí i ty, co neoplývají hudebním talentem. Už jen samotný pohled na ty nástroje, kterých tu je okolo dvaceti, a to od nejstarších modelů klavírů a pian.
Muzeum klavírů Petrof nabízí nejen prohlídku samotného muzea, ale je možné to vše spojit i s exkurzí do výroby těchto hudebních nástrojů. Nahlédnout tak „pod pokličku“, kde se to vše vyrábí, tvoří, ladí. Kdo by nechtěl vidět nejen historické exponáty, ale i nejnovější moderní kousky, které lze spatřit na prknech, co znamenají svět. Zde se nabízí jedinečný pohled na vše zblízka. Muzeum se pyšní jedním z největších pianosalonů v Evropě, hudební kavárnou a kulturním stánkem.
Za chovem perlorodek do Horažďovic
Už ve středověku město Horažďovice proslulo chovem otavských perlorodek, kdy tak první zmínky pocházejí z roku 1594. Karel a Jan Rummerskirchové nechali dovézt z Holandska násadu zhruba deseti tisíc kusů perlorodek a založili v Horažďovicích jejich umělý chov, který vydržel do 20. století.
Perlorodka potřebuje k životu výhradně čistou vodu, která se v řece Otava vyskytovala od nepaměti. Lastury se při výlovu otevíraly speciálním nástrojem, tzv. klíčem. Perla se vyjímala stříbrnou lžičkou, aby dotykem ruky nedošlo ke ztrátě lesku. Ve 20. století se kvalita vody v řece rapidně zhoršovala, za což mohl rozvoj průmyslu. Není divu, že perlorodek ubývalo. Poslední výlov byl v roce 1944. Po druhé světové válce byly perlorodky zcela vyhubeny. V celém areálu muzea se vám nabízí nejen úžasná podívaná, ale také je zde možné další vyžití díky odhalené podzemní chodbě.
Muzeum vah Křenovy – zcela nejmenší muzeum u nás
Nejmenší muzeum v České republice a to doslova a do písmene. Toto minimuzeum o výstavní ploše 4,23 m² a s více jak 40 pozoruhodnými exponáty je dokonce zapsáno i v Guinessově knize rekordů. Původně se jednalo o vážní domek, avšak díky místním nadšencům z něj vzniklo toto minimuzeum, které se nachází na návsi v Křenovech na jihu Plzeňska.
Už jen samotné muzeum je pozoruhodným unikátem. Jinak uvnitř najdete vše, co se týká vah, ať už malé, velké, klasické, netypické apod. Rozsah vážení mají od 2 gramů do 16 tun. Můžete si zde prohlédnout funkční zemědělské váhy, ale také lékařské, vojenské kapesní, poštovní, rybářské, kuchyňské apod. A jsou zde i předměty, které nějakým způsobem souvisejí s vážením.
V Příbrami se nachází 2. největší muzeum lišajů na světě
Muzeum nočních motýlů v Příbrami se pyšní kolekcí lišajů, která je druhou největší a nejucelenější sbírkou na světě. Muzeum vlastní více jak tisíc druhů a celkově více jak dvě stě tisíc exemplářů. Součástí je stálá expozice „Sphingidae museum“, díky které se můžete seznámit s prací entomologa, poznat zvláštnosti života lišajů a spatřit zástupce této čeledi žijící u nás. Dokonce se zde dozvíte i to, jak si v případě zájmu založit vlastní sbírku.
V dalších expozicích si můžete prohlédnout i živé plazy, obojživelníky, kteří žijí v Brdech a motýly. Příbramská sbírka motýlů je zapsaná v Centrální evidenci sbírek Ministerstva kultury ČR. Zde zkrátka máte šanci vidět živočichy, které v běžné přírodě nespatříte v jejich typickém prostředí.
Proseč se pyšní sbírkou dýmek
Muzeum dýmek v Proseči se nachází v historickém roubeném domku přímo na náměstí. Dokonce se jedná o jeden z posledních zachovalých exemplářů, neboť ostatní domy shořely během velkého požáru Proseče roku 1868 či byly postupně nahrazeny zděnými staveními. Na roubenou světnici navazuje kamenná část s dochovanou černou kuchyní, klenutou komorou a další hospodářské budovy. Jde tak o památkově chráněné historické stavení a zároveň nabízí množství zajímavých exponátů, nástroje na výrobu dýmek apod.
Návštěvník se zde dozví nejen vše o výrobě dýmek, o historii tohoto řemesla. K vidění je zde tak kolekce zhruba 300 dýmek od konce 19. století až po současnost. Rovněž jsou zde dýmky od slavných osobností, např. Františka Filipovského, Dušana Kleina, Jana Kanyzy či Stanislava Zindulky. Nechybí ani koutek, jenž je věnován detektivu Sherlocku Holmesovi.
