Nejkrásnější vodopády v ČR: Nejen na podzimní výlet

I když máme vodní radovánky spojeny hlavně s létem, k vodopádům na našem území se v tomto období cestovat bohužel nevyplatí. Vody v řekách bývá málo a místo bohatých kaskád vás často na místě čeká jen tenká stružka vody, líně se plazící mezi terénními stupni. Kam na nejkrásnější vodopády v ČR?

Ovšem na podzim už bývá situace díky příchozím dešťům docela jiná. Ale jsou tu i další roční období. V zimě lze na vodopádech obdivovat jejich zamrzlou krásu a na jaře mívají díky tání sněhů sílu úplně největší. A za kterými se vyplatí vyrazit?

Pančavský vodopád v Krkonoších – krasavec v nádherné krajině

Ale začít musíme hned výjimkou z tohoto pravidla. Pančavský vodopád v Krkonoších má totiž na podzim vody úplně nejméně. To při jarním tání okolní sněhové pokrývky dostanete docela jinou podívanou. Ale co když se sem v nejbarevnějším ročním období přece jenom vypravíte? Pak určitě nebudete litovat.

Vždyť leží v opravdu půvabné krajině Labského dolu, odkud je na Pančavský vodopád zdaleka nejlepší výhled. Ovšem vyjít lze až na vyhlídku v horní části velké kaskády. Mimochodem samotný vodopád je rozdělen na čtyři výraznější stupně s úctyhodnými výškami – 36, 39, 23 a 20 metrů (počítáno odshora).

Náš tip: Do Labského dolu vede modrá turistická stezka ze Špindlerova Mlýna, po které dojdete až na Labskou boudu. Projdete-li ji celou, můžete se těšit ještě na tři další půvabné krkonošské vodopády – Malý Labský, Labský a Pudlavský.

Vodopád Černé Desné – nejvodnatější v Jizerských horách

Málokdo o nich slyšel. Možná je to tím, že v jejich sousedství se nachází mnohem známější Mumlavský vodopád v Krkonoších. Ovšem zatímco z pohledu na něj můžete být často zklamaní, vodopád Černé Desné je nádherný opravdu v každém ročním období. A plný vody, samozřejmě.

Najdete ho v místech, kde tok řeky Černé Desné vytéká z plání Jizerských hor a je nucen překonat jejich jižní okraj. Malých kaskád a peřejí tu najdete nespočet. Ten největší vodopád má na výšku rovných sedm metrů a valí se z deset metrů široké skalní stěny. Mimo období největších srážek se řeka v tomto místě rozděluje na dva proudy – ten vydatnější obtéká levý břeh, kudy také vede turistická stezka.

Náš tip: K vodopádu Černé Desné vyrazte po červené značce vedoucí od Tanvaldu až k přehradě Souš.

Vaňovský vodopád v Českém středohoří – pohled jako z Islandu

Vodopád v lávové krajině – tak takové přízvisko si ten Vaňovský opravdu zaslouží. Vždyť na své cestě musí překonat prakticky kolmou stěnu, složenou převážně z čedičových sloupců – jde o pohled typický třeba pro exotický Island. Leží na Podlešínském potoce a tvoří ho dva stupně, vzdálené od sebe asi 25 metrů. Dohromady se mohou pochlubit výškou 26 metrů. K hornímu stupni se však téměř nedá dostat.

Překonává výšku dvanácti metrů a jde vlastně o půvabné zakončení skalní rokle levého břehu Labe – prakticky naproti známému hradu Střekov. Patří do chráněného území národní přírodní památky Vrkoč a nejkrásnější pohled na něj se vám otevře z blízké Humboldtovy vyhlídky.

Náš tip: Trase sem je dobře značená, stačí vyrazit po zelené turistické značce. V zimě pak Vaňovský vodopád často zamrzá a mění se na úchvatné ledové dílo.

Hvížďalské vodopády na Plzeňsku – umělé, ale krásné

Až doposud jsme se pohybovali výhradně v přírodních útvarech, ovšem pokud se projdete pod hrází rybníka Hvížďalka, který napájí říčka Bradava, budete příjemně překvapeni. Architekti v 17. století, kdy tento rybník vznikal, asi vznik divoké krajiny původně nezamýšleli, ovšem, přesně to se jim povedlo. Jižní konec hráze totiž hostí kamenný přeliv, pod ním byla pro přepad vody vykopána šest metrů hluboká soutěska s vanovitou tůní na dně. A právě ta dala vzniknou dvěma nádherným kaskádám vodopádu a dále pak vesele zurčícím peřejím, jimiž voda tůň na dně soutěsky opouští. A pak už volně odtéká do říčky Bradavy.

Jde o opravdu zajímavý a nečekaný pohled vzhledem k mírně modelované okolní krajině Podbrdska. Nejkrásnější pohled se vám otevře při vysokém stavu vody, ale návštěva tady stojí za to opravdu kdykoliv.

Náš tip: Můžete se sem vydat přímo po naučné stezce, nesoucí název Za mlynáři od Bradavy. Jde o jedno z šesti zastavení a volně na ni navazuje zelená turistická značka. Na stezce se seznámíte s historií nejenom mlýnů, ale i hamrů a řemesel, jež se k nim bezprostředně váží. A pokud děti správně spočítají všechny dušičky, které na stezce vodníkovy utekly, získají i Infocentru drobný dárek.

Kýšovický vodopád – třpytivý poklad na málo známém potůčku

Nedostanete se sem snadno, přesto se k tomuhle malému vodnímu toku opravdu vyplatí zajít. A to i přesto, že sem nevede žádná značená turistická stezka – o to je pak celý počin zajímavější. Kýšovický vodopád se pyšní titulem nejvodnatějšího v Krušných horách – a také nejvyššího.

Má hned tři stupně – první sedmimetrový, druhý desetimetrový a třetí devítimetrový. Protéká přes břidlicovité desky, zpravidla kolmé k jeho spádnici, což samo o sobě vytváří skvělý kaskádovitý efekt, a navíc celá skalní stěna se tak trochu uklání dovnitř, což velkolepý dojem ještě umocňuje. V potoce lze občas zahlédnout i třpytivé šupinky pstruhů a pokud budete pozorní, můžete tu najít i pozůstatky po dávno zapomenutých štolách.

Náš tip: K vodopádů se dostanete nejlépe zezdola a to z hlavního údolí Prunéřovského potoka od modře značené turistické trasy. V turistických průvodcích bývá někdy uveden také jako Kýšický. Nejvíce vody má Kýšovický vodopád po velkém jarním tání sněhů nebo po velkých deštích.