Na východě Bosny a Hercegoviny, v malebném údolí řeky Driny, leží město, které se nesmazatelně zapsalo do literární, historické i kulturní paměti Balkánu. Višegrad, známý především díky svému monumentálnímu mostu, se stal nesmrtelným symbolem díky románu „Most na Drině“, který napsal Ivo Andrić, nositel Nobelovy ceny za literaturu. Toto místo je ale mnohem víc než jen kulisou literárního díla – je živým svědkem dějin, v nichž se střetávaly kultury, náboženství i lidské osudy.
Most Mehmeda Paši Sokoloviće – kámen i legenda
Středobodem města Višegrad je kamenný most přes řeku Drinu, který nechal postavit velkovezír Mehmed Paša Sokolović na konci 16. století. Autorem projektu byl slavný osmanský architekt Mimar Sinan, a výsledkem je jeden z nejvýznamnějších památníků osmanské architektury na Balkáně.
Most má 11 oblouků, je dlouhý 179,5 metru a postaven z bílého kamene. Spojuje břehy řeky s elegancí a pevností, která odolala nejen zubu času, ale i válečným konfliktům. Roku 2007 byl most zapsán na seznam Světového dědictví UNESCO, a dnes je považován za nejikoničtější památku východní Bosny.
Most nebyl pouze dopravní stavbou – byl místem setkávání, rozhovorů, obchodů, ale i poprav a vítání poutníků. Stal se symbolem spojení a zároveň hranice, což se hluboce odráží v Andrićově díle.
Ivo Andrić a jeho most na Drině
Román „Most na Drině“, vydaný v roce 1945, představuje epickou kroniku tří století bosenských dějin, které se odehrávají právě kolem vícegradského mostu. Andrić zde zachycuje nejen konkrétní události – od turecké vlády po příchod Rakouska-Uherska – ale především ducha Balkánu: jeho rozmanitost, napětí, osudy obyčejných lidí i střet civilizací.
Most se v knize stává metaforou lidského osudu – je stálý, neměnný, zatímco kolem něj se mění svět. Z generace na generaci sledujeme, jak lidé žijí, milují, bojují a umírají. Višegrad tak není jen scénou dějin, ale i hlavním aktérem, místem, kde se odvíjí velký příběh jihovýchodní Evropy.
Díky tomuto románu se Višegrad stal poutním místem milovníků literatury z celého světa. Návštěvníci přicházejí, aby přešli most, usedli na kámen hanby, nebo si představili, jak se zde kdysi pohybovali hrdinové Andrićova vyprávění.
Kulturní a duchovní rozměr města
Kromě slavného mostu nabízí Višegrad i další kulturní a historická lákadla. V roce 2011 zde byl otevřen unikátní projekt Andrićgrad – „Kamenné město“, které navrhl slavný srbský režisér Emir Kusturica. Tento umělecký a architektonický komplex vzdává hold Ivu Andrićovi, literatuře a historii. Návštěvníci zde najdou divadlo, knihkupectví, muzeum, galerie, ale i kavárny a kamenné ulice připomínající středověká i renesanční města.
Ve městě se nachází také pravoslavné a muslimské památky, které dokumentují náboženskou rozmanitost a historické soužití různých komunit. Blízkost hranice se Srbskem, údolí řeky Driny a okolní hory dodávají Višegradu výrazný přírodní rámec, který umocňuje jeho atmosféru.
Višegrad dnes
Dnešní Višegrad je poklidné městečko s necelými 6 000 obyvateli, které žije z turismu, historie a literatury. Díky rekonstrukcím a projektům, jako je Andrićgrad, se z něj stává stále častější cíl cestovatelů, kteří hledají klid, hloubku a kontakt s minulostí.
Most je udržován v perfektním stavu, stejně jako okolní nábřeží, kde vznikají pěší zóny, kavárny, pamětní tabule a kulturní akce. Višegrad hostí pravidelné literární festivaly, divadelní představení a přednášky o historii Bosny.
Pro milovníky přírody nabízí okolí Višegradu horskou turistiku, projížďky po Drině, nebo návštěvu nedalekých klášterů, například Dobrun, jen několik kilometrů od města, který je starý přes 600 let.
Višegrad není jen město s mostem – je to místo, kde se čas zpomaluje, kde kámen mostu vypráví příběhy o lidském údělu, a kde literatura a historie splývají v jeden celek. Díky Ivu Andrićovi se most přes Drinu stal symbolem Balkánu, místem setkávání i rozdělení, mostem mezi Východem a Západem, islámem a křesťanstvím, starým a novým světem.
Navštívit Višegrad znamená prožít dotek minulosti, nadechnout se vůně starého kamene a naslouchat hlasům, které zde zůstaly – v románu, v řekách i v paměti lidí.
