Skalní chrámy v Lalibele: Kde jsou k vidění skvostné skalní útvary, o kterých se doposud vedou spory ohledně jejich vzniku? Proč jsou magnetem pro každého návštěvníka? Co nabízí a jakou legendou jsou obestřené? Krása, ze které se až tají dech. Na své si zde přijdou milovníci tajemna i obdivovatelé jedinečné architektury.
Skalní chrámy v Lalibele
Skalní chrámy v Lalibele, dříve známé jako Roha, později Zagwe Lalibela, se nacházejí ve vysokých horách Etiopie. Destinace, která je nejvýznačnějším poutním místem v Africe a jedním z nejzajímavějších poutních míst vůbec na celém světě. Největší pozoruhodností jsou zhruba 800 let staré kostely vytesané z jednoho bloku kamene a zapuštěné do země tak, že z povrchu nejsou vidět, jelikož střechy kostelů kopírují siluetu okolního terénu.
Monumentální skalní chrámy na území dnešní Etiopie vytesány do jediného kusu skály systémem od shora dolů, nemají obdoby nikde jinde na světě. Přesné krychlové stavby byly vytesány právě zvláštním způsobem, kdy nejdříve se přímo ve skalním masivu z výšky vysoustružila geometricky korektní krychle, která nebyla při čelním pohledu vidět.
Z některých kostek byly postupně vytesány kříže a některé zůstaly v podobě tak, jak je kameníci vytvořili. Až poté začali dělníci v krychlích sekat vnitřní prostory, jednotlivé místnosti, patra, okna. Největší z dochovaných chrámů je dlouhý takřka 34 metrů a široký 24 metrů, jeho výška dosahuje 12 metrů. Uvnitř jsou vytesány i sloupy podpírající kamennou střechu.
První objevitel etiopských chrámů
Prvním Evropanem, kdo objevil skalní chrámy v Lalibele, byl portugalský mnich Francisco Alvarez. Stalo se tak až v 16. století, kdy o nich dotyčný mnich poreferoval. Jeho popis vyjadřuje obdiv a úctu, jaký v Lalibele pocítil a ve svém dovětku uvedl, že mu existenci Lalibely nikdo nikdy neuvěří. To se ovšem nestalo, neboť nejen archeologové, kteří chrámy pořádně prozkoumali, tak i návštěvníci, kteří tuto jedinečnou krásu navštívili.
Dnes jsou skalní chrámy chráněny patronátem UNESCO. Při návštěvě sem je nezbytné dodržet jistá pravidla, jako například, že do kostela Golgotha, kde je pohřben legendární král Lalibela, mají přístup pouze muži.
Kdo nechal chrámy postavit aneb záhada nerozluštěna?
Záhadou zůstává, kdo nechal tyto chrámy postavit. Vzhledem k tomu, že od 4. století je Etiopie křesťanskou zemí, jsou i zdejší skalní kostely zasvěceny křesťanskému bohu. Celkem jich je 11. Postaveny byly v průběhu 12. až 13. století. Stavební technika použitá pro jejich výstavbu, je ovšem zcela unikátní a v takovém měřítku se nikde jinde na světě nevyskytuje.
Tehdejší řemeslníci museli nejprve do skály vyznačit, kde má kostel vzniknout a poté na všech 4 stranách vysekat hluboké příkopy, bylo nutné prorazit dveře a vysekat celý vnitřní prostor včetně oken a reliéfní výzdoby. Podle odborníků se muselo na stavbě podílet více než 40 000 dělníků, aby je bylo vůbec reálné postavit v nějakém přijatelném časovém horizontu. I na úkor toho, jejich stavba trvala mnoho let.
Přestože byla Etiopie v době 12. a 13. století silným africkým královstvím, je ovšem nepravděpodobné, že by zdejší vládci byli schopni shromáždit či dát dohromady takový počet dělníků na stavbu chrámů. A rovněž i zvolená technika neměla ve zdejších končinách obdoby. I když některé zdroje uvádí, že budování skalních chrámů trvalo více než 30 let, tak jiné hovoří o době mnohem delší. Kdo byl v té době schopný projektovat takovou stavbu? Kdo mohl v tehdejší éře disponovat takovými rozsáhlými znalosti stavebnictví?
Pomůže s objasněním legenda?
Místní legenda praví, že král Lalibela část svého života pobýval v Jeruzalémě, který ho natolik ovlivnil, že po návratu do Etiopie zde chtěl rovněž postavit svaté město. Rozhodl se tak o vybudování kostelů ve svém královském města Roha. Po jeho smrti bylo přejmenováno na Lalibela. Názvy zdejších kostelů, jako je Řeka Jordán, Boží muka či Adamův hrob, tuto legendu zcela přiživují.