Možná to tak na první pohled nevypadá, ale když míjíte tuto nenápadnou stavbu, nejspíš netušíte, že jde o jednu z nejvýznamnějších památek Prahy. A to i navzdory faktu, že na jejím místě dříve stávala brána, které se Odraná pro její opravdu žalostný vzhled. Mimochodem, původně se Prašná brána jmenovala Horská, ale to už dnes ví málokdo.
Dnes si tak možná nanejvýš vzpomenete, že v ní kdysi býval sklad munice a myslíte si, že takhle vypadala odjakživa. Ale chyba lávky. Svou nynější podobu dostala teprve při rekonstrukci v 19. století pod taktovkou architekta Josefa Mrocka.
Až po příchodu krále…
Ale pojďme se vrátit na úplný počátek historie Prašné brány do 13. století. Jak už bylo předesláno, vzhled města tehdy nebyl nic moc. A když se z Prahy stala nová královská rezidence, chtělo to samozřejmě i nějaké ty přestavby a to zejména v trase tzv. královské korunovační cesty. Bezpečná a reprezentativní – přesně taková měla Prašná brána být.
Zprvu byla součástí městského opevnění, ale trochu jinak, než si nejspíš myslíte. Stála totiž na dně obranného příkopu. Její základy se prodraly do hloubky devíti metrů pod dnešním povrchem a dovnitř jste se nemohli dostat nijak jinak než po mostě. Kdo to neví, nepozná to.
Prašná brána a její zajímavosti
Ale to zdaleka nejsou jediné nevšednosti, které se k ní váží. Jméno Prašná asi nikoho nepřekvapí a má počátek právě v 17. století, kdy sloužila jako muniční sklad. Pohled zblízka však představí ještě mnohem více pozoruhodných detailů.
Podívejme se třeba na stěnu, která je obrácena k Obecnímu domu. Stačí si vzít dalekohled (nebo mít opravdu ostříží zrak) a odhalíte, že ji zdobí lehce erotické výjevy, jaké bychom na tak reprezentativním místě opravdu nečekali. Nečekejte žádnou Kámasútru, ve své době byla pohoršující i polonahá dívka, rozčesávající si vlasy. Tatáž stěna pak ukrývá i arkýř – zvláštní výklenek mezi dvěma poschodími, do něhož se chodila vykonávat potřeba.
A co do výzdoby byla nejspíše inspirována nádhernou Staroměstskou mosteckou věží. Dnes na ní najdete mimo jiné sochu krále Jiřího z Poděbrad, jemuž dělá společnost Vladislav II. Jagelonský (jde o postavy obrácené směrem k Celetné ulici). A budete-li se dívat směrem od Náměstí republiky, pak váš přivítá samotný Karel IV. A Přemysl Otakar II.
Za všechno mohou Prusové aneb pohnuté rekonstrukce Prašné brány
Zapomeňme teď na fakt, že první etapa stavebních prací ustala na Prašné bráně v roce 1488 a stavba tak zůstala nedokončena. Nebyl k tomu totiž důvod. Honorace se totiž přesunula ze Starého města na Pražský hrad. Řemeslníci se sem vrátili až po více než stu letech. Nový vchod a nové točité schodiště, po kterém můžete na vrchol vystoupat dodnes – to byla dárky této doby.
V roce 1817 ji svým ostřelováním značně poškodili Prusové a právě tehdy přišla Prašná brána o většinu své unikátní výzdoby. Dnes už můžete umění Matyáše Rejska obdivovat jen na několika replikách, umístěných ve vnitřních expozicích, a to konkrétně ve výstavních prostorách 1. a 2. patra. Jde o typickou gotickou výzdobu. Samotná brána dnes nese spíš podpis novogotického stylu.
Ale nejde o jedinou zajímavou výstavu. Pokud máte rádi husitské chorály, přijdete si na své ve dvou sálech, v nichž si zároveň můžete prohlédnout nejrůznější repliky artefaktů z 15. století. K vidění jsou zbraně, předměty každodenní potřeby ale třeba i významné listiny. Rozhodně tedy nejde jen o výstup „na rozhlednu,“ dostanete mnohem víc.
Pokusů o rekonstrukcí bylo několik a na pár let byla dokonce vybavena hodinami. Ale dlouho jí nevydržela. Střecha s věžičkami pak zvídavému pozorovateli ukáže nápisy, vyryté návštěvníky z celého světa – ten nejstarší pochází z roku 1821.
Vzhůru na Prašnou bránu!
Pokud se budete chtít z ochozu Prašné brány rozhlédnout po okolí, budete se muset poprat rovnou se 186 kamennými schody. Samotná brána je totiž vysoká 65 metrů a vaše vyhlídkové místo se nachází ve výšce 44 metrů.
Otevřeno má po celý rok, ale musíte si hlídat otevírací dobu. Nahoru se nedostane dřív než v 10:00. od listopadu do února se její brány zavírají v 18:00, v březnu a říjnu ve 20:00 a nejdéle si můžete báječný výhled užít od dubna do září a to až do 22:00 hod.
Vstupné je i na pražské poměry poměrně přívětivé. Dospělí zaplatí za vstup 70 Kč, rodina se dvěma dětmi pak 210 Kč. Držitelé Opencard pak získají na vstup i 10% slevu.
A vzhledem k tomu, že se Prašná brána nachází u Náměstí republiky, snadno vás sem doveze metro na trase B nebo celá řada autobusů a tramvají.
