Polské Krkonoše: Někdy to v cestovatelských průvodcích vypadá, jako kdyby Krkonoše končily přesně naší hraniční čárou. A to je dnes, kdy jsou hranice otevřené a krajina volně přístupná, přinejmenším neprofesionální. Protože když už budete v Krkonoších, proč se omezovat jenom na „ty naše“?
Zbytečně se tak připravíte o celou řadu zajímavých památek. Pojďme si dnes projít ty nejznámější a nejzajímavější. Určitě nebudete litovat. I když na polském území leží méně než 30% celých Krkonoš, stejně se tu skvějí nádherné vodopády, dřevěné kostely a spousta dalších zajímavostí.
Mohlo by Vás zajímat
Kostel Wang – největší sakrální atrakce Krkonoš
Je to unikátní památka a zároveň jedinečný příklad skandinávské náboženské architektury. A kde se tu vzal? Byl postaven ve 12. století v jižním Norsku ve městě Wang, ovšem místním obyvatelům už co do rozměrů ani dalšího využití nevyhovoval. Tak se dřevěný kostel rozhodli zbořit a prodat – jako dříví na otop! Naštěstí ho zachránil jeden významný milovník kultury a architektury norský malíř Johan Christian Dahl, který působil jako profesor Akademie výtvarných umění v Drážďanech. Přemluvil obyvatele, aby stavbu pečlivě rozebrali a očíslovali a po několika peripetiích skončil kostel Wang právě v Polsku. Dodnes na něm můžeme obdivovat mnoho původních strukturálních prvků, např. bohatě zdobené sloupy s runovým písmem nebo zvířecími motivy nebo dva nádherné svícny na podstavcích připomínajících labutě. To zkrátka musíte vidět!
Sklárna a huť Julia – vítejte uvnitř
Původních skláren najdete v Polsku ještě několik, ovšem ne každá vás pustí dovnitř a povolí vám pokochat se zajímavou prohlídkou. Lekce z fyziky, optiky a historie v jednom – to vás čeká, pokud neodoláte a zamíříte do jednoho z mála míst v Polsku, kde se ještě dnes vyrábí křišťálové sklo.
Sklárna a huť Julia má pro vás připravenou asi čtyřicetiminutovou prohlídku s průvodcem. Prohlédnete si na vlastní oči tradiční techniku výroby skla obohaceného o oxidy olova (foukání, tvarování, lisování atd.). A pokud chcete do tajemství sklářského umění proniknout ještě více, doporučujeme se zúčastnit některého ze zajímavých workshopů.
Ovšem tato historická huť není pouze interaktivním muzeem, ale stále i výjimečným producentem sklářských uměleckých děl. Najdete tu dokonce celé sbírky, které byly oceněny v řadě soutěží či při veřejném hlasování. Rozhodně je tu tedy na co se dívat a nechybí ani obchůdek se suvenýry. Najdete tu i hezké drobnosti, které potěší oko a nezatíží peněženku.
Vodopád Szklarky – největší vodopád polských Krkonoš
Spolu s vodopádem Kamieńczyka přitahuje každý rok neuvěřitelné množství turistů. Je považován za nejmalebnější vodopád v celých Krkonoších a na rozdíl od mnoha jiných památek se k němu dostanete snadno. Cesta sem je totiž přizpůsobena i lidem se zdravotním omezením. Dá se sem dojít po modré a černé značce, ovšem vzhledem k popularitě trasy doporučujeme stezku absolvovat nejlépe brzy ráno. Využít můžete i služeb nedalekého parkoviště, připravíte se však o velký kus romantické procházky ničím nenarušenou přírodou. Voda se řítí dolu ze třináctimetrové výšky a pohled na jeho zužující se kaskády patří k těm nezapomenutelným.
To vodopád Kamieńczyk padá z výšky téměř 27 metrů přímo do rokle, jejíž stěny jsou vysoké 25 metrů. Dojdete k němu po červené stezce, ale na konci počítejte se středně těžkým výstupem. A můžete si vybrat i ze dvou vyhlídek – buď z té na vrcholu, nebo z té, která vás zavede do samotné rokliny. Ale pozor, do ní je omezený přístup! Podívat se sem můžete každý den od 9:00 do 17:00 hod. A vstupné je zdarma! Zvláště děti výlet sem bude opravdu bavit, stačí jim přibalit svačinu a vyrazit vstříc zajímavým zážitkům!
Gravitační anomálie v Karpaczi – neuvěříte, dokud ji nespatříte
„Pozor! Senzace! Vaše auto pojede samo do kopce! “- tak přesně takovou ceduli najdete v nenápadné ulici Strażacka v Karpaczi. Jakmile sem dojedete, je to snadné – jenom zastavte auto, vypněte motor a vyřaďte rychlost. I když silnice zřetelně stoupá, vaše auto stejně pojede dál. A stejně jé to i s plechovkami, míčky a vším dalším, co vás ještě po silnici napadne poslat. Jak je to možné?
Podle vědců je „gravitační anomálie v Krkonoších“ jednoduše optickou iluzí. Ve skutečnosti silnice spadá mírně dolů, ovšem okolní stromy jsou tak odkloněny od svislice, že pro naše oči vytvářejí zcela opačný dojem. A protože chybí další kontrolní bod, snadno podlehneme dojmu, že terén vlastně stoupá. Takže žádná záhada, ale přesto nevšední zajímavost. Pokud vaše děti potřebují nějaké zajímavé video na instagram, tady se jim jistojistě zadaří.
Hrad Chojník nikdy nebyl dobyt a přivítá rád i turisty
Francie má své údolí Loiry a Polsko zase údolí Jelení hory, zastíněné vrcholky Krkonoš. Ne nadarmo se mu říká také Údolí zámků. Nikde jinde v Evropě totiž nenajdeme tak velkou koncentraci historických šlechtických sídel na kilometr čtvereční jako právě tady. K nebi se tu vypíná téměř 30 paláců, hradů, vilek a dalších historických objektů. Od barokního Staniszowa přes pohádkový zámek Wojanów až po – nejznámější Chojník, tyčící se pyšně vzhůru na vrcholku hory.
Nikdy nebyl dobyt, podlehl však jinému nepříteli – blesku. A i přesto, že byl po velkém
osmihodinovém požáru v roce 1675 prakticky zničen a už nikdy nebyl obnoven, dodnes nabízí velmi zajímavou prohlídku. Patří k nejkrásnějším zříceninám Polska. O jeho popularitě mimo jiné svědčí i rozsáhlá sbírka vzkazů a svědectví vyrytá na jeho zdech, které tu zanechávali návštěvníci po celá staletí.
V první polovině 18. století byl v jeho blízkosti postaven hostinec, který je dnes jedním z nejstarších hostelů v Polsku. Dnes je Chojník pečlivě udržovaný, takže se nemusíte bát nebezpečných výstupů po polorozpadlém zdivu. Lze volně přecházet z jedné věže do druhé. Z obou získáte nádherný výhled na druhou stranu Krkonoš, který patří k těm nejkrásnějším, které na polské straně najdete. Rozhodně tedy stojí za to trochu si vyšlápnout po točitých schodech.
A není třeba se bát ani jazykové bariéry. V polských Krkonoších s českými návštěvníky počítají a prakticky všude se pohybují průvodci, vybavení pro komunikaci s našinci více než skvěle. I prodavači ve stáncích nebo na pokladnách umí česky natolik obstojně, abyste se s nimi v případě potřeby bez obtíží domluvit. Zkrátka na polské straně Krkonoš je to skoro jako doma!
Komentáře 1