Pokud jste doposud byli přesvědčeni, že Benátky v Itálii jsou atraktivním městem, které zaujme nejen historií, dobrým jídlem, romantickými místy, tak věřte, že v těsné blízkosti se nachází jedno z nejděsivějších míst na světě. Proč je ostrov Poveglia nejděsivějším na světě?
Místo, kam se bojí vkročit i záhadologové
Benátky patří k nejatraktivnějším a nejnavštěvovanějším místům. Řada turistů se sem vrací. Jen málokdo ví, že v těsné blízkosti Benátek leží ostrov, který nahání hrůzu dokonce i otrlým a odvážným. Ba i samotní záhadologové se sem obávají vkročit, byť jde pro ně o velmi lákavé místo.
Opuštěný ostrov, kde straší
Jedná se o ostrov Poveglia s rozlohou 7 ha. Ostrov tvoří tři samostatné ostrůvky. Na hlavním ostrově, pokud si někdo troufne na návštěvu, tak je možné spatřit starý kostel, zvonici, zchátralé budovy bývalého sanatoria a zbytky loděnice.
Ostrov Poveglia nemá obyvatele. Proč tomu tak je? Co se stalo? Ne vždy tomu tak totiž bylo. Kdo či co na ostrově straší?
Pohled do historie aneb původně osídlená lokalita
Původně se jednalo o místo, které bylo osídlené a to prakticky odnepaměti. V roce 1378 vypukla válka mezi Benátkami a Janovem, kdy následující rok došlo k bitvě obou měst v Benátské laguně, kvůli které muselo být obyvatelstvo ostrova z bezpečnostních důvodů přemístěno na jiný ostrov. Poté po dobu několika století zůstal ostrov neobydlený a sloužil ke zcela jiným účelům, protože Benátčané z místa vybudovali karanténu a hromadný hřbitov.
V období morových epidemií od 15. do 18. století se na ostrov Poveglia sváželi lidé, které byli postižení touto nemocí. Začala se tu tak hromadit mrtvá těla, desetitisíce mrtvol, ženy, muži i děti, včetně miminek. Některá těla byla pálena a jiná naopak pohřbena do hromadného hrobu. Jednalo se o lidi nejen kteří podlehli moru, ale také nakažení touto nemocí a někteří z nich dokonce byli upalováni a pohřbíváni ještě zaživa. Odhadem je uváděno až 160 000 mrtvol na ostrově Poveglia.
Údajně samotná půda na ostrově je směsí hlíny, popela a zetlelých mrtvol. Smrt tu dýchá z každého koutu, nejen na pevnině ale i ve vodě. Místní rybáři tvrdí, že pokud se někdo odváží lovit ryby v přílišné blízkosti ostrova, tahá z vody místo ryb sítě plné lidských koster.
Děsivá historie pokračuje
Roku 1922 bylo na ostrově Poveglia otevřeno sanatorium pro choromyslné. Nejen že se tu stav pacientů nelepšil, on se naopak dokonce zhoršoval. K tomu zdejší personál i pacienti se shodli na tom, že vidí jakési přízraky a slyší mnoho hlasů nazlobeně k nim promlouvajících. Jeden z místních doktorů zde prováděl jisté experimenty na lidech, neboť v izolovanosti ostrova viděl pro tyto pokusy ideální příležitost a místo.
Šlo o hrozné experimenty, vždyť je prováděl na lidech prostřednictvím vrtačky, sekáčku a kladiva. Naštěstí byl neznámou sílou donucen ke skoku z místní zvonice, jeho sebevražda tak ukončila morbidní pokusy na lidech.
Od roku 1968 je ostrov naprosto opuštěný, bez lidské duše. Přestože bylo místo místními italskými úřady dáno k dispozici, což vzbudilo zájem jednoho investora, který chtěl na ostrově vybudovat luxusní hotel, z toho však sešlo, neboť dotyčný nesplnil podmínky aukčního řízení.
Ostrov coby lapač duší
Obyvatelé Benátek jsou velmi pověrčiví, co se týče ostrova. Dodnes zastávají názor, že se jedná o místo, které je útočištěm zlých, špatných a rozhněvaných lidských duší. Místní pověst praví, že když zemře zlý člověk, jeho duše se automaticky ocitne a probudí na ostrově Poveglia.
Oblast, kde dochází k paranormálním jevům
Aby toho nebylo málo, tak na ostrově dochází k mnoha paranormálním jevům. Alespoň to tvrdí ti, kdo překonali strach či mají natolik kuráž, že na ostrov zavítali. Ostrov se stal vyhledávaný ze strany lovců záhad, ale i ti utekli z ostrova s velkým strachem. Jeden z návštěvníků uvedl, že po vstupu na místo bývalého sanatoria byl osloven tajemným hlasem, který mu radil, aby rychle odešel a už se nikdy nevracel. Stejně se tu tak údajně zjevují duchové.
Místní se k ostrovu raději ani nepřibližují. Vždyť se traduje, že hlavní část ostrova Poveglia je tvořena pouze vrstvou zetlelých lidských ostatků. A přitom na pohled ostrov vypadá pěkně, že je až možná těžko uvěřitelné, že jde o tak děsivé místo.
Ca. tak před 8 léty jsme tam s kamarády přespali. Krásné místo a opravdu jsem teda nechápali, jak je možné, že tak pěkné místo a takový kousek od Benátek není osídlené. Přejeli jsem tenkrát na jachtě z Chorvatska do Benátek. Až 14 dní po návratu jsme zjistili pořádně, co byl ten ostrov vlastně zač. Ale atmosféra tam panuje opravdu šílená. Ty baráky jsou plné vybavení. Staré vany, postele, židle, nádobí atd. Benátčan se na to neodváží sáhnout, prej ani taxikář s lodí vás tam nezaveze. Na té menší půlce jsou zarostlé vinice a dřevěný mostek, přes který se přechází nad takovým úzkým kanálem. Půda je tam opravdu popelavá.