Nová Paka a její muzeální expozice. Některé z nich nemají ve střední Evropě obdoby

0
Sucharduv dum
Zdroj foto: cs.wikipedia.org                             Suchardův dům

Za výhodnou cenu v rámci kombinované vstupenky tu můžete navštívit muzea hned dvě a pokaždé tu najdete něco zajímavého. Městské muzeum Nová Paka ve svých pobočkách Klenotnice a Suchardův dům nabídne jak stálé expozice, tak i neustále obměňované výstavy. Stačí si vybrat.

Nová Paka v regionu Český ráj proslula zejména svými nalezišti polodrahokamů v čele s acháty. Ale nechybí ani množství zkamenělin, mapující prehistorický vývoj podkrkonošské oblasti, stejně jako expozice, zabývající se místní historií nebo významnými osobnostmi. A na co se tedy můžete těšit?

Většina turistů zamíří jako první do Klenotnice

Klenotnice v Nové Pace – tak bývá nazývána nová budova novopackého muzea, otevřená v roce 1996. Expozice geologického vývoje, Klenotnice drahých kamenů a Spiritismus v Podkrkonoší – to jsou tři unikátní výstavy, které si tu můžete prohlédnout po celý rok. Každá z nich má své osobité kouzlo a ta poslední představuje dokonce cenný unikát v rámci celé střední Evropy.

Zkamenělé stromy vás uchvátí a nepustí

První exponát si můžete prohlédnout ještě předtím, než vůbec zaplatíte vstupné. To je mimochodem velmi mírně. Dospělí zaplatí 50 Kč, děti 30 Kč a rodinné vstupné pořídíte za 120 Kč. Ještě před muzeem je však pod obrovským skleněným poklopem umístěn prokřemenělý (někdy také nesprávně nazývaný zkamenělý) kmen araukaritu (jehličnatý strom z období karbonu). Rostl tu už před 300 miliony let a se svou délkou 8,3 metru je bezkonkurenčně nejdelším zkamenělým kusem dřeva v ČR a jedním z největších v Evropě. Byl nalezen v roce 1953 a za podpory mnoha mecenášů přemístěn nejprve to zahrady Suchardova domu a později do novopacké expozice.

Jde opravdu o unikátní nález, většinu rostlin z té doby totiž můžeme „obdivovat“ pouze ve formě černého uhlí. Tento araukarit se však dostal do styku s kyselinou křemičitou a následně zkameněl. Mimochodem v nejširším místě je kmen silný 120 cm a v nejužším 90 cm. Jde tedy o skutečně impozantní kus pravěké historie. Přesto však nejde ani o čtvrtinu odhadované výšky plně vzrostlého araukaritu, která se pohybovala okolo 40 metrů. Pokud bychom si je chtěli blíže představit, pak by se nejspíš podobaly dnešním borovicím. Ovšem jde o pouhé předky nahosemenných rostlin.

Měli byste vědět: V roce 2007 došlo v Nové Pace k dalšímu unikátnímu nálezu zkamenělých stromů. Tři velké kusy tohoto unikátní pozůstatku vývoje Země si dnes můžete prohlédnout přímo v muzeu, a to ve vztyčené podobě. Jde o největší nález v oblasti za poslední desítky let.

Expozice geologického vývoje zaujme malé i velké

Stačí projít vstupní chodbou muzea hned za pokladnami a ocitnete se doslova v jiném světě. Najdete tu úplné počátky historie naší planety včetně nejrůznějších zajímavých lávových útvarů a bohatého povídání okolo nich. Pokud jste dodnes netušili, co jsou to lapili nebo třeba polštářová láva nebo lávové bomby, budete mít hned jasno.

Kolem velké geologické mapy podkrkonošské oblasti pak projdete do velké místní zaměřené jen a pouze na podkrkonošské zkameněliny. Naprostá většina z nich pochází z karbonu, ale najdete tu třeba i odkazy na dinosaury. Expozice je seřazena od nejstarších exponátů po nejmladší a obě části spojuje symbolický most, procházející právě mezi kmeny zkamenělých stromů.

Záběr exponátů je poměrně široký a řada z nich je navíc vyvedena na zajímavých obrázcích, takže si můžete udělat dost dobrou představu o tom, na co se právě díváte. A v úplně poslední vitrínce si můžete své čerstvě nabyté znalosti vyzkoušet a vybrané typy zkamenělin zkusit identifikovat (rozřešení posléze najdete vedle na zdi).

Klenotnice
Zdroj foto: cs.wikipedia.org               Klenotnice

Do prvního patra za krásou drahých kamenů

Jakkoliv je přízemní expozice zajímavá, většina návštěvníků ji jen rychle prolétne. Mnohem větší návaly čekejte o patro výše na výstavě Klenotnice drahých kamenů. Proslulé „polodrahokamy z Podkrkonoší“ v čele s acháty a nejrůznějšími odrůdami křemene, jsou ty seřazeny podle lokalit. I když se nejspíš brzy ztratíte v terminologii, v níž je „geoda“ asi tím nejjednodušším pojmem, nad krásou vystavených artefaktům budete přemýšlet ještě dlouho.

Mnohde je vidět, jak se v obyčejném kamenu zapuštěném v melafyrové hornině, může ukrývat doslova poklad. Jen dvě vitríny se od zbytku odlišují – v jedné najdete ukázky polodrahokamů z celého světa a v té druhé (vlastně ve dvou spojených) pak polodrahokamy, vsazené do nádherných šperků.

Nejde jen o muzejní sbírky, ale také o četné zápůjčky místních sběratelů. A pokud byste přece jen zatoužili po vlastním kousku, můžete si menší vybroušené acháty a další polodrahokamy (ale také třeba zkameněliny nebo přímo šperky) zakoupit v obchůdku se suvenýry. Ceny jsou tu mnohem nižší, než bývá u podobných suvenýrů obvyklé, takže určitě neodejdete s prázdnou.

Spiritismus v Podkrkonoší a Karel Sezemský

Vystoupáte-li ještě o jedno patro výše, dýchne na vás závan starých časů a to doslova. Starý nábytek má svou specifickou vůni a právě jím je celá místnost vybavena. Rozhodně však najde o hlavní exponáty. Těmi jsou ve skutečnosti odkazy na život Karla Sezemského (významného spiritualisty, jemuž vyjádřil podporu třeba i T. G. Masaryk). Právě od vydával známý časopis Posel Záhrobní a stál v čele hnutí, k němuž se ve své době hlásilo přes půl milionu lidí. Nic příliš bližšího se však na výstavě nedozvíte, pokud si nevyžádáte ještě u vstupu stručného průvodce.

Je tak snadné „nezjistit“, že stěny, poseté četnými kresbami, ve skutečnosti hostí obrázky, které malovala média pod duchovním vlivem – podle tvrzení očitých svědků osoby, jež v běžném životě neuměly nakreslit ani obyčejný obrázek. Jde převážně o nejrůznější exotické rostliny nebo ztracená historická místa.

Je škoda, že chybí třeba expozice se známými spiritistickými vynálezy Karla Sezemského. Například legendární psychoskop byste tu hledali marně. A to je rozhodně škoda.

Na návštěvě v Suchardově domě

Jak jsme už předeslali v úvodu, není problém zakoupit si zvýhodněnou vstupenku, která vás opravňuje jak ke vstupu do budovy „Klenotnice“, tak i do Suchardova domu. Vstupné se navýší minimálně – např. pro dospělého z 50 na 70 Kč. Musíte se však rozhodnout ještě před koupí první vstupenky, pozdější sleva už není možná.

Expozice v prvním patře je neměnná. Jedna její část se věnuje „nedobytnému“ hradu Kumburk. Uvozovky jsou tu proto, že se o jeho zdolání vhledem k velmi dobře vybrané strategické poloze nikdo ani nepokusil. Můžete se pokochat modelem původního ohradu (dnes z něj zbyly už jen zříceniny) i zajímavými archeologickými nálezy.

Další, rozsáhlejší část výstavy, se pak věnuje rodině Suchardů. Šlo o rodinu umělců, takže nechybí například expozice soch nebo loutek spolu s mnoha zajímavými předměty jejich doby.

V dolní expozici pak najdeme trvale vystaven pouze slavný Mádlův Betlém, další expozice se pak mění. Do poloviny září 2019 tu najdeme výstavy Dřevěné hračky (se zajímavým dětským koutkem, kde si můžete prohlédnout a osahat množství českých společenských her a hraček) a Čertovský mariáš aneb čerti na hracích kartách. Brzy je nahradí expozice nové. Hodí se také vědět, že obě muzea mají v pondělí zavřeno a jejich otevírací doba je klouzavá v závislosti na ročním období.

Každý den můžete do své e-mailové schránky zdarma dostávat přehled aktuálních článků

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Vložte Váš komentář
Please enter your name here