Dnes vám chceme představit takový japonský TOP seznam míst, kam se vyplatí při návštěvě podívat. Je to takový mix, který nabídne od každého trochu – od vyhlášených turistických atrakcí, přes půvabnou přírodu až po nevšední (a vynikající) kulinářské zážitky). Zde jsou důvody proč si zamilovat právě Japonsko.
Najdete tu notoricky známá místa (Tokio, Nara), které jsme však vybavili řadou zajímavých tipů a postřehů. A na své si přijdou i milovníci ne úplně tradiční turistických cílů, kteří mohou přijmout pozvánku do Kobe nebo třeba Myiajimy.
Tokio – dokonalé město protikladů
Umí být opravdu živé a také velmi rozmanité. Někdy vás oslní vysoké mrakodrapy, pestrobarevná neonová světla, obrovské davy valící se po pěší zóně a všudypřítomný ruch a shon, jindy si budete moci vychutnat ničím nerušené chvíle pohody a odpočinku. Třeba v parku Ueno, kde se v čase Hanami shromažďují a poklidně slaví celé davy místních. Ale Tokio vám nabídne i báječné chrámy -úplně jiné než ty, které jinak z jihovýchodní Asie nejspíš znáte. A nesmíme zapomenout ani na bohatě zásobené sushi bary, kde si můžete udělat přestávku od prohlídky okolních památek.
A to není všechno: poslední nekonečné fronty na ten nejlepší ramen, jaký jste kdy jedli. Bohatá čtvrť Ginza, známá neobvyklými a pestře zdobenými fasádami… Rybí trh Tsukiji, který je povinnou zastávkou pro všechny milovníky jídla. Pokud budete mít štěstí, můžete tu sledovat i pověstně aukce tuňáků, které se tu konají každý den od 4 nebo 5 hodin. A je toho ještě mnohem víc. Jen ty nejlepší tipy pro návštěvu Tokia by vydaly na samostatný článek, takže třeba někdy příště. Určitě se mu však nevyhýbejte, jak to někteří cestovní průvodci radí. Byla by to opravdu škoda.
Nikkó aneb za chrámovým komplexem
I když na mapě to vypadá, že je Nikkó od Tokia coby kamenem dohodil, ve skutečnosti není cesta sem zase tak jednoduchá. Nikkó je totiž malé městečko ležící v horách. Ale pokud se sem vyškrábete, můžete se těšit na prohlídku naprosto magického chrámového komplexu. Ale pozor, bývá tu často mlhavo a deštivo, tak nebuďte zklamaní. Náboženských míst je tu více, ale nejpůsobivější je rozhodně komplex šintoistických svatyní Tosho-gu. Jde zároveň o mauzoleum, věnované poslednímu ze tří velkých „sjednotitelů“ Japonska. Zdejší chrámy jsou opravdu velmi bohatě zdobené, leckdy obložené zlatem a brána Yomeimon vám doslova vyrazí dech!
Nikkó je bohužel tak známé, že i v tom nejhorším počasí tu potkáte davy návštěvníků. Vůbec nejvíce se jich tu však prochází na podzim, když se okolní stromy zahalí do mnoha pestrobarevných odstínů žluté, červené a oranžové.
Nara a její jeleni
Pokud je Nara něčím známá, pak právě svými jeleny. Žije jich tu opravdu hodně a jsou tak krotcí, jak jen je to možné. I díky nim byla celá oblast zapsána do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Samotné město Nara (žije tu asi 360 000 obyvatel) vypadá celkem obyčejně. Ale pokud máte chuť na procházku, oceníte četné chrámy, rozptýlené v různých koutech města. A všude vás samozřejmě doprovází všudypřítomná a hladová zvěř. Nezapomeňte si proto koupit v okolních stáncích nějaké pochoutky! Jde o skvělou atrakci hlavně pro děti.
Nara je také důležitým místem také z historického hlediska. Byla prvním hlavním městem Japonska a sídlem císařského dvora a to už v 8. století našeho letopočtu. A když se císaři odstěhovali, zůstal jí stále ještě významný náboženský statut.
Také v Naře najdete zajímavé kulinářské speciality. Pátrejte hlavně po specialitách z tuňáka a nejlépe po tuňákové polévce miso. Doporučujeme.
Kjóto – historický symbol Japonska
Právě tady ještě můžete najít onu tajemnou historickou esenci Japonska. V Kjótu můžete stále ještě potkat ženy v tradičním japonském oblečení (častěji než v jiných městech), můžete se pokochat dřevěnými domy v Gionu, bývalé čtvrti gejš a na každém kroku visí papírové lampiony nebo vás k návštěvě lákají tradiční útulné čajovny.
Ale nenechte se mýlit, v Kjótu dodnes pravé gejši působí. Ale dávají se vidět jen zřídka a opravdu nerady se nechávají fotografovat. Nezapomeňte navštívit také Golden Pavilion a Silver Pavilion, a samozřejmě i velké chrámové komplexy jako Kiyomizu-dera nebo Yasaka-jinja a mnoho menších, méně populárních, ale zato opravdu působivých. Leckdy se vyplatí zabloudit do polozapomenutých zákoutí a návštěvu turisticky nejexponovanějších míst částečně nebo zcela vynechat.
Dále jsou tu také legendární bran (torii) a slavná svatyně Fushimi Inari. Určitě je poznáte – vyskytují se prakticky v každém filmu o Japonsku.
Himedži – pevnost bílé volavky
Když se řekne japonský hrad, určitě se vám vybaví právě Himedži (byť ne vždy si k němu dokážete přiřadit správné jméno). Ve skutečnosti se díváte na hrad Bílé volavky. A přitom stačilo málo, aby podobná krása zmizela ze světa. Město Himedži bylo totiž během druhé světové války silně poškozeno náletem. Bomby naštěstí středověkou tvrz minuli dodnes ji proto lze obdivovat v původní podobě. Byla postavena v 16. století s mohutnou přestavbou o 100 let později.
Míří k němu úplně všichni, nejvíce turistů je tu však během Hanami (svátek třešňových květů), kdy vypadá na pozadí růžových lístků všudypřítomných třešní opravdu fenomenálně. Bohužel zevnitř už tato stavba tak působivá není – čeká vás hlavně hodně dřevěných schodů a nic moc navíc. Není divu, vždyť vnější brány i hrad samotný jsou uspořádány do spirály, aby případným útočníkům co nejvíce zpomalily postup. Ovšem můžete se opájet tím, že právě stojíte v kulisách mnoha zajímavých filmů. Natáčel se tu třeba Poslední Samuraj nebo bondovka Žiješ jenom dvakrát.
Určitě však nevynechte zahrady. V okolí jich najdete hned devět a většina z nich pochází období Edo. Říká se jim také Kokoen – to kdybyste se chtěli vyptat na cestu.
Hirošima – památka na katastrofu s českou stopou
Hirošima vám nenabídne úžasné výhledy, pohádkové chrámy ani barevné ulice plné žen v tradičních kimonech. Přesto existuje jeden důvod, proč se sem podívat a tím je datum 6. srpna 1945. Právě v ten den tu totiž došlo k velké explozi po pádu atomové bomby, která způsobila smrt asi 200 000. lidí. A v Hirošimě můžete i po více než 70 letech stále vidět památky na tuto událost.
Nejznámějším symbolem je určitě je Genbaku Domu (Atomic Dome). Tato slavná budova, byla kdysi sídlem Organizace pro podporu průmyslového rozvoje a dnes ji najdete na každém prospektu o tomto městě. Atomová bomba explodovala jen několik set metrů od ní, ale její kostra přesto zůstala nedotčena. Diskutovalo se sice o jejím odstraní, ale nakonec se stala spíše pomníkem. Mimochodem Atomový dóm projektoval český architekt – Jan Letzel.
Navštívit musíte také Pace Memorial Park s mnoha památníky. Jeho symbolem je určitě Sadako Sasaki – dvanáctiletá dívka, která zemřela na leukémii vyvolanou zářením atomového výbuchu. Věřila, že pokud dokáže složit tisíc jeřábů Orizuru (v Japonsku symbol štěstí a dlouhověkosti), uzdraví se. A i když jich nakonec s pomocí přátel složila daleko více, nepomohlo to. Dnes proto přinášejí do zdejšího parku barevné papírové jeřáby zejména děti.
A černý hrad Hirošima je také impozantní. Stal se sice obětí výbuchu, stejně jako velká část města, ale v 50. letech 20. století byl kompletně přestavěn a zrekonstruován. A co si v Hirošimě dát? Vyhlášené jsou zejména ústřice nebo omeleta okonomiyaki.
Miyajima aneb Svatý ostrov
A ještě jeden důvod pro návštěvu Hirošimy existuje – v blízkosti Atomového dómu totiž najdete přístav, ze kterého se můžete snadno dostat až na Miyajimu. Říká se jí také Svatý ostrov a určitě ji znáte. Stačí si vzpomenout na fotografii oranžové brány torii jakoby vyrůstající z vody. Ano, většina turistů míří právě sem (samotná brána byla postavena už v roce 1874), ovšem Miyajima toho má přichystáno více. Najdete tu mimo jiné mnoho chrámů – rovných 32 na tomto malém území!
Pokud se vydáte do středu ostrova, překvapí vás, jak je tu klidno (tedy na Japonsko). Všude se potulují jeleni a četné pouliční stánky lákají k ochutnání. Chtějte zejména kuřecí špízy yakitori, ústřice a typické momiji-manju – sušenky ve tvaru javorových listů, plněné třeba červenými fazolkami adzuki, čokoládou nebo pudinkem.
Tip navíc: Kobe
Pokud patříte mezi kulinářské gurmány, určitě nesmíte vynechat Kobe a místní legendární plemeno skotu wagyu. Nelitujte peněz a dopřejte si steak z hovězí svíčkové. Takovou texturu ani chuť nikde jinde nenajdete a když to vezmeme kolem a dokola, pořád půjde o zážitek o mnoho levnější než maso z Kobe, které je dostupné v Česku.
