Tajemný vodní labyrint, jenž zcela odporuje přírodním úkazům návštěvy nepřijímá. Proč? Rozhodně se jedná o jedno z nejvíce nebezpečných a záhadných míst světa. A jaké nejedno tajemství skrývá Jákobova studna?
Území s okouzlující přírodou
Jedná se o oblast s nádhernou a podmanivou přírodou. Území, které bylo považováno za posvátné jak domorodými kmeny, tak i prvními kolonisty, kteří se zde usadili okolo roku 1850. Věřícími je spojováno s praotcem izraelského národa Jákobem (2. tisíciletí před n.l.).
Kopcovitou krajinou území Hill Country v americkém Texasu se klikatí neposedné koryto Cypřišového potoka. A právě na jeho dnu se nedaleko města Whimberley nachází fascinující krasová studna, která svou křišťálově čistou vodou láká turisty do zdánlivě nekonečných hlubin. A jak je psáno v Bibli, tak právě u této studny se cestou znavený Ježíš setkal se Samaritánkou, kterou poprosil o trochu vody.
Jákobova studna ovšem dříve připomínala fontánu. Pamětníci tvrdí, že před lety byl vyvěrající vodní pramen natolik silný, že se ve studni nebylo možné potopit, neboť člověka okamžitě vynesl jeho proud nad hladinu. Tento fakt potvrzují i měření provedená v roce 1924, kdy proud vody dosahoval množství 640 litrů za sekundu a tryskal až do výše 2 až 3 metrů nad hladinu. Postupem let ovšem pramen slábl a vody ubývalo. V roce 2000 dokonce poprvé vyschl, což se pak opakovalo ještě několikrát. S rozvojem potápěčské techniky se odvážlivci mohli vydávat stále hlouběji na průzkum. Jenže netušili, že se vydávají vstříc smrti.
Zrádná a hluboká Jákobova studna
Na první pohled sice vypadá studna se svou křišťálově čistou vodou coby ideální místo ke koupání. Jenže kousek pod hladinou se ovšem mění ve velmi zrádnou past. Přestože je místem chráněným a přístup je pouze na povolení, tak přesto láká řadu turistů, kteří chtějí do mysteriózní studny skočit a zaplavat si. Neodrazují je legendy, které se váží k místu, kdy v hlubině pod jejich nohama se může sice skrývat bájný poklad, ale také třeba neznámý tvor. A co více, někteří zde našli bohužel opravdu vlastní smrt.
Ponor do hlubin vede přes několik jeskynních dutin, které jsou oddělené pouze úzkými škvírami. Po 9 metrech vertikálního klesání se studna stáčí šikmo dolů a pokračuje takřka do hloubky 17 metrů. Druhá dutina dosahuje hloubky 24 metrů a skrývá v sobě komín, jenž sice vypadá jako východ ze studny, ale v reálu funguje jako past.
Do třetí, malé dutiny s pohyblivým štěrkem na dně vede pouze úzký otvor a opravdu jen málokdo se dostal do čtvrté dutiny, protože do té je vstup ještě užší. I proto se této části říká Panenská jeskyně. Ukrývá nádherné vápencové formace. Její dno je však pokryté nebezpečnou vrstvou jemného bahna. Stačí v tomto případě i sebemenší nepatrný pohyb a voda se zakalí tak, že není možné najít cestu zpět nahoru.
Na základě toho si tato situace vyžádala mezi lety 1964 až 1984 nejméně 8 obětí. V současné době je studna zmapována do hloubky 40 metrů. Ale kde leží její skutečné dno, to nikdo neví. Ještě se nenašel nikdo tak šílený, aby se potopil hlouběji. Najde se? Kdo ví…
