Dallol: Kde se dá najít či existuje nejteplejší místo na světě? Čím je toto místo magické a současně nebezpečné? A proč zdejší voda je jak kyselina? Nicméně místo uhrane jedinečnou famózní barevnou krásou, které se nevyrovná ani ta nejpestřejší barevná duha.
Destinace evokující cizí planetu
Oblast připomínající jak cizí planetu. Je rovněž považována za nejteplejší místo na zeměkouli. Kus země, kde lze obdivovat gejzíry, sopky, popraskanou zemi, nadpozemsky zbarvenou zdejší krásu, ale také horké prameny, nebezpečná jezírka, kde neexistuje žádný život. Zdejší krátery jsou nejníže položenými sopečnými celky na naší planetě. Nachází se 48 metrů pod hladinou moře. Jsou mladé, poslední erupce zde byla zaznamenána v roce 1926.
Jedná se o oblast Dallol. Leží v Afarské pánvi na severu Etiopie. Je obklopena pouští Danakil. Nachází se cca 130 metrů pod hladinou moře. Nevede sem žádná silnice, pouze stezka pro velbloudí karavany. Ty sem často ale nezabloudí, neboť úporný žár slunce, sucho a prach z této oblasti činí velmi nepřívětivé místo i na delší zastávku.
Dallol je trvale nejteplejším místem naší planety, které bylo ještě do roku 2005 obydlené. Průměrné teploty se zde pohybují okolo 40 °C a v červnu šplhají až k 50 °C. Speciální geologické podmínky napomáhají k tomu, že to zde vypadá jak na jiné planetě. Bez pochyb by zde mohl být natáčen film o výpravě na Mars či jinou vzdálenou planetu. Je to zásluhou vysoké koncentrace solí a horkých plynů, která v místní krajině vytvořila unikátní formace různých barev a tvarů.
Unikátní pestrobarevná krajina
Žluto-zeleně zbarvená krajina vznikla po mohutné erupci nedaleké sopky Dallol. Stalo se tak v roce 1926. Do té doby krajina vypadala zcela obyčejně. Impozantně zbarvená končina je tvořena solemi, které půdě dodávají charakteristickou barvu. Pro Etiopany se tak jedná o zdroj soli.
Proláklina tvoří severní část Afarské pánve, na jejímž okraji dodnes leží opuštěná oblast. Lidé zdejší lokalitu opustili s největší pravděpodobností právě kvůli vysokým teplotám, ale i z důvodu, že sem právě nevedou silnice a místo je přístupné, jak je již výše uvedeno, jen na velbloudech.
Krása ukrývající jed
Krajina není zvláštní jen ustavičným horkem, které vzniká díky speciálním geologickým podmínkám, ale zejména kvůli kráterům s vodou, zbarvenou v jasnou paletu servírující zelenou, žlutou, oranžovou a hnědou barvu. Výsledkem je nadpozemsky krásné zbarvení, ze kterého se až tají dech.
Prameny vylučují chlorid železnatý a hydroxid železitý. Obě sloučeniny na vzduchu tvrdnou a zbarvují solné usazeniny i jezírka do zelené barvy. Neaktivní prameny pak po nějakém čase začnou oxidovat a hnědnout. Tento proces se neustále opakuje.
Prameny v Dallolu chrlí vodu plnou chloru a síry. Voda je extrémně slaná, v některých případech až 10x slanější než běžná mořská voda. Voda navíc vře při teplotě 180 °C. Nemá kyslík, je natolik kyselá, že se pH blíží k nule, což odpovídá kyselině v autobaterii. Kromě gejzírů a pramenů se zde nachází i značné množství jezírek mající zeleno-modré zbarvení a jejichž voda je silně jedovatá. V oblasti je i řada fumarolů, což jsou trhliny zemského povrchu, ze kterých do ovzduší unikají horké plyny a páry, které okolní vzduch ještě více oteplují.
Solné bohatství aneb sůl nad zlato
I na úkor toho, jak je oblast nehostinnou, tak se stala atraktivním zdrojem příjmů pro řadu firem, které ve 20. století obchodovaly se solí. To vše trvalo do 60. let 20. století. Tyto usedlosti jsou dnes už dávno opuštěné, ale obchodníci se solí se do těchto míst stále vydávají a sůl odsud exportují nejen v Etiopii, ale také například do Súdánu. Místní solná pole jsou údajně zásobárnou soli celé Etiopie.
