Čertova či Prokopova brázda stále poutá pozornost. Zhruba dvacetikilometrová linie, která protíná sázavskou krajinu, je pořád záhadou. Některé její úseky volně splynuly s terénem, jiné se viditelně dochovaly jako mohutné příkopy v lesích.
Čertova brázda vedla mezi Sázavou a Chotouní. Je známa i pod jiným jménem, protože spojuje místo narození a působiště sv. Prokopa, říká se jí i Prokopova. Brázda má délku zhruba 21 kilometrů. Má různou šířku, někde je až 20 metrů široká a jinde je místy i 10 m pod úrovní terénu. V některých úsecích již splynula s okolním terénem a jinde je pořád dobře viditelná jako příkopy a úvaly. Tato historicky zaznamenaná část brázdy vede od sázavského brodu, v místě nazvaném Černé Budy a vede severním směrem k obci Chotouň u Českého Brodu.
Legenda o vzniku Čertovy brázdy
Pověst praví, že Čertovu brázdu vyoral poustevník Prokop, který dříve žil v Prokopském údolí v Praze. Později obýval skromnou jeskyni u Sázavy. Při modlitbách a práci ho však rušil a pokoušel čert. Prokop se rozhodnul, že s čertem bude zápasit a vyhrál. Co však s čertem, vyhnat ho nemohl, protože by šel škodit jinam. Tak čerta přinutil pracovat, zapřáhnul ho do pluhu a vyoral s ním brázdu. Když bylo dooráno, Prokop donutil čerta oškrábat bláto z rádla. Tak vznikl nad obcí Chotouň ostroh „Homole“. Louka, kde se Prokop s čertem otáčel, se nazývá Votočnice (Otočnice).
K čemu stezka sloužila a kdo ji vytvořil
Stezku vytvořili pravděpodobně naši předkové již v mladší době kamenné. Podle archeologů stezka sloužila jako pravěká až raně středověká obchodní stezka. Mohla z Polabí postupovat přes Sázavu proti toku Blanice do jižních Čech a odtud až k Dunaji. V terénu už ale prodloužené části stezky nenajdeme, došlo k jejich zaorání. V některých místech mohla být i dvouproudá a propojená paralelními stezkami. Podle nalezených předmětů mohlo díky stezce docházet k směnnému obchodu zboží.
Stezka postupem času podléhala zemědělským a průmyslovým zásahům, do dnešní doby se dochovalo jen několik úseků, díky kterým máme alespoň nějakou představu, jak mohla dříve vypadat.
Objevily se i hypotézy, že Čertova brázda je dílem přírody – zlomem v krajině. Toto tvrzení podporoval fakt, že souběžně s brázdou probíhal tzv. „Kouřimský zlom“.
Většinou panuje názor, že šlo o pravěkou dálnici, obchodní a pracovní stezku.
