Severočeská uhelná pánev – to není jen měsíční krajina a města zahalená v uhelném kouři. Najdou se zde i světlé výjimky, a jednou z nich je právě Bílina. Má hned několik pozoruhodností, které do ní lákají návštěvníky z celých Čech.
Trocha historie
Bílina se dnes nachází mezi Mostem a Teplicemi, avšak je obklopena přírodou a vrchy (Chlum, Kaňkov a Bořeň). Proto je chráněna od okolního dění i prostředí. Původní název Bílina (Bielina) vznikl od slova bílý (bielý) a měl znamenat místo bílé/holé – tj. nezalesněné.
Bílina se objevuje již v pověstech českých, konkrétně v pověsti o lucké válce, neboť zde mělo být sídlo Lemuzů, kteří pomáhali Čechům proti Lučanům. Zmínku o Bílině najdeme i v Kosmově kronice. Hrad zde byl vybudován ve 13. století a od začátku 16. století vlastnili Bílinu Lobkovicové.
Lázně
Poměrně brzy byly v Bílině objeveny léčivé prameny (jsou doloženy již v Hájkově kronice), a to Bílinská Kyselka a Zaječické hořké prameny. Prameny jsou dodnes v provozu a léčivé minerálky se stále stáčejí, lázně byly bohužel pro nedostatek návštěvníků uzavřeny.
Co dnes stojí za vidění
Původní gotický hrad byl přestavěn barokně a dodnes je jedním z velmi navštěvovaných zámků. Zajímavý je i kostel sv. Petra a Pavla s několika dochovanými zvony. Protože Bílina byla i domovem mnoha Židů, najdeme zde židovskou synagogu a židovský hřbitov. Málo známou památkou je tzv. Věžový vodojem v části Chudenice, který je rovněž chráněnou památkou. A máte-li rádi rozhledny, rozhodně nevynechejte nejvyšší českou rozhlednu, která je umístěna na věži tepelné elektrárny Ledvice u Bíliny – její výška je 144 metrů, věž je složena z dvojčat, a na vrchol se dostanete výtahem a výstupem po 44 schodech.
