Když se řekne Sicílie, tak se takřka každému vybaví mafie a nebezpečí číhající nejen v zákoutích a v nočních hodinách. Co vás zaručeně čeká, pokud se vypravíte do sicilského města Palermo a navštívíte zdejší Kapucínské katakomby? Návštěva jen pro osoby se silným žaludkem?
Kapucínské katakomby nabízí pohled do minulosti
Katakomby se nachází v kapucínském kostele v Palermu, v hlavním městě Sicílie. Kapucínské katakomby jsou současně i pohřebištěm, kde jsou mrtvoly volně umístěné v prostorách krypty. Pohled na sicilské mrtvé je o to děsivější, impozantnější v tom, že mrtvoly kněží i civilního obyvatelstva zde často stojí v oblečení, v jakém byly pohřbeny. Nutno zmínit, že k vidění tak jsou zde doslova seschlé mumie, jejichž výrazy evokují zděšené výkřiky, některé naopak vypadají, jako by se modlily.
Přes 8000 koster a více jak 1000 mumií zde v tichu odpočívá. Původně se jednalo o místo posledního odpočinku kapucínských bratří, ale posléze se zde nechávali pohřbívat i příslušníci místní elity, kteří tímto tak chtěli zajistit uchování jejich těl pro budoucí generace. Jedná se každopádně o lákavé místo pro řadu turistů. Už jen zdejší návštěva katakomb je dokonalým pohledem do minulosti a způsob kapucínského konzervování těl fascinuje doposud i současnou vědu.
První mumifikované tělo
Kapucínské katakomby vznikly v 16. století. Byly vykopány pod kapucínským klášterem, kde bylo hromadné pohřebiště. Prvotním záměrem bylo, aby katakomby sloužily jen pro zemřelé mnichy z tohoto kláštera. Jako první zde bylo umístěno mumifikované tělo Silvestro of Gubbio. Tělo, na které se přicházely dívat davy lidí, kteří se sem sjížděly z celého regionu. Posléze bohatí a mocní si prosadili, aby zde mohli být taktéž pohřbeni, a to nejen oni, ale také jejich celá rodina. Šlo tak o prestižní záležitost.
Prominentní osoby, které zde zemřeli mezi 17. a 19. stoletím, konzervovali samotní kapucínští mniši. A právě z důvodu zachování jejich společenského statusu, byli oblečeni i po smrti do šatů dle trendů té doby, jednalo se o šatstvo z nejdražších látek. Praví se, že mezi mumiemi je i tělo proslulého španělského malíře Velasqueze.
Doba, ve které již fungoval úplatkářský systém
Šlo o to, že nejbližší zesnulého přispívali do pokladny kláštera. Jednalo se o finanční prostředky určené na údržbu právě katakomb, aby místo posledního odpočinku jejich blízkých vypadalo stále reprezentativně. V případě, že někdo přestal takto přispívat, tělo jeho příbuzného bylo ihned odstraněno z vitríny a mniši tam vystavili zesnulého, jehož rodinní příslušníci byli ochotni přispívat.
Kapucínští mniši měli specifický systém mumifikace a to sice, že těla zavěšovala na kameninové roury, na kterých takto vysychala po dobu až osmi měsíců. Před uložením do vitríny byla mrtvola ještě umyta, zabalena do slámy a vonných bylin a poté oblečena do zvolených šatů. Tento způsob mumifikace byl zachován do roku 1871, kdy došlo k oficiálnímu uzavření hrobek.
Poslední pohřbená osoba
Pravdou je, že některá těla sem byla umístěna ještě i na počátku 20. století. Poslední pohřbenou tu byla v roce 1920 Rosalia Lombardo. Rosalia zemřela v pouhých 2 letech. Její otec byl její ztrátou natolik zdrcen, že požádal místního balzamovače a preparátora, aby tělo malé Rosalie bylo mumifikováno. Jde tak o poslední uložené tělo ve zdejších katakombách.
Plavovlasá holčička s hezkou tvářičkou, které se přezdívá „Spící krása“, je tou osobou, kvůli které právě tisíce návštěvníků zavítá do katakomb. Protože to není jen samotný pohled na onu dvouletou Rosalii, praví se, že se zde děje něco nadpřirozeného, jelikož holčička údajně mrká.
Zda je tomu tak či jde jen o optickou iluzi, to se koneckonců můžete přesvědčit sami, pokud se vypravíte do Palerma za návštěvou katakomb.
