Hradec Králové: Jméno města je odvozeno jednak od hradu, který zde stával již od 12. století, a pak také od toho, že město se stalo věnným městem českých královen, a to od Alžběty Polské, manželky krále Václava II. Nejzajímavější však na celém městě je pověst o klášteře, který se údajně propadl do země.
Z historie města
Zatímco hrad se postupně neudržován rozpadl a části jeho hradeb byly využívány ke stavebním účelům, podhradí vzkvétalo. Za husitských válek zde bylo centrum Sirotků (jedné z nejradikálnějších husitských skupin). Za vlády Jiřího z Poděbrad se do znaku města dostalo písmeno „G“ jako monogram krále (lat. Georgius). Po třicetileté válce bylo město vypleněno a zůstalo zde sotva 200 domů. Za císaře Josefa II. bylo město proměněno v pevnost, což se ale neosvědčilo v prusko-rakouské válce 1866, a tak byla pevnost zrušena. Nyní se jedná o jedno z nejkrásnějších českých měst.
Propadlý klášter s jeptiškami
Ve středověku v Hradci Králové na starém hradě stával ženský klášter. Avšak jednoho dne obyvatelé Hradce zjistili, že na kopci nic není. Usoudili tedy, že klášter se propadl do země a jeptišky s ním. S jeptiškami se pak následně setkala prostá dívka, kterou paní poslala natrhat léčivé byliny do podhradí. Dívka trhala a ani si nevšimla, že se dostala ke vchodu do podzemí. Tu spatřila jeptišku, která ji oslovila a vedla dívku do podzemí. Tam byla spousta zlata, stříbra a drahého kamení. Dívka se však bála vstoupit a byť i kousek bohatství vzít. Když jeptiška uviděla, že se děvče bojí a ostýchá, sama jí dala hrst zlatých mincí do zástěry, a pravila, aby zase přišla, kdyby ona nebo její paní potřebovala peníze. Děvče však již nikdy nepřišlo.