Kdo by neznal legendu o Blanických rytířích, kteří údajně vystoupí z hory Blaník v dobách, kdy bude českým zemím nejhůře? Ano, i tato hora leží poblíž města Vlašimi a váže se k místním pověstem. Ovšem není jediná. O tom se ostatně přesvědčíte sami, když město a zámek Vlašim navštívíte.
Bohatá minulost vlašimského zámku
Vlašimský zámek si prošel dlouhou historií od gotického hradu až po honosné sídlo knížat z Auerspergu. Patřili mezi přední rody rozvinuté habsburské monarchie. A tak zatímco do 18. století obepínala zámek obora s lovnou zvěří a zámecká zahrada, majitelé z rodu Auerspergu z ní začali tvořit romantický park, který měl mít všechno, co takový park má mít. O tom, že se jim to podařilo, svědčí i dnešní množství návštěvníků, kteří si chtějí prohlédnout Čínský pavilon, Jezírko s vodopádem, Tureckou mešitu, Maurskou besídku a další.
Poklad v podzemí
Největší legenda se týká podzemí zámku, kam si údajně Jan Vostrovec z Kralovic, jeden z účastníků českého stavovského povstání, dal ukrýt poklad vskutku obrovské hodnoty. V bitvě po Bílé hoře 1620, kdy byli všichni povstalci popraveni či uvězněni nebo vyhnáni ze země, byl samozřejmě i zámek Vlašim Janu Vostrovcovi zkonfiskován. Tehdy jej získali Talmberkové (za věrné služby Habsburkům). Páni z Talmberka okamžitě začali prohledávat podzemí zámku, neboť o legendě o pokladu také věděli. Bohužel ale ani po několika dnech nic nenašli. Zajímavé je, že se pověsti o pokladu nevzdali, a tak když zámek později prodávali, prosadili si do kupní smlouvy i ujednání o tom, že kdyby byl poklad kdykoliv v budoucnu nalezen, mají právo na 1/3 z něj.
Mohlo by Vás zajímat
Poklad však dosud nebyl nalezen. To může znamenat jediné: buď je ještě někde hluboko v podzemí stále zakopán, anebo jej tajně odvezl někdo jiný v průběhu neprůhledných machinací během stavovského povstání a třicetileté války…
Romantický park prý inspiroval i Bedřicha Smetanu
Ve 30. a 40. letech 19. století pobýval blízko Vlašimi, konkrétně v Růžkových Lhoticích, pozdější významný hudební skladatel Bedřich Smetana. Ten často do parku u vlašimského zámku zavítal. Měl údajně zde nebo doma pod vlivem návštěvy tohoto harmonizujícího a uklidňujícího prostředí psal první tóny svých oper a písní.
