Proč je Salem městem čarodějnic? Jaké hony se zde pořádaly a proč tu puritáni věšeli nevinné ženy? Jak se žije ve městě dnes?
Město na východním pobřeží USA
Město mající okolo padesáti tisíc obyvatel, které bylo založeno v roce 1626, se nachází na východním pobřeží Spojených států amerických. Historicky významný přístav, do kterého se sbíhaly všechny důležité obchodní trasy takřka z celého světa, se stal centrem dění ve městě. Město obchodovalo s Japonskem, Čínou, Indií, Afrikou, Austrálií i Evropou, což se kladně projevilo na jeho rychlém rozvoji, který ukončil až v 19. století výhodněji umístěný Boston.
Město, které je zejména známé pro čarodějnické procesy, které se zde konaly v letech 1692 až 1693. Skromný památník, několik náhrobků na místním hřbitově, všudypřítomné piktogramy čarodějnic na koštěti jsou v tomto americkém městě připomínkou hrůzostrašné minulosti. Významnou památkou je dům soudce Jonathana Corwina, který obvinil a odsoudil k trestu smrti rovných 20 lidí, nyní slouží jako muzeum. Uvnitř muzea na každého návštěvníka dýchne mrazivá dobová atmosféra. Dům neboli The Witch House, jak ho místní znají, byl ve 40. letech minulého století posunut o 11 metrů a to v důsledku rozšiřování přilehlé cesty.
Proč je Salem městem čarodějnic?
Město Salem tehdy ležící na okraji nevelké britské kolonie ze severu ohrožované Francouzi, kteří měli na své straně zdejší indiánské kmeny. A právě proti Francouzům zahájili v roce 1689 angličtí spoluvládci Marie II. s manželem Vilémem III. v Severní Americe válku, která přivedla do Salemu vlnu uprchlíků. Ti vnesli do puritánské společnosti notný rozruch.
Tamní obyvatelé – puritáni si byli jistí tím, že jsou až do hloubky duše sami hříšníky a musí být sami k sobě náležitě velmi přísní. Spasení náleželo jen těm čistým, pro které byla biblická nauka návodem, jak žít prostě a v morální čistotě. To byla povinnost všech příslušníků salemské komunity. Návod k životu ve všech jeho směrech poskytovala Bible. Jenže v tomto malém a úzkoprsém světě nebylo snadné být dítětem. Proč?
Rok 1692 se zapsal nesmazatelně do dějin
Vše započalo zvláštní příhodou. V únoru roku 1692 dvě děvčata a to devítiletá Betty a její o 2 roky starší sestřenice Abigail začaly trpět zvláštními záchvaty, kdy dívky ztrácely náhle jakoby veškerou soudnost, což se projevovalo tím, že ječely, vydávaly neartikulovatelné skřeky, podivné zvuky, házely čímkoli, co bylo v jejich dosahu, kroutily se do nepřirozených poloh a schovávaly se pod nábytek.
V následujícím měsíci došlo k úředním výslechům jak postižených dívek, tak i očitých svědků jejich podivného a nenormálního chování. Obšírněji se vyjádřila jedna dívka, která vyslovila nahlas to, čeho se ostatní potají obávaly a to, že v Salemu řádí čarodějnice. A začala padat první obvinění, která rozpoutala nevídanou vlnu hysterie.
Hon na obviněné ženy
Obviněny byly 3 ženy z toho, že svými kletbami mohly přímo škodit oněm dívkám a působit ony jejich děsivé záchvaty. Obviněné ženy neodpovídaly svým způsobem obvyklým konvencím, odlišovaly se stylem života či vzhledem. A tak není divu, že hned v rámci prvního výslechu byly shledány jako vinné a poslány do vězení i na úkor, že popíraly jakékoli spojení s ďáblem.
Na základě podaného svědectví dalšími osobami, tak došlo k dalšímu obvinění a do vězení přibyly další podezřelé. Během dubna vzrostl počet podezřelých ze čarodějnictví ze 7 na 15! Když počet uvězněných překročil 6 desítek, došlo k první ztrátě na životě. Obviněná Sarah podlehla drsným podmínkám ve vazbě.
Konec šílenství
V říjnu 1692 byl vydán příkaz k okamžitému zastavení činnosti zvláštního soudního tribunálu. Stalo se tak na základě rozhodnutí samotného guvernéra. Podle oficiálního prohlášení tak guvernér Phips učinil proto, aby ochránil nevinné, kteří byli vystaveni libovůli soudů a svědků. Pravdou ovšem byla spíše ta skutečnost, že ve stejné době padlo obvinění z čarodějnictví proti Phipsově manželce Mary.
