Na první pohled vypadá z pohledové strany jako jakákoliv jiná městská zástavba – obyčejná hranatá budova, ne nepodobná tuctům okolo. Ve skutečnosti jde o velký, raně barokní palác s rozlehlým parkem a samostatně stojící bývalou budovou kovárny – nyní Malým muzeem kovářství. Nejdůležitějším objektem celého komplexu je však Šachova synagoga.
A v čem je unikátní? Jde o jedinou synagogu tzv. polského typu, která se dodnes dochovala v původním stavu. Míří za ní proto návštěvníci doslova z celého světa, což místní židovská komunita ještě podporuje pořádáním nejrůznějších zajímavých akcí. Ale jde i o důležité místo pro křesťany. Právě v Holešově totiž působil Svatý Jan Sarkander, a to v kostele zasvěceném Nanebevzetí Panny Marie.
Židovská historie Holešova aneb málo známá fakta
První Židé se zde usadili v roce 1454 a nikoli náhodou. Tehdy totiž byli rozhodnutím krále Ladislava (zvaného Pohrobek) vyloučeni z moravských královských měst. Nálada ve městě nebyla vůči nim tak negativní, jako v jiných oblastech, takže jejich počet úctyhodně rostl. Vždyť v polovině devatenáctého století jich zde žilo přibližně 1 700, což byla asi třetina celkové populace města. Každý třetí člověk, kterého jste potkali na ulici, byl Žid. Není divu, že byl Holešov čtvrtou největší židovskou komunitou na Moravě.
Ani Holešovu se však nevyhnulo několik pogromů. Poprvé k tomu došlo v roce 1774, kdy byla v židovské čtvrti nalezena zavražděná křesťanská dívka. Další nepokoje následovaly v roce 1850 a souvisely s rozhodnutím, jež Židům dovolovalo stěhovat se mimo hranice své čtvrti. Několik bohatých rodin se rozhodlo usídlit přímo na městském náměstí. Další pokus přišel v roce 1899, ten však zmařila policie. A konečně se s Holešovem pojí i jedno smutné výročí. Pogrom v prosinci roku 1918 byl tím úplně posledním v českých zemích. Horší následky měl však pro Holešovskou židovskou komunitu holocaust, vyvolaný Němci. Díky němu zde komunita prakticky zanikla, dnes zde žije jen několik málo obyvatel, hlásících se k židovské víře.
Židé, kteří nejsou židy
Poslední věta předchozího odstavce si rozhodně zaslouží menší vysvětlení. V oficiálních pramenech se dočteme, že dnes už žije v Holešově pouze několik synů židovských otců. Židé to však nejsou, protože podle tohoto náboženství lze židovskou víru převzít pouze od matky.
Šachova synagoga a hřbitov
Místní židovská komunita měla samozřejmě i svůj chrám – synagogu postavenou v 15. století. A hned vedle ní najdeme samozřejmě i hřbitov. Ta první, dřevěná, vyhořela při požáru v roce 1560.
Ale na jejím místě byla okamžitě postavena nová – tentokrát kamenná v renesančním stylu. Původně šlo o budovu ryze obdélníkovou, ovšem v roce byla přistavěna i předsíň. Další úpravy přišly v roce 1717, kdy byl interiér obohacen o prvky baroka a synagoga se zařadila mezi tzv. polský typ. Tento ráz si uchovala dodnes.
V současné době jde o čtvrtou nejstarší synagogu v České republice a jen jednu ze dvou, která dodnes přežila v nezměněné podobě. Částečně k tomu přispěl i fakt, že vedle ní v roce 1893 vyrostla synagoga nová (Šachova synagoga byla přeměněna na sklad a v její první patro sloužilo
k ubytování místních ještě v roce 1955). Tu však Němci v roce 1941 zapálili a její ruiny odstranili. Díky tomu získal Šachova synagoga přízvisko „Stará“, které se používá dodnes.
Proč vlastně Šachova synagoga?
Přesnější název by byl Synagoga Šacha. Své jméno nese podle významné osobnosti – rabína Šabbataje Ben Meria ha-Kohena (1621-1663) – jemuž se rovněž říkalo Šach. Původně se narodil ve Vilniusu a žil v litevském velkovévodství. Odtud ho však vyhnali Kozáci, takže našel azyl na Moravě. Nejdříve pobýval ve Strážnici a nakonec se usadil v Holešově. Proslavil se zejména svou moudrostí – publikoval řadu knih a odvedl v místní židovské komunitě pořádný kus práce. Za všechno uveďme jeden příklad – autoritou v oblasti židovského práva se stal díky knize Siftej Cohen, již napsal ve věku pouhých 24 let. Z prvních písmen jejího jména pak byla vytvořena ona zmiňovaná přezdívka SzaCH (ŠaCH).
Když v roce 1663 v pouhých 42 letech zemřel, byl pohřben na místním hřbitově. Jeho hrobka na místním hřbitově je dodnes cílem mnoha ortodoxních Židů, zejména z USA a Izraele.
Měli byste vědět: Šachova synagoga tedy nemá nic společného s titulem perských a poté íránských vládců, jak se mnozí lidé často domnívají. SzaCHovy knihy (Šach je hovorové označení) stále patří do kánonu židovského práva – halahy a SzaCh sám se dodnes řadí mezi dvacet nejvýznamnějších osobností židovského národa.
Na co se můžete v Šachově synagoze těšit?
V úvodu jsme zmiňovali až přespříliš „obyčejný vzhled“ Šachovy synagogy. To však bylo po roce 1939 její spásou. Němci ji totiž jednoduše přehlédli a z místních se nenašel nikdo, kdo by je na významnou památku upozornil. V roce 1964 byla tato synagoga po rozsáhlé rekonstrukci a obnově interiérů zpřístupněna návštěvníkům jako muzeum, ve kterém byla umístěna výstava „Židé na Moravě“.
Další rekonstrukce tohoto pomníku se odehrála v polovině 90. let a tehdy bylo téma výstavy změněno na „Židé a Morava“. Nejedná se však pouze o muzeum, ale také o místo poutí ortodoxních Židů. V přízemí synagogy je velká hlavní modlitební místnost – veřejně přístupné bohoslužby se zde však konají pouze jedenkrát do roka a to během Týdne židovské kultury, pořádaného v červenci.
Hlavním prvkem nádherné modlitební místnosti je vysoká železná struktura – bimah – ve tvaru altánu, v němž se tradičně četla židovská Tóra, a byly odsud vyhlašovány nejrůznější rozkazy, nařízení a soudní rozsudky. Bohužel nejde o původní bimah, ten byl zničen spolu s novou synagogou. Tento pochází se synagogy v nedalekých Dřevohosticích.
Na návštěvě v zajímavé expozici
Místní Tóra je opravdu nádherná – bohatě zdobená. Ovšem po většinu roku je ukrytá za velkou, třešňově zbarvenou oponou, vyšívanou zlatými nitěmi. Spatřit ji lze právě jen během Týdne židovské kultury. V Šachově synagoze se dochovalo také několik dalších prvků historického interiéru, včetně historického vodovodního potrubí, které dodnes funguje, nebo překrásné stropní a nástěnné malby (převážně z 18. století).
V galeriích, přístupných výhradně schodištěm zvenku, je muzeální výstava (ve vitrínách můžete spatřit náboženské předměty a také mnoho původního zařízení židovské domácnosti, určeného po každodenní použití) a čítárna. V bývalé ženské galerii, která je součástí synagogy pro ženy, stejně jako v bývalé židovské škole Yeshiva, pak najdete již zmiňovanou výstavu „Židé a Morava“, která představuje židovské osídlení na Moravě a jeho nejcennější památky. Nechybí ani modely zničené synagogy a původní židovské čtvrti. Můžete si tak udělat docela dobrou představu o tom, jak to v Holešově dříve vypadalo.
Knihovna – čítárna byla zrekonstruována v roce 2016, a slouží dnes rovněž ke studiu Talmudu. Židovští poutníci mohou přímo na místě číst legendární knihy rabína Šabbataje Ben Meira ha-Kohena.
Židovský hřbitov a další památky v okolí
Před vchodem do Šachovy synagogy stojí památník, postavený v roce 1903. Najdete zde jména všech Židů, zavražděných při pogromech a samozřejmě i během holocaustu. A nechybí ani několik artefaktů z vypálené Nové synagogy.
A pokud máte čas, navštivte i místní hřbitov, který zde vznikl ve druhé polovině 15. století, kdy se ve městě začala formovat židovská obec. Kromě nejnavštěvovanější impozantní kamenné hrobky rabína Šáha, renovované v roce 2005, tu najdete i množství dalších zajímavých osobností. Mimo jiné i rodiče Rudolfa Jelínka, zakladatele slavného lihovaru ve Vizovicích. Hřbitov je na rozdíl od mnoha jiných v ČR velmi dobře udržovaný, takže jeho návštěvu lze rozhodně více než doporučit. Stejně jako Holešova samotného. Můžete-li, zamiřte sem v červenci během Týdne židovské kultury, ale i v ostatních částech roku jde o zajímavou podívanou.
Prohlídky probíhají každou hodinu, takže se nemusíte bát, že by na vás nevyšla řada. Otevřeno je po celý rok kromě pondělka, ovšem pamatujte na to, že v období od listopadu do března je třeba si prohlídku domluvit předem.
