Planina džbánů: Kde se nachází megalitické nádoby? Proč se jedná o jedno z nejnebezpečnějších míst? Jakou záhadou je obestřené, že se doposud nepodařilo toto tajemství odkrýt? Co praví legendy o tomto mystickém místě?
Planina džbánů
V severním Laosu v provincii Xiang Khuang nedaleko města Phonsovat se nachází bývalé válečné pole, které je zároveň jedinečným archeologickým místem, které bývá nazýváno jako Planina džbánů, v angličtině známé coby Plain of Jars, ale také možno se setkat z názvy jako Údolí džbánů či Planina hrnců. Asi už ze samotného výčtu variant pojmenování tušíte, jakého jsou tvaru tyto pozoruhodné megalitické nádoby.
Obří kamenné nádoby, kterých se zde nachází okolo 5 000, jejichž stáří je odborníky odhadováno na více jak 2 000 let, mají tvar hrnců, džbánů. O tomto místu se hovoří jako o záhadném. Tyto gigantické kamenné nádoby jsou zde rozesety po travnaté plošině. Některé zdejší megalitické nádoby dosahují obdivuhodného rozměru, kdy jejich výška činí až 3 metry a šířka okolo 1 metru s váhou až do 6 tun. Tyto kamenné nádoby jsou pokryté reliéfy. K jakému účelu tyto nádoby sloužily? Toť otázka.
Pohřební urny či zásobárna rýže?
Většina nádob je z vápence či pískovce, některé jsou z tvrdší žuly. Podle archeologů byl kámen opracován železným dlátem, přestože o tom nemají dostatek důkazů. Okraje nádob naznačují, že většina z nich byla původně zakryta víkem. Ta se až na několika málo poklic nezachovala. Neobjasněná záhada. Existuje řada teorií. Mezi které právě patří i ta, že tyto obrovské kameny mohly sloužit jako pohřební urny či coby zásobárna na rýži.
Mezi další verze či domněnky patří například, že v těchto nádobách dozrávalo víno, nebo že sloužily ke sběru a ukládání dešťové vody. Tyto prapodivné monumentální objekty se nepodařilo přiřadit k žádné známé kultuře. Místní obyvatelé zastávají názor, že se používaly k výrobě rýžového vína či zdejší whisky.
I když se ví, že nádoby jsou kamenné. Tak ale pokud byly vytesány z kamene, může se tato laoská záhada přirovnat k věhlasné britské, jakou je Stonehenge. Je otázkou, jak lidé bez těžké techniky v dávných časech manipulovali s několikatunovými předměty. Další nevysvětlitelnou záhadou je i to, jak například původ pískovcových kusů se dostal sem, když v okolí se nevyskytuje žádný pískovec.
Komplikovaný výzkum
Vzhledem k tomu, že se jedná zřejmě o jedno z nejvíce bombardovaných archeologických nalezišť světa a v 60. letech bylo terčem amerického bombardování, je tak v oblasti stále značné množství nebezpečných munic. To samozřejmě odrazuje vědce, záhadology i další potenciální návštěvníky. A přitom se jedná o místo, které má vše potřebné, aby se stalo vyhledávanou turistickou atrakcí.
Možná i to je důvod, proč se toto místo dočkalo alespoň odminování plochy o rozloze 2 km², kde se našlo 127 kusů nevybuchlé munice. A proto pokud zde zahlédnete nápis – pozor miny, je třeba se místu opravdu vyhnout.
Co praví legendy aneb pomohou s objasněním záhady?
Do doby než a pokud se kdy dočkáme rozluštění záhady těchto kamenných džbánů, je možné si tak vystačit jen s legendami. A co prozrazují laoské legendy o původu a účelu těchto obřích nádob?
Nejznámější vypráví o tom, že v 6. století kraj Planiny džbánů patřil ke knížectví Müang Pakan, kterému vládl krutý kníže Čao Angka. Tomuto krutovládci se postavil Khun Jüam, který se svým vojskem přišel z jižní Číny a v tvrdém boji ho porazil. Aby mohl náležitě oslavit své vítězství, nechal zhotovit na sto obrovských džbánů a vykvasit v nich rýžové víno.
Podle jiné legendy byly džbány vyrobeny ze speciální hmoty, do které se přidaly kousky buvolí kůže, písek, voda a cukrová třtina. Džbány poté byly vypáleny v nedaleké jeskyni, která mimochodem opravdu existuje. Tak kdo ví, co je pravda.
