O mokřadech jsme v poslední době slýchali spíše v souvislosti s klimatickou změnou, s jejich vysušováním, což pak vede k vysušování krajiny a neschopností krajiny zadržet naopak vodu při silných srážkách. Mokřady jsou také celosvětově chráněné, a některé se dokonce podařilo obnovit. Na některá místa, ačkoliv jsou přísně chráněná, se však můžete vypravit i vy.
Co je to mokřad
Původně byl mokřad mokré, nikdy nevysychající místo. Časem se stal názvem pro takový biotop, kde je po celý rok dostatek povrchové vody, nebo aspoň vysoká hladina vody podpovrchové. Ekvivalentem k mokřadu je anglický termín wetland.
Proč vůbec mokřady mizely
Ačkoliv je docela pravděpodobné, že některé mokřady prostě zanikly, tak jako zanikne spousta jiných přírodních lokalit, největší podíl na zániku mokřadů má lidská činnost – zemědělská, průmyslová atd. Některé mokřady byly vysušeny, aby na nich vznikla pole, jiné byly vysušeny prokopáním příkopů nebo navezením zeminy, aby se tam dalo stavět. Některé mokřady byly dokonce zničeny znečištěním.
Naše nejkrásnější mokřady
Ačkoliv každý mokřad je krásný, protože zde najdeme bohatou faunu i floru, krásná jezírka, ostrůvky atd., vybereme z našich mokřadů ty, které jsou velké, krásné a je možné je navštívit. U nás se můžeme nejčastěji setkat s bažinami, nebo rašeliništi, v přímořských oblastech by to byla i slaniska a mangrovy.
-
Šumavské slatě
User:Aktron / CC BY-SA (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/) Chalupská slať
Krásně slatě neboli rašeliniště najdeme dosud na Šumavě. Ačkoliv vznikla na přelomu poslední doby ledové a meziledové, zachovala se dodnes. Jsou chráněna, ale zpřístupněna turistům. Abyste se neutopili v bažině či rašeliništi, budete se zde pohybovat po dřevěných chodníčcích. Neznámější slatí je bezesporu Chalupská slať, která právě obsahuje i ostrůvky půdy mezi jezírky. Z flory zde najdeme smrk, borovici a kleč, také břízu trpasličí nebo rosnatku okrouhlolistou. Z fauny pak zejména motýly (žluťásek borůvkový), vážky, pavouky.
-
Rašeliniště Jizery
Další rašeliniště najdeme také v Jizerských horách kolem toku Jizery nedaleko polských hranic. Jedná se dokonce o největší rašeliniště u nás, i když převážná část celého ekosystému se nachází v Polsku. Rašelinné louky jsou chráněné, ale můžete je navštívit i bez dřevěných chodníků (nejlépe na polské hranici a na polské straně). Samozřejmostí je, že nebudete trhat žádné rostliny ani chytat žádné živočichy. Oproti Šumavě se zde můžete setkat ještě s jalovcem alpským, břízou zakrslou, ze živočichů tetřívek obecný a jeřáb popelavý.
-
Mokřady Liběchovky a Pšovky
Na Kokořínsku existuje několik chráněných území, která nalezneme u Mělníka či České Lípy. Jejich nejlepším rozpoznávacím znamením jsou meandrující potoky. Nalezneme zde stulíky, lekníny, vachtu trojlistou (bylinka), upolín evropský či lýkovec jedovatý. Z živočišné říše jsou pak nejčastější chrostíci, čolci, mloci, ropuchy, ale i ledňáček či skorec vodní.
-
Novozámecký a Břehyňský rybník
Částečně zasahující do Kokořínska a Českolipska je i lokalita Novozámeckého a Břehyňského rybníka. Oblast se nachází nedaleko Máchova jezera a flora a fauna je v podstatě podobná Mokřadům Liběchovky a Pšovky.
-
Lednické rybníky
Když budete chtít navštívit zámek Lednici a celý Lednicko-valtický areál, nezapomeňte se také zastavit v oblasti Lednických rybníků (patří do nich i Zámecký rybník, který je přímo u zámku). Tyto rybníky také patří mezi významné české mokřady a navíc jsou to rybníky známé hnízděním ptáků a odpočinkem pro ptáky táhnoucí na jih. Na rybnících můžete při troše štěstí spatřit třeba orla mořského, včelojeda, strakapouda, čápa bílého a ledňáčka. V okolí rybníků pak je možné spatřit rosničky, ropuchy i skokany a večer vzácného netopýra brvitého.
