Karlštejn patří k nejnavštěvovanějším hradům našich zemí a také jen málokdo by si nevzpomněl, že jej dal založit Karel IV. Od 14. do 17. století na něm byly uloženy české korunovační klenoty. A Karlštejn se také dostal do mnoha děl, ať už literárních, divadelních nebo filmových.
Něco málo z historie
Karlštejn byl založen v roce 1348 Karlem IV. jako jeho reprezentační sídlo. Stalo se tak i díky tomu, že Karel IV. zanevřel na hrad Křivoklát, protože zde byl v mládí vězněn. Po korunovaci císařem v roce 1355 se měly na Karlštejně uložit české i říšské korunovační klenoty. Ty české zde s malými přestávkami zůstaly až do 17. století, ty říšské byly již v průběhu husitských válek odvezeny do zahraničí, kde i zůstaly. České korunovační klenoty byly od 17. st. (po stavovském povstání) převezeny do Prahy, kde měly být ve větším bezpečí.
Korunovační klenoty
Korunovační klenoty se skládají ze svatováclavské koruny, která je zhotovena ze zlata o 22 karátech a osázena drahokamy (rubín, rubelit, smaragdy a safíry), dále z královského žezla, královského jablka, korunovačního pláště, a přidává se k nim i svatováclavský meč a korunovační kříž.
Mohlo by Vás zajímat
Pověst o čertech, kteří chtěli znemožnit stavbu hradu
První pověst se váže k samotnému zakladateli hradu. Založit hrad je vskutku bohulibý záměr, a tím spíš se ďábel snažil takovou snahu překazit. Dva čerti se usídlili i v okolí Karlštejna a kromě ničení hradu občas i přepadli nějakého toho pocestného. Král Karel dal tedy vyhlásit, že odmění zlatem a jmenováním do rytířského stavu každého, komu se podaří čerty přemoci. Nikdo z rytířů však neměl tolik odvahy. Až chudý pasáček ovcí se přihlásil. Požádal o dva koně a pytel hrachu. Uvařil hrách a notně jen osolil. Nacpal jej do jednoho pytle. Do druhého pytle si vlezl sám. Čerti se pustili do prvního pytle a hodovali. Mezitím pasáček ujel. Čerti po hodování však dostali žízeň a pořádně se napili. Pak jim ale bylo dost těžko z toho, jak v nich hrách nabobtnal. Nakonec se čertům roztrhla břicha a bylo po nich. Král skutečně dodržel slib, a tak se pasáček ovcí stal bohatým a ještě k tomu rytířem.
Pověst o slepci, věrném psu a otráveném víně
Druhá pověst se dochovala z doby Václava IV. Václav měl ke své zábavě slepého Beneše, který ho bavil za trudných dnů. Beneš stále chodil se svým věrným psem. Jednoho dne přijel na hrad brunšvický kníže Bernhard se svým sluhou. Sluha to však nebyl poctivý a chtěl svého pána vínem otrávit. Kníže chtěl podat nápoj Benešovi a vtom mu pes číši převrhl a její obsah vylízal. Pes byl v tom okamžení mrtev. Beneš byl smutný, ale Bernhard si jej zvolil za nového pobočníka a vzal jej s sebou na cesty. Původního sluhu stihl trest stětím hlavy.
Pověst o úskoku, kterým se Karlštejn ubránil husitskému obléhání
A další pověst je zase až doby husitství. Když vojsko Zikmunda Korybutoviče oblékalo Karlštejn, aby se vzdal, obléhající vojáci již docela trpěli hladem, avšak obyvatelé Karlštejna se tvářili, že mají jídla dostatek. Aby svým slovům dodali váhu, požádali obléhatele o den příměří, že potřebují oslavit jednu svatbu. Příměří se jim dostalo, a tak ubozí hladoví vojáci pod hradem museli ještě ke všemu poslouchat veselou hudbu, která se z hradu linula. Pak poslali karlštejnští ještě srnčí kýtu veliteli obléhatelů jako poděkování za příměří. Vtom se nepřátelé rozhodli odtáhnout, protože nabyli přesvědčení, že tento hrad nemůžou nikdy vyhladovět. Díky tomu se Karlštejn udržel, ačkoliv právě ta srnčí kýta bylo to poslední, co měli k jídlu.
A jak se můžete na Karlštejn vypravit dnes
Na hrad Karlštejn se můžete vypravit autem, parkoviště naleznete u vlakového nádraží. Dále je možné přijet vlakem směrem od Prahy na Beroun a vystoupit na zastávce Karlštejn. Chcete-li se projít přírodou, pak můžete na Karlštejn přijít i pěšky po červené turistické značce (před Mořinu), nebo po modré turistické značce (přes Mořinku) – obě cesty jsou velmi krásné a zajímavé, zvláště na jaře či v brzkém létě. Začátek cesty zvolte podle své fyzičky – nejodvážnější mohou začít již v Prokopském či Dalejském údolí.
